Ukrajina

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.

V Budapešti se 23. června uskuteční schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4). Na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl nový maďarský premiér Péter Magyar. Podle něj už účast přislíbili polský premiér Donald Tusk, český premiér Andrej Babiš (ANO) i slovenský premiér Robert Fico (Smer). Magyar s Merzem hovořili také o Ukrajině. Maďarský premiér řekl, že Budapešť jedná s Kyjevem o jeho menšinové politice a že je ohledně kompromisu optimistický.

Ukrajina získala zpět více území, než kolik Rusko za stejné období v květnu obsadilo, čímž se celkový ruský postup poprvé od roku 2023 dostal do záporných hodnot. Informovala o tom ukrajinská analytická skupina DeepState. Podle agentury AFP Ukrajina v květnu osvobodila asi 282 kilometrů čtverečních.

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Francouzské námořnictvo v Atlantickém oceánu s podporou partnerů zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Plavidlo nazvané Tagor námořnictvo obsadilo v mezinárodních vodách v neděli, Kreml to označil na nezákonné. Podle agentury AFP je to čtvrtý tanker, který Francie takto zastavila. „Naše odhodlání je neochvějné a naprosté,“ dodal Macron.

Ruská vláda poprvé od začátku války proti Ukrajině zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního komuniké. Půlroční opatření má podle vlády zajistit stabilitu na vnitřním trhu. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.

„Určitě to není dobrý signál. Jestliže něco organizujeme a jsme lídrem projektu, měli bychom se tak také chovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o přístupu současné vlády k muniční iniciativě pro Ukrajinu. V současné době na ni Česko žádné peníze nepřispívá a věnuje se její správě. „Každý člověk by měl jít příkladem. Čím více se budeme blížit ke splnění našich závazků, tím lépe se budou přesvědčovat partneři,“ dodal bývalý ministr obrany Karel Kühnl v Nedělní debatě.

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

Polští představitelé se ostře ohradili proti dekretu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, na jehož základě jednotka ukrajinských ozbrojených sil dostala čestný titul Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tato kontroverzní armáda za druhé světové války bojovala proti nacistům i proti sovětské armádě a má na svědomí brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na západě Ukrajiny.

Útoky ukrajinských dronů stále více komplikují Rusům zásobování nelegálně anektovaného Krymu. Okupační správa Chersonské oblasti kvůli tomu omezila provoz na jedné části hlavní silnice spojující Krym přes okupovaný východ Ukrajiny s Ruskem. Ukrajinské drony komplikují invazním vojskům rovněž provoz na silnici z přístavního Mariupolu do Doněcku.

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Blízkost frontové linie, která je vzdálená jen přibližně patnáct až dvacet kilometrů, je v ukrajinském Kramatorsku patrná na každém kroku. Přesto tu, navzdory poničeným budovám, sirénám a neustálému nebezpečí mnoho lidí zůstává. Odklízejí trosky, opravují, co se dá, pracují a neztrácejí naději, že až válka skončí, podaří se vše opravit do původního stavu.

Ruský útok na ukrajinskou Sumskou oblast si vyžádal dvě oběti, píše Ukrajinska pravda. Agresor během noci na čtvrtek zaútočil na Ukrajinu 147 drony a balistickou raketou Kinžal, informovala na telegramu ukrajinská protivzdušná obrana. Rusko tvrdí, že zlikvidovalo 62 ukrajinských bezpilotních letounů. Kyjev se od února 2022 brání plnohodnotné agresi Moskvy a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

V Česku jsou aktuálně někteří z tvůrců dokumentárního projektu Generace Nika, který od roku 2024 umožňuje mladým Ukrajincům filmovat autentické příběhy o dospívání během války – například v Charkově či Chersonu. V tuzemsku pořádají besedy na školách, kde své filmy promítají a diskutují se svými vrstevníky, přiblížil ve Studiu 6 autor projektu Vojtěch Hönig. Členka týmu Generace Nika Tija Byčchidžy se svěřila, že se divila, že školáky téma tak moc zajímalo. Na filmovém festivalu ve Zlíně zároveň proběhne za několik dní premiéra krátkého filmu Nezvaný natočeného v rámci projektu v ukrajinském Čuhujivu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket pro protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí. O dopise ve středu informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Ukrajina se pátým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské invazi.

Nejméně pět lidí zabily ruské útoky na část Doněcké oblasti ovládané Ukrajinou. Ruská vojska při ostřelování Chersonu zasáhla rodinu na dětském hřišti: otec byl zabit, matka a dvě dcery ve věku tří a šesti let utrpěly zranění. Rusko také podniklo rozsáhlý útok na město Černihiv, v přilehlém regionu zabil úder Moskvy nejméně jednoho člověka. Ukrajina své údery mířila na vojenské cíle, podle ruských úřadů ale zasáhla také některé obce.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.

Minulou středu zažila Litva dvě hodiny, jaké ve své novodobé historii nepamatuje. Do vzdušného prostoru země podle podezření vletěl dron, což úřady přimělo poprvé v nedávné historii vyhlásit letecký poplach a vyzvat obyvatele, aby se ukryli.