Kaja Kallasová

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních států navštívili ukrajinské město Buča, kde si připomněli čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové během okupace. Evropská unie je odhodlána zajistit, aby tyto zločiny nezůstaly nepotrestány, Rusko musí nést odpovědnost za to, co Ukrajině provedlo, uvedla Kallasová. Podobně se ve společném prohlášení vyjádřily všechny země EU s výjimkou Maďarska.

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Opozice ve středu ve sněmovně znovu žádala vysvětlení aféry kolem zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu zveřejnila a pokládá je za pokus o vydírání. Stanovisko chtěla pětice opozičních stran po premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ten vystoupil hned v úvodu schůze. Mimo jiné řekl, že nestojí o zákopovou válku mezi Strakovou akademií a Hradem. Opozice volá po Macinkově demisi, případně po jeho odvolání z kabinetu. Zároveň svolala schůzi o vyslovení nedůvěry vládě.

Je předčasné řešit složení delegace na summitu NATO, a to včetně účasti prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Bylo by však podle něj vhodné, kdyby Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Předmětem diskuse s Ruttem byla například muniční iniciativa.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.