ČT24

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, prošel v pátek ve sněmovně druhým čtením a míří k závěrečnému schvalování. Schválit ho doporučil rozpočtový výbor a podporuje ho třeba i opoziční klub STAN. Sněmovna také v pátek poslala poslala s desítkami úprav do závěrečného schvalování návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí systém na rušení dronů a střel Starkom. Bude to ve chvíli, kdy se situace zklidní, dodal Babiš, který o české pomoci při zajištění průlivu hovořil ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představili svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc zároveň oznámil výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Resort podle něj před přijetím bitcoinového daru neudělal předběžnou kontrolu. Chyby navíc podle ministra vznikly i při prodeji kryptoměny. Kvůli výsledkům auditu podá šéf resortu spravedlnosti trestní oznámení. Exministryně Eva Decroix (ODS) odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu.

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Při požáru rozvodny v přerovském podniku Meopta vznikla škoda padesát milionů korun. Hasiči jej ve čtvrtek likvidovali až do večera, zásah trval pět hodin. Nikdo nebyl zraněn a nebyla nutná ani evakuace, uvedli hasiči. Příčinou požáru byla podle policie závada na elektroinstalaci. Meopta vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití. Také podle vedení Meopty je vyloučeno cizí zavinění požáru.

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 16. dubna 2026.

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.

Armádní letadlo mířící na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře vyčlenila vláda pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministry zahraničí Petra Macinku (Motoristé) a obrany Jaromíra Zůnu (za SPD). Vyplývá to z přílohy usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. O vedení delegace usiluje prezident Petr Pavel. Babiš v pondělí řekl, je nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací. Podle Pavla by mohl jet on i Babiš, sejde se s ním příští týden.

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.

O víkendu bude v Česku pokračovat počasí s denními teplotami až kolem dvaceti stupňů Celsia. V neděli začne od západu pršet a poté se ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zavedení významného Dne české vlajky, tedy novelu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zamítla návrh Senátu, který místo toho jen upravoval název svatováclavského svátku. Zrychlit povolování a rušení pobytu cizinců v Česku má od roku 2029 nový digitální informační systém. Vládní návrh nového cizineckého zákona podpořili poslanci v úvodním kole. Předtím se ve druhém čtení zabývali zákonem o veřejných rozpočtech. Ve druhém čtení projednala komora i novelu zákona o podpoře bydlení. Zákonodárci si odhlasovali, že budou moci jednat i po 21. hodině.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 15. dubna 2026.

Generální tajemník NATO Mark Rutte tento čtvrtek navštíví Česko, setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle předsedy vlády se bude jednání týkat NATO, armády či českých aliančních závazků. Rutte přijede do Prahy necelé tři měsíce před plánovaným summitem NATO v Ankaře. Prezident Petr Pavel uvedl, že generální tajemník NATO většinou před summitem kontaktuje země, kde by mohl být problém.

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.

Krajský soud v Brně v poslední části korupční kauzy Stoka opětovně zprostil obžaloby podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Žalovaný skutek podle soudu není trestným činem. V kauze šlo o ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Verdikt není pravomocný, strany si ponechaly lhůty pro možné odvolání. Státní zástupce Petr Šereda řekl, že v kauze a na ni napojených větvích bylo dosud pravomocně odsouzeno 29 obžalovaných.

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

Ruský nejvyšší soud označil minulý týden za zavřenými dveřmi hnutí Memorial za extremistickou organizaci a zakázal její činnost v zemi. Jde o nejstarší a nejvýznamnější organizaci pro lidská práva v Rusku, v současné době působí v exilu. Po rozhodnutí soudu Lidskoprávní centrum Memorial oznámilo, že v Rusku ukončí svou činnost. Ve své práci chce však v zahraničí pokračovat. Podporovatelům hnutí hrozí po jeho zákazu trestní stíhání.

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.

Vláda bude zřejmě moci od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.