Ukrajina

Olympijské hry jsou od nepaměti vnímány jako oslava míru. Ruská agrese na Ukrajině se ovšem promítla i do nich. Mezinárodní olympijský výbor potrestal Rusko i Bělorusko zákazem účasti sportovců. Pozvánku do Paříže dostalo jen 32 „vyvolených“ z obou zemí, kteří ovšem smějí startovat jen coby neutrální – bez svých vlajek. Ukrajinská výprava naopak čítá 140 členů. Mnoho sportovců ale v posledních dvou letech narukovalo do armády a téměř pět set z nich zahynulo.

Po vzdušném útoku vypukl požár na vojenském letišti Saky v Novofedorivce na Krymu, zasažen byl sklad s municí, píše místní proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Svědci hlásili četné exploze v různých částech Ruskem okupovaného poloostrova. Moskva tyto zprávy nekomentovala, Kyjev později útok na základnu Saky potvrdil. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Vedení ukrajinské armády v posledních dnech oznámilo, že Kyjev má tajný plán, jak osvobodit Krym.

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.

Zatímco ukrajinská armáda musela v důsledku zpožděných dodávek západních zbraní či nedostatku personálu přejít na bojišti v minulých měsících do defenzivy, ruští okupanti převzali inciativu a zaznamenávají postup na mnoha místech fronty. Představitelé ukrajinské armády ale tvrdí, že jde jen o lokální úspěchy, kterých navíc agresor dosahuje za cenu příliš velkých ztrát, a že se situace brzy obrátí k lepšímu.

Obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce, řekl americký prezident Joe Biden v noci na čtvrtek středoevropského času v projevu, v němž vysvětlil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení a naopak podpořit viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako kandidátku Demokratické strany v listopadových prezidentských volbách. Prohlásil, že chce sjednotit zemi tím, že uvolní místo nové generaci. Za své priority v úřadu pro příští měsíce označil hospodářský růst, boj s extremismem či budování mezinárodní koalice, která zabrání Rusku ovládnout Ukrajinu.

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Rusko stáhlo všechny své válečné lodě z Azovského moře, oznámilo ukrajinské námořnictvo. Část plavidel se tam uchýlila poté, co kvůli úderům obránců odplula z anektovaného poloostrova Krym. Moskva na zprávu bezprostředně nereagovala. Kyjev k úderům na vojenské cíle na okupovaném poloostrově používá střely Storm Shadow či ATACMS. Na ruské válečné lodi útočí rovněž bezpilotními plavidly s výbušninami.

Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po středečním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Kuleba mu řekl, že Kyjev je otevřený jednání s Ruskem, pokud k němu bude Moskva připravena v dobré víře, čemuž podle Kyjeva teď nic nenasvědčuje. Peking je považován za spojence Moskvy, jejich vzájemné vztahy se za dobu ruské války na Ukrajině výrazně prohloubily.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Do zahájení olympijských her v Paříži zbývají desítky hodin. Sportovní svátek se ale tentokrát odehraje ve stínu ruské agrese na Ukrajině. Právě ta v době války do francouzské metropole vysílá nejmenší výpravu od nabytí samostatnosti v roce 1994. V nekončících bojích už na Ukrajině zemřelo nejméně 488 sportovců a trenérů.

Maďarský styl politiky je prostě jiný, do určité míry kompatibilní s tím být členem Evropské unie a NATO, ale dost často narážíme, uvedl v pořadu Interview ČT24 český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). K maďarskému vyjednávání v rámci Unie řekl, že „v některých případech to lze nazvat vydíráním“. Zmínil také, že je velmi nespokojen s tím, že Budapešť celou řadu měsíců blokuje platbu na zbraně, které mají jít na Ukrajinu.

Španělský soud uložil osmnáct let vězení důchodci, který v roce 2022 poslal výbušné dopisy na ukrajinské a americké velvyslanectví v Madridu či španělskému premiéru Pedru Sánchezovi. Informovala o tom agentura AFP. Šestasedmdesátiletý Pompeyo González byl odsouzen za terorismus a výrobu výbušných zařízení.

Ukrajinci žijící v Česku najdou literaturu své země nově v samostatném knihkupectví. Jako vůbec první v Praze obchod s knihami v ukrajinštině otevřel jejich krajan. Prodává i knížky zakazovaných běloruských autorů.

Ukrajinská energetika funguje pouze na padesát procent loňského výkonu. Na vině jsou pravidelné útoky ruské invazní armády na tuto infrastrukturu. Štáb ČT natáčel v jedné z tepelných elektráren, která je nyní schopna generovat teplo pouze do sousední vesnice. Kdysi přitom patřila ke klíčovým v regionu. I proto si ukrajinská vláda klade otázku, jak po masivních útocích přežít příští zimu.

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že o rezervaci možných kapacit toku plynu rozhodují příslušné plynárenské a tranzitní společnosti. Reagovalo tak na nedávné obvinění českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), že si Německo hromadí plyn určený Česku, a to v době, kdy se země snaží zbavit energetické závislosti na Rusku.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu sto tisíc kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do iniciativy se dosud zapojilo osmnáct zemí, patnáct z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy korun), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na pokračování iniciativy bude záležet, zda se znovu zapojí další země.

Většina ukrajinských sportovců se na olympiádu v Paříži kvůli agresi Moskvy připravuje v zahraničí. Někteří mají obavy z napětí s ruskými soupeři. Už dřív na různých soutěžích hrozila ukrajinským sportovcům diskvalifikace třeba za to, že soupeři ze země agresora nepodali ruku. Do Paříže pojede 140 ukrajinských sportovců, což je nejméně v historii.

Páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, se často obracejí na náhradní matky, aby jejich embrya donosily. Dříve byla největším evropským trhem pro takzvané náhradní rodičovství Ukrajina, s válkou se ale situace zkomplikovala, zájemci proto svou pozornost obrátili k zemím dál na východ, jako je například Gruzie.

Bylo to jako vánoční stromeček, aby tam každý viděl to, co tam vidět chce, ale nyní bude muset Ursula von der Leyenová se svými sliby pracovat. Tak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zhodnotil její čtvrteční projev v Evropském parlamentu, po němž ji plénum opět zvolilo šéfkou Evropské komise. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) měla z jejího projevu pocit, že byla schopná se zaprodat i ďáblu.

Ukrajinci si v době války silně zakládají na svém kulturním dědictví. Jeho důležitou součástí jsou i dřevěné církevní kostely. Čeští vědci jim do ruské invaze pomáhali s výzkumem těchto kulturních památek. Nyní se bádání kvůli válce zastavilo. Ukrajinští památkáři si navíc zoufají, že kvůli ní vláda nemá peníze na uchování historie, informuje zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.