Kaja Kallasová

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Děje se tak v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie projednávali na summitu v Bruselu návrh nového dlouhodobého unijního rozpočtu, potvrdil na síti X ve čtvrtek odpoledne předseda Evropské rady António Costa. Irské předsednictví o víkendu navrhlo o osm procent nižší rozpočet, než byl ten původní z pera Evropské komise. Mnohé země jsou ale s návrhem i nadále nespokojené. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno při příchodu na summit uvedl, že názorové rozdíly jsou obrovské. Večer mluvčí šéfa Evropské rady informoval, že proběhla debata mimo jiné o rozšíření EU. Tématem na summitu byly ve čtvrtek také vysoké ceny energií.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.

Mezi ministry zahraničí zemí Evropské unie během středečního jednání v Irsku panovala široká podpora pro zavedení zákazu vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky a pro zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za důležitou známku jednoty označila i fakt, že se neformální schůzky zúčastnili i zástupci Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Británie a Švýcarska. Česko zastupuje ministr Petr Macinka (Motoristé).

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.

Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.

Šéf Hizballáhu Naím Kásim odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly ve čtvrtek odpoledne tiskové agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ještě předtím řekl, že Jeruzalém bude pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Íránské revoluční gardy poté vyzvaly izraelské síly, aby se z Libanonu stáhly.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.