Jeruzalém

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.

Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestovaly tisíce lidí.

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

Téměř dvě miliardy světových muslimů od konce února slaví postní měsíc ramadán. V době příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem se soustředí na jeruzalémský okrsek Haram aš-Šaríf, třetí nejsvětější místo islámu s mešitou al-Aksá. Převážně palestinští věřící se tam za striktních opatření hromadně modlí, přičemž veškerý pohyb hlídá izraelská policie. Ta umožnila přijet blíže neurčenému množství obyvatel ze Západního břehu, byť návštěvníkům stanovila přísné věkové hranice. Letošní Ramadán potrvá do 30. března.

Palestinská teroristická skupina Hamás podle agentur Reuters a AP ve čtvrtek uvedla, že bude propouštět rukojmí v již domluvených časech. Stalo se tak po nepřímých jednáních s Izraelem. V pondělí přitom Hamás oznámil přerušení předávání unesených lidí.

Izrael od čtvrtka přerušuje veškeré styky s agenturou OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Ve východním Jeruzalémě pak její činnost skončí úplně. Židovský stát instituci kritizuje za to, že dovolila, aby do ní pronikli stoupenci militantních palestinských skupin. Ředitel agentury varuje před rozsáhlými humanitárními dopady.

Dva nejmenované zdroje v úterý sdělily agentuře AP, že teroristické hnutí Hamás souhlasí s návrhem dohody na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Zároveň však hnutí po více než osmi hodinách nepřímých rozhovorů oznámilo, že stále čeká, až Izrael předloží mapy znázorňující stažení své armády z Pásma Gazy. V oficiálním prohlášení Hamás uvedl, že jednání, která se konají v Kataru, jsou v závěrečné fázi. Podle mluvčího katarského ministerstva zahraničí jsou jednání nejblíže dohodě za poslední měsíce a podařilo se vyřešit zásadní spory, vyzval ale k opatrnosti. Izraelský zdroj sdělil agentuře Reuters, že jednání jsou blízko k uzavření dohody.

V Jeruzalémě vrcholí justičně-politický spor o izraelského ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira. Nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miarová doporučila vládě odvolání lídra extremistické strany Židovská síla. Na veřejnost totiž pronikly rozsáhlé informace o jeho snaze ovládnout policii, včetně diskreditace nepohodlných důstojníků.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Ve stínu konfliktu v Pásmu Gazy pokračují spory mezi Izraelem a Palestinci o Jeruzalém. Na jihu hlavního města židovského státu se staví nová čtvrť – podle odpůrců projektu možná znemožní případné budoucí rozdělení města mezi dva státy.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

Jeruzalém dosáhl historického milníku milionu obyvatel. Je to důsledek silného populačního růstu, kterým se židovský stát odlišuje od ostatních zemí. Ale také zprávou o tom, jak velkým problémům Izrael bude čelit, aby zajistil lidem bydlení, dopravu a další služby.

Izraelskou metropolí Jeruzalémem prošel průvod Pride. Kvůli trvající válce v Gaze se ovšem letos konala akce ve skromnějším formátu. Účastníci si připomínali také oběti války z řad sexuálních menšin. Židovský stát je v regionu unikátním místem z hlediska společenské tolerance homosexuality. I tak – paradoxně – západní LGBT aktivisté často vystupují vůči Izraeli kriticky a otevřeně podporují palestinskou státnost.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Desítky tisíc Izraelců demonstrovaly v Tel Avivu a dalších městech za propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Protestující také požadovali předčasné volby, vládu viní z toho, že nedělá dost pro dohodu o příměří v Pásmu Gazy, která by zajistila záchranu unesených. Policie použila vodní děla, aby rozehnala dav blokující dálnici v Tel Avivu, několik lidí zatkla.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Velikonoce slaví i křesťané ve Svaté zemi. Letos ve stínu války Izraele proti teroristům z palestinského Hamásu. Poutní místa v Jeruzalémě jsou poloprázdná, zahraniční turistika v Izraeli se propadla na pouhou pětinu předválečných čísel.