Jeruzalém

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

Jeruzalém dosáhl historického milníku milionu obyvatel. Je to důsledek silného populačního růstu, kterým se židovský stát odlišuje od ostatních zemí. Ale také zprávou o tom, jak velkým problémům Izrael bude čelit, aby zajistil lidem bydlení, dopravu a další služby.

Izraelskou metropolí Jeruzalémem prošel průvod Pride. Kvůli trvající válce v Gaze se ovšem letos konala akce ve skromnějším formátu. Účastníci si připomínali také oběti války z řad sexuálních menšin. Židovský stát je v regionu unikátním místem z hlediska společenské tolerance homosexuality. I tak – paradoxně – západní LGBT aktivisté často vystupují vůči Izraeli kriticky a otevřeně podporují palestinskou státnost.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Desítky tisíc Izraelců demonstrovaly v Tel Avivu a dalších městech za propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Protestující také požadovali předčasné volby, vládu viní z toho, že nedělá dost pro dohodu o příměří v Pásmu Gazy, která by zajistila záchranu unesených. Policie použila vodní děla, aby rozehnala dav blokující dálnici v Tel Avivu, několik lidí zatkla.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Velikonoce slaví i křesťané ve Svaté zemi. Letos ve stínu války Izraele proti teroristům z palestinského Hamásu. Poutní místa v Jeruzalémě jsou poloprázdná, zahraniční turistika v Izraeli se propadla na pouhou pětinu předválečných čísel.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Při střelbě na dálnici u Jeruzaléma zemřel nejméně jeden člověk, třináct dalších utrpělo zranění. Dvě osoby jsou ve vážném stavu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na místní záchranáře. Policie uvedla, že šlo o teroristický útok provedený třemi Palestinci, kteří byli zneškodněni.

Státní zástupce poslal k soudu případ starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který na sociální síti X označil Palestince za opice a vyzýval k jejich vybombardování. ČT to potvrdil náměstek obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Martin Černý. Novotný je podezřelý z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny a z podněcování k nenávisti. ODS se od jeho výroku distancovala. Novotný se za něj později omluvil. Kvůli dřívějšímu odsouzení je ve zkušební lhůtě.

Válka s Hamásem nepříjemně dopadá i na turistický ruch v Izraeli. Hostů je násobně méně než v běžných časech. Silně to ovlivnilo i fungování Jeruzaléma, nejvyhledávanějšího místa v zemi. Problém mají obchodníci i průvodci, letecký provoz na telavivském letišti poklesl na polovinu.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Dočasné příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo na osm dní, prozatím do pátečních ranních hodin. Z Gazy se ve čtvrtek na svobodu dostali dva lidé a na dalších šest až osm se čeká. A také na tři těla. Izraelská média se obávají, že jde o nejmladšího z násilně odvlečených, desetiměsíčního Kfira Bibase, jeho čtyřletého bratra Ariela a jejich matku Širi. Hamás tvrdí, že zahynuli při izraelském bombardování. Zdrcená rodina ale z jejich případné smrti činí zodpovědnými teroristy.

Útok na okraji Jeruzaléma má nejméně tři oběti a šest dalších osob je zraněno, vyplývá podle webu Times of Israel z vyjádření policie a zdravotníků. Útočili dva střelci, podle médií jsou oba mrtví a byli to členové Hamásu, což později teroristické hnutí potvrdilo. V Izraeli panuje zvýšené napětí kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem, do pátku by však měl platit dočasný klid zbraní.

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.