Aktiva

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem. V Hongkongu podle hlavního indexu odepsaly přes třináct procent, v Šanghaji přes sedm procent. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury. Nejistota panuje také kolem toho, kde se současný propad může zastavit.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, která se už více než dva roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi. Informovalo o tom Stálé zastoupení ČR při EU. Roční výnosy mají činit až tři miliardy eur (zhruba 74 miliard korun).