Ukrajina

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

Ukrajinská obranná a technologická společnost „Vluchnik“ dokončila interní testy stíhacího dronu „Zorelit v5“. Je určen k sestřelování vysokorychlostních vzdušných cílů.

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.

Rusové v noci na pondělí provedli rozsáhlý útok na Záporoží, informovala Ukrajinská státní služba pro mimořádné události (DSNS). Zranili podle ní pět lidí, požár zachvátil kromě jiného budovu vysoké školy. Agentura Ukrinform informovala také o zásahu obchodního centra a výškové budovy ve městě. Jednoho mrtvého a tři zraněné hlásí Charkovská oblast. O obětech mluví rovněž ruská Brjanská oblast.

Švýcarská vláda usiluje o bezpečnostní partnerství s Evropskou unií (EU). Je to však také to, co chce EU?

Ruský test soudržnosti NATO může přijít již brzy, varovali v rozhovorech s listem The Guardian představitelé evropských zpravodajských služeb včetně šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten v rozhovoru řekl, že možný ruský útok včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X oznámil, že Ukrajina v moskevském regionu zasáhla rafinerii, která patří ke klíčovým zařízením tamního ropného průmyslu. Předtím starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na metropoli. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC šlo o největší ohlášený ukrajinský útok na Moskvu. Gubernátor Andrej Vorobjov tvrdí, že v Moskevské oblasti si údery vyžádaly tři mrtvé. Rusko naopak udeřilo na Ukrajinu, při útocích zemřelo několik lidí.

Při ruských útocích na Ukrajinu v pátek večer a v noci na sobotu zahynuli dva lidé v Chersonské oblasti, další dva zemřeli v Sumách, kde naváděná vzdušná puma zasáhla obytný dům. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Kvůli ruským dronovým útokům na Ukrajinu Polsko v sobotu vyslalo do vzduchu své vojenské letouny a uvedlo do pohotovosti protivzdušnou obranu.

Americký prezident Donad Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.

Dva mrtvé a dva zraněné si vyžádal noční ruský úder na industriální objekt v Žytomyrské oblasti, uvedl šéf tamní vojenské správy Vitalij Bunečko. Zásah příměstského vlaku v Charkovské oblasti zabil jednoho člověka, dalších sedm zranil, napsala Ukrajinska pravda. Rusové útočili i v Záporoží, Dnipru, v Sumské, Kyjevské, Oděské a Doněcké oblasti, kde zranili téměř dvacet lidí. Kvůli dronům na západě Ukrajiny letěly do Polska české gripeny, zasahovat nakonec nemusely.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny přivítal lídry a představitele zemí takzvané Karpatské osmičky, jejíž třídenní summit tam začíná. V úvodním projevu ohlásil, že první den budou podepsány investiční a obchodní dohody v objemu jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun). Uskupení tvoří vedle Ukrajiny také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Česko zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN), potvrdila Lada Faldynová z tiskového oddělení Senátu.

Česká policie v posledních dnech kvůli ruským hrozbám operativně posílila hlídkovou činnost u nádraží hromadné dopravy, řekl serveru iDNES.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že Česko čelí ze strany Moskvy hybridní válce. Reagoval na vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že v případě ruského útoku nehodlá plnit závazky Slovenska vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Během projevu ke studentům a zaměstnancům nemocnice v Prešově se ptal, s kým by se vlastně bojovalo, proč a za co, přičemž Moskvu ani jednou neoznačil za agresora.

Často zaznívá, že politika do sportu nepatří, mnozí však zavlékají do sportu válku. To udělal nedávno srbský trenér Vladimir Odobašič, když v komentáři na sociální síti napsal: „Bravo, Rusko!“ v reakci na ruský raketový útok, který zničil byt ukrajinské tenistky Dajany Jastremské. Svá slova později smazal, přesto byl vyloučen z Globální asociace profesionálních tenisových trenérů. Naopak bez postihu zůstal hokejista amerického týmu Washington Capitals Alexandr Ovečkin, který se v ruské kampani před blížícími se tamními „volbami“ postavil za proválečnou stranu Jednotné Rusko.

Rusko plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska, prohlásil s odkazem na tajné služby polský premiér Donald Tusk v projevu v Sejmu. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině. Český premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na Tuskovo varování serveru TN.cz řekl, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce.

Ruské noční vzdušné údery na Kyjev si vyžádaly nejméně dvacet zraněných, jsou mezi nimi i dvě děti, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. Při útocích na Oděskou oblast utrpělo zranění dalších sedm lidí, v Záporožské oblasti zahynula žena a tři lidé zemřeli v Dněpropetrovské oblasti, oznámily tamní úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že Rusko zasáhlo také energetickou infrastrukturu v Sumské a Oděské oblasti, a potvrdil, že ukrajinské síly poškodily rafinerii v ruské Jaroslavli a zasáhly leteckou základnu v Rostově na Donu.