Kaja Kallasová

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Na 34 vzrostl počet mrtvých po nedělním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně patnácti dětí, bylo zraněno, uvedli záchranáři. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR informovala, že Rusové použili dvě rakety Iskander-M.

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oba hovor označili za pozitivní. Mluvili hlavně o úterním telefonátu šéfa Bílého domu s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Trump uvedl, že se snaží sladit požadavky obou zemí. V rozhovoru souhlasil, že pomůže Kyjevu s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie Evropské komise na posílení obrany Unie do roku 2030. Takzvaná Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany a doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.

Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti nejméně na jedenáct. Dalších třicet lidí včetně dětí bylo zraněno, uvedli ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle BBC informoval také o dalších šesti mrtvých. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K.

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.

Vysoce postavení představitelé USA a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski mezitím oznámil, že francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Podle AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump získal svou ‚transakční politikou‘ sliby Mexika i Kanady ke zpřísnění ochrany hranic a dále hrozí uvalením cel na dovoz z Evropské unie. Ta chce nabídnout snížení cel na americké automobily. „Nikomu to nemůže přinést nic dobrého,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o Trumpově počínání v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) upozornil, že se Evropa nesmí Trumpovi ekonomicky podřizovat.

Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl v neděli lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.

Gruzínská policie zatkla na protivládní demonstraci dva zástupce opozice včetně bývalého starosty Tbilisi. Tisícovky protestujících blokovaly dálnici, což tamní ministerstvo vnitra označilo za trestný čin. Policie při rozhánění protestu zranila nejméně jednoho demonstranta, píše AFP.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Deset lidí zemřelo a třicet pět dalších utrpělo zranění v New Orleans na jihu USA poté, co nákladní auto vjelo do davu lidí, kteří slavili příchod nového roku, sdělily úřady. Místní soudní lékař hovoří o patnácti mrtvých. Policie uvedla, že šlo o úmyslný čin. Americká FBI případ vyšetřuje jako terorismus. Útočník, kterým je armádní veterán s americkým občanstvím, byl zastřelen. Ve voze měl v době útoku vlajku teroristické organizace Islámský stát.