Ukrajina strana 3 z 5

Štáb ČT na Ukrajině zdokumentoval povinnou evakuaci, která platila téměř pro dvacet obcí v Charkovské oblasti. Rodiče mohli kontaktovat dobrovolníky, kteří s přesunem pomáhají. V případě odmítnutí se je snažili přesvědčovat policisté.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Obvodní soud pro Prahu 9 potrestal dezinformátora Patrika Tušla, tentokrát za finanční kriminalitu. Uložil mu trest vězení na 23 měsíců. České televizi informaci poskytla mluvčí soudu Barbora Chlostová. Tušl, kterého už soudy potrestaly například za nenávistné výroky o Ukrajincích nebo pronásledování šéfa lékařské komory, neplatil své dluhy. Podle serveru Aktuálně.cz dezinformátor způsobil svým věřitelům škodu 130 tisíc korun. Podle mluvčí soudu je rozsudek již pravomocný.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Odblokování šedesáti miliard dolarů převážně vojenské pomoci pro Ukrajinu v americké Sněmovně reprezentantů je sice skvělá zpráva, Kyjev a jeho spojenci tím ale získají jen oddechový čas, upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Interview ČT24 dodal, že tento zhruba rok je třeba využít k výraznému navýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, přičemž hlavní odpovědnost je na Evropě. Pro Spojené státy totiž bude prioritou spíše situace v Indo-Pacifiku.

Ruské síly v pondělí odpoledne zničily televizní věž v Charkově na východě Ukrajiny. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na jiném místě v témže regionu si ruské ostřelování vyžádalo jeden lidský život.

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Enormní užívání dronů na Ukrajině, které postupně mění válečnou strategii, si začalo vybírat daň na jednom z nejmocnějších symbolů vojenské síly – tanku. Za poslední dva měsíce vyřadili Rusové z provozu pět z jednatřiceti tanků M1 Abrams americké výroby, které Pentagon loni na podzim poslal armádě okupované země, což potvrdil jeden z vysoce postavených amerických činitelů. Také Ukrajina se ovšem na používání dronů zaměřila. I proto, že se hlasování ve Sněmovně reprezentantů USA o balíčku další pomoci ve výši 61 miliard dolarů notně pozdrželo.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.

Světové výdaje na armádu a zbrojení stouply v loňském roce o 6,8 procenta na 2,44 bilionu dolarů (57,82 bilionu korun), což je největší nárůst od roku 2009. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Největší výdaje připadaly na Spojené státy, Čínu a Rusko, za nimi následuje Indie a Saúdská Arábie.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Ukrajinci nedostatek dělostřelecké munice nahrazují drony. Na frontu je vozí i čeští dobrovolníci, jen během března organizace Vozím drony obstarala 830 strojů. Nejpoužívanější jsou sebevražedné drony, ale Češi dokážou sehnat i inovativní prototypy.

Jiří Ježek šestkrát vyhrál paralympiádu, šestkát byl mistrem světa. Posouval světové rekordy i jako první hendikepovaný cyklista jel etapu Tour de France. Po konci kariéry se věnuje mimo jiné sportovní žurnalistice a teď bude prvním účastníkem s handicapem taneční soutěže StarDance. Tančit bude s protézou dolní končetiny. Naučit se ovládat protézu je výzva pro každého, kdo přijde o končetinu. Jen v Evropské unii je víc než tři miliony lidí s hendikepem. Naštěstí nové výrobní postupy – jako je 3D tisk – jim to ulehčují.

Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly v neděli výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS tvrdí, že ruské síly brzy ráno v přístavu Sevastopol odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí. Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka začala hořet ruská loď Kommuna, záchranná loď ponorek z roku 1915, která je nejstarší v ruském námořnictvu a vůbec nejstarší vojenskou lodí ve službě na světě.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Česko by mohlo podle nového migračního paktu přispívat jiným zemím EU na migranty částkou asi 480 milionů korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opoziční ANO bude hledat cestu, jak unijní dohodu změnit, pokud zvítězí v příštích sněmovních volbách, prohlásil místopředseda ANO Radek Vondráček. Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) naopak může Česko pakt potřebovat, pokud by se zhoršila situace na Ukrajině a do Česka by odtamtud mířily vysoké počty válečných uprchlíků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Ukrajina v noci na sobotu zaútočila drony na ruská energetická zařízení podporující vojensko-průmyslovou výrobu, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské rozvědky. Rusko tvrdí, že sestřelilo nad nejméně osmi svými oblastmi padesát ukrajinských dronů. Na mnoha místech však přiznává poškození infrastruktury, v Bělgorodské oblasti údajně po útoku zemřeli tři lidé, včetně těhotné ženy.

Rusové v noci na pátek zaútočili raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny a zabili nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, informoval šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak. Dalších 29 lidí je zraněno. Ukrajinské dráhy uvedly, že zasažena byla i železniční infrastruktura, nádraží v Dnipru dočasně přerušilo provoz. Během dne Rusové udeřili na Oděsu, úřady hlásí jednoho zraněného a škody v přístavu.

Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, oznámil po diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO–Ukrajina generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Země, které zmíněnými systémy nedisponují, podle něho přislíbily finanční příspěvky na jejich nákup. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spojencům řekl, že Kyjev potřebuje nejméně sedm systémů Patriot, aby čelil ruské vzdušné převaze.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.