Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
„Izraelská armáda pokračuje v útocích na vojenskou infrastrukturu patřící teroristické organizaci Hizballáh v celé oblasti Dáhíja. IDF vám nemá v úmyslu ublížit, a proto se musíte pro vaši bezpečnost okamžitě evakuovat,“ stojí v prohlášení armády. Podle serveru Times of Israel (ToI) izraelské letectvo v tomto jižním bejrútském předměstí zničilo již stovky cílů Hizballáhu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek uvedl, že Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem. Zaměří se na odzbrojení proíránského Hizballáhu a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Poslanec Hizballáhu Alí Fajád podle agentury AFP oznámil, že skupina odmítá přímá mírová jednání s Izraelem.
Izraelská armáda podle ToI v posledních dnech také obklíčila Bint Džubajl ve snaze vyhnat z oblasti všechny bojovníky Hizballáhu. Hnutí ve svém prohlášení uvedlo, že proti izraelským vojákům postupujícím do města zahájilo palbu. Bint Džubajl, nacházející se pět kilometrů od hranic s Izraelem, má pro Hizballáh symbolický význam, připomíná AFP. Je to totiž místo, kde bývalý vůdce hnutí Hasan Nasralláh v roce 2000 přednesl projev ku příležitosti stažení izraelských vojáků po dvou desetiletích okupace.
Světová zdravotnická organizace varovala, že v některých nemocnicích v Libanonu může v řádu dnů dojít materiál nutný pro ošetření život ohrožujících zranění.
Americký prezident Donald Trump potvrdil zprávy médií, že ve středečním telefonátu požádal Netanjahua o zmírnění útoků na Libanon s cílem zajistit úspěch nadcházejících mírových jednání s Íránem v Pákistánu, která začnou v sobotu.
Izrael ve středu na Libanon podnikl masivní útok
Podle Pákistánu, který příměří zprostředkoval, se klid zbraní vztahuje i na spojence Spojených států a Íránu a zahrnuje celý Blízký východ. Izrael a USA naopak tvrdí, že dohoda pro Libanon neplatí. Íránský prezident Masúd Pezeškján později ve čtvrtek řekl, že izraelské údery porušují dohodu o příměří, a jednání o míru tak dle něj budou bezvýznamná.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek zároveň zvýšilo počet obětí při středečních izraelských útocích na více než tři sta a dalších více než tisíc dle něj utrpělo zranění. Reuters píše, že záchranáři stále prohledávají trosky domů, z nichž celou noc vyprošťovali zraněné. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Hizballáh už dříve označil středeční útoky za masakr a vyhradil si právo na ně odpovědět. Izraelské údery ve středu odsoudil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Francie je možné, že kvůli útokům v Libanonu i situaci na Západním břehu Jordánu se bude znovu jednat o pozastavení dohody mezi EU a Izraelem. V Libanonu ve čtvrtek vyhlásili v souvislosti se středečními útoky den národního smutku.
Kritiku si Izrael vysloužil od ruského ministerstva zahraničí, podle kterého izraelské útoky v Libanonu ohrožují mírová jednání a hrozí eskalací konfliktu v regionu, píše Reuters.
Izraelská armáda středeční útoky na Libanon označila za svůj „největší koordinovaný úder“ proti Hizballáhu od 2. března. Uvedla, že cílila na velitelská centra Hizballáhu. Zasáhla řadu čtvrtí v Bejrútu a také jižní a východní oblasti země, včetně měst Súr, Sajdá, Nabatíja, Hermel a Baalbek.
Od 2. března do úterý tohoto týdne podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo při izraelských útocích v Libanonu na 1530 lidí, včetně 130 dětí, zraněno bylo dalších asi 4,8 tisíce osob.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve čtvrtek uvedla, že chování Izraele vážně ohrožuje příměří mezi USA a Íránem a klid zbraní by se měl podle ní vztahovat i na Libanon.
Hizballáh, který „dodržoval příměří, zatímco nepřítel tak neučinil, ve čtvrtek ve 2:30 (1:30 SELČ) zaútočil salvou raket na oblast Manary,“ uvedlo hnutí v prohlášení s odkazem na kibuc na severu Izraele, který leží přímo při hranici s Libanonem. Dodalo, že v útocích bude pokračovat, „dokud neustane izraelsko-americká agrese proti naší zemi a lidu“.
Zabití synovce šéfa Hizballáhu
Ve čtvrtek se také objevily informace, že Izraelci zabili nového šéfa Hizballáhu Naíma Kásima. „Reuters tuto informaci korigoval s tím, že měl být zabit při včerejším (středečním) rozsáhlém izraelském útoku jeho synovec. I to by byla známka toho, že Izrael útokem zasáhl špičky hnutí Hizballáh nejen na jihu Libanonu, ale také v Bejrútu a v údolí Bikáa na jihovýchodě země,“ informoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Izraelská armáda později potvrdila zabití osobního tajemníka Kásima Alího Júsufa Haršího, tedy Kásimova synovce. Hizballáh se k tomu bezprostředně nevyjádřil. Ve středu izraelská média informovala, že na seznamu cílů izraelských úderů byl i Kásim, podle stanice Channel 12 ale asi nebyl v době úderů na očekávaném místě.
Izraelský premiér Netanjahu ve středu prohlásil, že vyjednaný klid zbraní se netýká Hizballáhu, na jehož pozice v Libanonu hodlá Izrael nadále útočit. Trump označil pokračující izraelské útoky na Libanon za „samostatnou potyčku“, která podle něj není v dvoutýdenním příměří zahrnuta. Viceprezident USA J. D. Vance řekl, že íránští vyjednávači si zřejmě mysleli, že příměří mezi Washingtonem a Teheránem zahrnuje i Libanon, ale Spojené státy s tím ve skutečnosti nesouhlasily.
Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová připomněla, že židovský stát válku s Hizballáhem nezačal, teroristické hnutí se rozhodlo přidat na stranu Íránu. „Deklarovaným izraelským hlavním cílem v tuto chvíli je zabránit tomu, aby byly severní izraelské komunity ostřelovány, aby byly v nebezpečí ze strany Hizballáhu. Cílem je maximálně oslabit Hizballáh, znemožnit mu střílet na sever Izraele a z tohoto důvodu přinejmenším dočasně obsadit i část libanonského území, aby byl Hizballáh odsunut co nejdále od hranice,“ vysvětlila velvyslankyně.
Trump: USA se od Íránu stáhne, až bude skutečná dohoda
V souvislosti s příměřím prezident Trump ve čtvrtek ráno SELČ prohlásil, že veškeré loďstvo, letectvo a vojenský personál USA zůstanou nasazeny v blízkosti Íránu až do doby, než bude uzavřena a plně dodržována skutečná mírová dohoda.
„Pokud by se tak z nějakého důvodu nestalo, což je velmi nepravděpodobné, pak začne palba nanovo, větší a lepší a silnější, než kdo kdy viděl,“ pohrozil Trump v příspěvku, který zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce před půlnocí washingtonského času. Zdůraznil také, že součástí dohody musí být to, že Írán nebude mít jaderné zbraně a že otevře pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února proti Íránu vzdušné údery, které zažehly válku v širším blízkovýchodním regionu. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Hizballáh se do konfliktu zapojil vzdušnými údery na Izrael 2. března.
