Kaja Kallasová

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Izraelské letectvo podniklo v neděli pozdě večer rozsáhlé nálety proti skladům zbraní v Sýrii, a to zejména v oblasti pobřežního města Tartús, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která je označila za nejtvrdší za poslední dekádu. Izraelská armáda se k těmto úderům zatím nevyjádřila.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Vůdce jedné ze čtyř hlavních gruzínských opozičních stran byl zadržen policií poté, co byl v hlavním městě Tbilisi zbit do bezvědomí, uvedla jeho strana. Gruzínské úřady už kvůli rozsáhlým protestům zadržely přes tři sta lidí. Zároveň se ozývá kritika nepřiměřeného použití síly ze strany policie při rozhánění demonstrantů. Bezpečnostní složky zapojují vodní děla, slzný plyn či gumové projektily, ale roste i počet svědectví o brutálním bití. Nejméně desítky lidí již skončily v nemocnici. Násilí však panuje na obou stranách – někteří protestující na ozbrojence pálí pyrotechniku a hází na ně různé předměty.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. V Tbilisi se v neděli čtvrtým dnem za sebou konají protesty poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s EU.

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

Český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) má být nově komisařem pro mezinárodní partnerství. Personální složení nové Evropské komise v úterý ve Štrasburku oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Evropská unie je nejštědřejším donorem rozvojové pomoci na světě, i díky tomu dostane Síkela největší generální ředitelství v Komisi, které zaměstnává tři tisíce lidí a podle von der Leyenové pracuje se třemi sty miliardami eur (7,5 bilionu korun). Sněmovní opozice považuje post za bezvýznamný a zbytečný.

Nově zvolená europoslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nesouhlasí se členy vlády, kteří označují ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) za kompetentního a vhodného kandidáta na post eurokomisaře. V Interview ČT24 uvedla, že Síkela energetickou krizi v Česku „moc nedával“ a avizovala, že při případném grilování před energetickým výborem v Evropském parlamentu (EP) si „projde ohněm“. O návrhu Síkely rozhodla ve středu vládní koalice, jejíž členové věří, že při českém předsednictví ministr prokázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému omezování ruské diplomacie v Evropě. Podle něj totiž plní i jiné než diplomatické úkoly. Ne všechny unijní země však zastávají podobný postoj. Například jen ve Vídni působí kolem pěti set ruských diplomatů. Naopak Estonsko patří k těm zemím, které ruskou hrozbu berou velmi vážně.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.