Ukrajina

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal nové velvyslance. Kromě těch ze Španělska či Indie se setkání zúčastnil i nový velvyslanec Ukrajiny v Česku Vasyl Zvaryč, který dosud působil ve stejné funkci v sousedním Polsku. Zvaryč poděkoval Česku, prezidentovi, parlamentu, vládě a národu za podporu Ukrajiny v době ruské agrese.

Nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč v úterý oficiálně nastupuje na diplomatickou misi v České republice. Zahraniční politice se věnuje již pětadvacet let, z toho jedenáct let strávil na polské ambasádě. Zkušenosti má i z velvyslanectví Spojených států amerických a Turecka. Polský poslanec Pavel Kowal ho označuje jako „zkušeného diplomata“.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní konferenci o přispění českých firem k poválečné obnově Ukrajiny řekl, že tuzemské firmy jsou zapojeny do stovek konkrétních projektů či dodávek. „Pomáháme Ukrajině, peníze zároveň pomáhají českým firmám růst,“ prohlásil předseda vlády s tím, že tuzemské společnosti svou kvalitou dokáží zaujmout i zahraniční subjekty.

Podle ruských interních dokumentů invazní síly za poslední rok omylem shodily téměř čtyřicet klouzavých bomb na vlastní území. S největší pravděpodobností se tak stalo kvůli nefunkčním naváděcím systémům. Některé bomby zasáhly i město Bělgorod s populací zhruba čtyř set tisíc obyvatel. Informaci původně zachytila ukrajinská rozvědka a předala ji deníku The Washington Post.

Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

Z válečných bojů na festival ve Varech přijel ukrajinský filmař Oleh Sencov, aby představil svůj dokument Real. Ten je vhledem do válečné reality na Ukrajině. Sám Sencov bojuje v ukrajinské armádě.

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojska dobyla osadu Šumy u Torecka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev oznámil, že v oblasti Torecka Rusové oživili tlak. V Doněcké oblasti se odehrávají boje i u Časiv Jaru, který má významnou strategickou pozici. Oběti má ruský útok na město Vilňansk v Záporožské oblasti, informoval oblastní šéf.

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Válka s Ruskem se stále silněji promítá v poklesu porodnosti na Ukrajině. Už před plnohodnotnou ruskou invazí se snižovala o sedm procent ročně, teď se ale situace zhoršuje, hlavně poblíž frontové linie. Třeba v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti se v roce 2022 narodilo 570 dětí, loni už jen 370 – třetina z nich v krytu. Situaci v místní porodnici mapovala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně. Na síti X to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany dokončí jednání o textu dohody před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná druhý červencový týden.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odpoledne podepsali bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu ze strany EU. „Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Chceme být akceschopní a konkrétní,“ prohlásil po podpisu Michel.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Petrem Fialou (ODS) i šéfem ANO a expremiérem Andrejem Babišem a s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem shodl na tom, že největší současnou hrozbou pro Česko a Evropu je Rusko se svou agresivní politikou. Řekl to na brífinku po schůzce, jejímž tématem byla zahraniční a bezpečnostní politika. Zástupci opozičního hnutí ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci Česka, ukotvení země v EU a NATO i potřebu být v těchto institucích aktivní.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.

Ukrajina v úterý zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil úterý za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena. Kromě Ukrajiny ještě v úterý zahájilo rozhovory o přistoupení Moldavsko.

Na Ukrajině už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, informoval premiér Petr Fiala (ODS) na síti X o výsledku společného nákupu organizovaného Českem.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Jaroslav Popelka, který vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace, musí na dva měsíce do vězení. Porušil totiž osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území hlavního města a odvolací pražský městský soud nyní odnětí svobody na dva měsíce potvrdil. Soud navíc ještě rozhodne, jestli se doba ve vězení pro Popelku neprodlouží – zákaz pobytu v Praze totiž porušil poté, co mu soud vyměřil čtyřměsíční podmínku za zmíněné výzvy ke stržení ukrajinské vlajky.

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.