Kaja Kallasová

Český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) má být nově komisařem pro mezinárodní partnerství. Personální složení nové Evropské komise v úterý ve Štrasburku oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Evropská unie je nejštědřejším donorem rozvojové pomoci na světě, i díky tomu dostane Síkela největší generální ředitelství v Komisi, které zaměstnává tři tisíce lidí a podle von der Leyenové pracuje se třemi sty miliardami eur (7,5 bilionu korun). Sněmovní opozice považuje post za bezvýznamný a zbytečný.

Nově zvolená europoslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nesouhlasí se členy vlády, kteří označují ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) za kompetentního a vhodného kandidáta na post eurokomisaře. V Interview ČT24 uvedla, že Síkela energetickou krizi v Česku „moc nedával“ a avizovala, že při případném grilování před energetickým výborem v Evropském parlamentu (EP) si „projde ohněm“. O návrhu Síkely rozhodla ve středu vládní koalice, jejíž členové věří, že při českém předsednictví ministr prokázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Evropská unie odsoudila, že ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že „takové akce jsou nepřijatelné“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance stojí solidárně po boku Estonska proti jakémukoli ohrožení jeho suverenity.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému omezování ruské diplomacie v Evropě. Podle něj totiž plní i jiné než diplomatické úkoly. Ne všechny unijní země však zastávají podobný postoj. Například jen ve Vídni působí kolem pěti set ruských diplomatů. Naopak Estonsko patří k těm zemím, které ruskou hrozbu berou velmi vážně.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Ve světle nedávného druhého výročí plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, i v důsledku rétoriky amerického exprezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani se rozvířila diskuze o obranyschopnosti Evropy. Státy navyšují svoje obranné rozpočty, rekordní počet zemí letos splní závazek Severoatlantické alianci vydat na obranu dvě procenta HDP, podle mnohých to však stále není dost. Evropě podle analytiků oslovených webem ČT24 chybí ochota politiků do obrany investovat dlouhodobě a nastartovat tak zbrojní průmysl a rozvíjet léta zanedbané armády. Na podporu evropského obranného průmyslu se má zaměřit i nový program Evropská komise.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že fakt, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, posiluje ruského vůdce Vladimira Putina. Přítomné státníky vyzval, aby se vojenské porážky Ruska na Ukrajině nebáli. Kromě toho zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

NATO nemůže být vojenskou aliancí závislou na rozmarech amerického prezidenta, řekl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval na nedávná vyjádření pravděpodobného republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím Aliance, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu. Estonská premiérka Kaja Kallasová to označila za varování pro členské země.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Šéfové vlád pěti zemí Evropské unie, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS), v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ruské invazi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil pětici evropských lídrů vděčnost. Nutnost dodávek munice pro Ukrajinu zdůraznil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který oznámil, že členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht v pátek šéfku vlády vyzvaly k rezignaci.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.