Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.
Kyjev obdrží od EU první miliardy z výnosů ze zmrazeného ruského majetku
Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Moskvu kvůli zahájení velké invaze na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v pátek v tiskové zprávě šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal poděkoval Unii za „neochvějnou podporu a tento významný příspěvek k ukrajinské obraně a obnově“. „Společně zdoláváme překážky a stáváme se silnějšími a budujeme bezpečnější a odolnější Evropu,“ zdůraznil.
Peníze na zbraně
Členské státy EU už koncem května potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev. Celkem by měl získat během letoška 2,5 miliardy eur (62,4 miliardy korun).
Devadesát procent výnosů má být použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci země.
„Takové kroky Evropské unie samozřejmě nezůstanou bez odezvy,“ varoval podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Peskov. Moskva si podle něj promyslí svou reakci na „nezákonný krok EU“.
Vyostřené maďarsko-ukrajinské vztahy
Platby prostřednictvím EPF dosud blokovalo Maďarsko, které odmítá vyzbrojování Kyjeva. Podle právní služby Rady EU ale Budapešť nemůže platby zastavit, protože už se dříve zdržela hlasování. Navíc jde jen o další rozhodnutí v řadě, které hovoří o způsobu využití těchto financí, jež nejsou penězi daňových poplatníků EU, ale Ruska. Při hlasování tak není potřeba jednomyslnost.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters avizoval, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit. Budapešť udržuje úzké vztahy s Moskvou, a to nejen v oblasti energetiky.
Kyjev i Brusel kritizují nedávnou iniciativu premiéra Viktora Orbána jednat v Kremlu o míru. Budapešť zase rozlítilo rozhodnutí Kyjeva odříznout Maďarsko od ruské ropy firmy Lukoil. Maďarsko se kvůli tomu obrátilo na Komisi s žádostí o vyřešení situace a hrozí, že se bude bránit soudně.
Letos v červnu země G7 – tedy USA, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada a Japonsko – potvrdily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) kryté výnosy zmrazených ruských aktiv. Ruský státní majetek zůstane zablokovaný do ukončení války a vyplacení válečných reparací Ukrajině, avizovali lídři v dohodě.
