Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.
Kallasová se účastnila v Kodani neformálního jednání ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
Po skončení jednání, takzvaného Gymnichu, Kallasová ujistila, že „všechny členské státy EU podporují diplomatické úsilí na dosažení míru na Ukrajině“. „Je ale jasné, že Rusko nechce mír a připravuje se na další válku,“ dodala. Členské státy EU požádala, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku.
Ministři podle ní diskutovali zejména o tom, jak navýšit tlak na Rusko, aby přišlo k jednacímu stolu a začalo debatovat o míru. „Sankce fungují,“ dodala s tím, že v příštím, devatenáctém balíčku sankcí by mohla být další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti.
Česko prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) na jednání zaznělo, že nemá smysl v přípravě devatenáctého sankčního balíčku čekat na Spojené státy, naopak by měl být připravený, mělo by se na něm pracovat a následně by se na něm měla hledat politická shoda. „Zaznělo, že je řada oblastí, kde můžeme opět zalepit nějaké díry, například v oblasti kryptoměn nebo bankovního systému,“ řekl novinářům po jednání Lipavský.
Sankce by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Česko do balíčku znovu prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Členské země musí žádat o každé vízum diplomata do Ruska, kdežto když někdo z Ruska potřebuje přijet na naši ambasádu, tak zcela legitimně a legálně může využít víza, která mají třeba v Rakousku nebo v Německu. A Česko i ostatní členské země jsou pak vůči Ruské federaci při vyjednávání znevýhodněny,“ uvedl Lipavský.
Rusko by mělo dostat majetek zpět jen za reparace, míní Kallasová
Před začátkem jednání Kallasová zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo. „Nedokážeme si vůbec představit, že … pokud … dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají Unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu v sobotu řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ podotkl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Lipavský chce zmrazená aktiva využít k obnově Ukrajiny
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. „Přijde mi zvláštní, abychom od našich daňových poplatníků vybírali peníze za to, že vytváříme bezpečné evropské prostředí, kde si agresor může uložit peníze, a my ty peníze nemůžeme využít na to, abychom se bránili proti němu,“ uvedl Lipavský.
Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimir Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Evropa by měla kritizovat i Izrael, zaznívá z Norska či Slovinska
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide poznamenal, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Pokud jde o reakci na postup Izraele v Pásmu Gazy, ministři zahraničí zemí EU jsou rozdělení. Někteří na sobotním jednání v Kodani vyzývali k silnému ekonomickému tlaku na Izrael, jiní dávali najevo, že nejsou ochotni zajít tak daleko. „Státy se neshodují na tom, jak přimět izraelskou vládu, aby změnila kurz,“ uvedla Kallasová. Shoda nicméně panuje na tom, že USA by měly přehodnotit své rozhodnutí nepovolit palestinským představitelům účast na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli, a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
