V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.

Smartwings dle mluvčí od začátku konfliktu do tuzemska dopravily kolem čtyř tisíc cestujících. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) v neděli oznámil, že v oblasti zasažené válečným konfliktem zbývají pouze jednotlivé skupiny Čechů.

Na cestu do vlasti čeká asi 140 Čechů v Kataru, ministerstvo zahraničí eviduje i sedmičlennou rodinu v Bahrajnu a skupinu českých poutníků v Jeruzalémě. Právě i tyto poutníky by měl domů přivézt během pondělka vypravovaný vládní letoun.

Zda bude resort na Blízký východ posílat další repatriační letadla, zatím není jasné. „Věřím tomu, že se brzy dostaneme do situace, kdy už nebudeme muset plánovat vládní letadla, ale zatím v té situaci nejsme,“ upozornil šéf české diplomacie v neděli.

Na Blízkém východě zůstávají tisíce Čechů

Podle údajů systému Drozd, které poskytlo ministerstvo v pondělí dopoledne, je na Blízkém východě zhruba 3030 Čechů. Je to zhruba o 720 méně než v neděli. Počet lidí zaregistrovaných v zemích v regionu nadále kontinuálně klesá. Registraci v systému musejí po návratu do vlasti zrušit sami cestující.

Nahrávám video
Výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková o návratech z Blízkého východu
Zdroj: ČT24

Nejvíce Čechů je dle dostupných dat ve Spojených arabských emirátech – 1685, v neděli jich bylo 2164. V Ománu je registrovaných 477 lidí, o víkendu se na území této země nacházelo 587 Čechů. Desítky zůstávají v Jordánsku, Kataru, Izraeli a Saúdské Arábii, jednotlivci v Bahrajnu, Libanonu nebo Kuvajtu a v Sýrii.

Izrael a Spojené státy zahájily před více než týdnem údery na Írán, důvodem je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa snaha zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Teherán reagoval raketami a drony, které vyslal na Izrael a americké základny v regionu. Konflikt ochromil leteckou dopravu v oblasti včetně letišť v Dubaji či Dauhá, která jsou zásadní i pro tranzit například do asijských zemí.

„Z jihovýchodní Asie se dříve nejčastěji létalo s přestupy přes Blízký východ. Nyní vidíme u našich zákazníků, že z Asie do Evropy se stal jedním z hlavních přestupních bodů jihokorejský Soul, dále jsou to obě letiště v Istanbulu a stále častěji také letiště ve střední Asii. Také vidíme růst počtu cestujících s přestupy v čínských městech,“ popsala mluvčí společnosti Kiwi.com Daniela Chovancová.

Ta zároveň cestujícím doporučuje, aby letenky samostatně nerušili. „Letecké společnosti, cestovní kanceláře i operátoři – všem jde primárně o bezpečnost. Takže ve chvíli, kdy by let neměl být bezpečný, tak ho zruší. Z pohledu zákazníka je lepší počkat až na oficiální zrušení letu aerolinkou, protože v tu chvíli má ze zákona nárok na plnou refundaci letu,“ vysvětlila.

Nahrávám video
Mluvčí společnosti Kiwi.com Daniela Chovancová o situaci Čechů na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna zřejmě schválí smlouvu mezi Českem a Slovenskem o spolupráci záchranářů

Poslanci ve čtvrtek zřejmě schválí česko-slovenskou smlouvu o spolupráci zdravotnických záchranářů v příhraničních oblastech obou zemí. Senát souhlasil s její ratifikací už loni v prosinci. Na programu sněmovního jednání jsou také mezinárodní dohody v úvodním kole a pravidelné interpelace na členy vlády.
před 1 hhodinou

VideoBlízkovýchodní krize může trvat roky, říká Žáček. Koten varuje před „Vietnamem“

Hosté Událostí, komentářů probrali dění okolo příměří mezi USA a Íránem, včetně jeho dopadů na ekonomiku a energetiku. Pozvání přijali místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle Žáčka je třeba se na národní i evropské úrovni připravit na případné prohlubování krize na Blízkém východě. „Evropa bude nucena přehodnotit politiku energetické bezpečnosti. Krize může trvat roky,“ řekl. „Pokud si Donald Trump myslel, že situaci v Íránu vyřeší do dvou týdnů jako ve Venezuele, tak se to zjevně nesetkalo s pochopením ze strany Íránu. Obávám se, že ten konflikt může zamrznout a budeme tu pak mít něco podobného jako válku ve Vietnamu,“ míní Koten. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

eDoklady mají téměř milion uživatelů. V budoucnu aplikaci nahradí digitální peněženka

Aplikace eDoklady funguje již více než dva roky. K pátku 17. dubna evidovala Digitální a informační agentura (DIA) téměř 975 tisíc uživatelů. Ti mohou mít díky aplikaci v telefonu digitální variantu občanského průkazu, kterým se mohou prokazovat na úřadech či ve školách, ale například také u voleb. V budoucnu eDoklady nahradí evropská digitální peněženka. Změny týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů by měla přinést i novela, kterou před nedávnem schválila vláda.
před 4 hhodinami

VideoRoste počet kybernetických podvodů, jejich úspěšnost i způsobené škody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.
před 13 hhodinami

Svoboda veřejnoprávních médií bude zachována, uvedl Šťastný

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

VideoPožárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění

V Česku přibývá požárů skládek odpadů. Hasiči jich v posledních letech evidují kolem pěti set ročně. Letos už to bylo zhruba osm desítek případů, riziková sezona přitom teprve přichází. Kvůli riziku požárů se hasiči a inspektoři zaměřují na kontroly skládek, dosud udělili pokuty za skoro dva miliony korun. Stále častěji hraje roli i špatné třídění odpadu. Jeden z posledních zásahů hlásí hasiči na skládce u Dobřan na Plzeňsku, požár tam likvidovali ve středu ráno už podruhé za poslední týden. Příčina požáru tam není jasná.
před 13 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...