Ukrajina strana 3 z 5

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Policie v pátek v centru Prahy zadržela cizince, který je podezřelý z násilného trestného činu v Německu. Informovala o tom na síti X. Následně potvrdila, že jde o Moldavana, po kterém policie v několika evropských zemích pátrala kvůli podezření z vraždy devítileté dívky v Sasku.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Ukrajina by podle výroků předních politiků potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Podmínky mobilizace se v poslední době zpřísnily, včetně trestů pro odpírače. Pomoci mají vstupní náborová centra, která dobrovolníkům umožňují se přihlásit k jednotkám podle vlastní volby. Zatím této možnosti využilo šest tisíc lidí.

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku, dopadly i na tamní významné finanční instituce, včetně moskevské burzy. Ta spolu s ruskou centrální bankou následně oznámila, že kvůli „restriktivním opatřením ze strany Spojených států“ pozastavuje obchodování a používání některých finančních nástrojů v dolarech a eurech. Rusko uvedlo, že na nové sankce, které označilo za agresivní, odpoví.

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravu péče o děti z rozvedených manželství má zajistit novela občanského zákoníku, kterou ve středu schválila vláda. Návrh ministerstva spravedlnosti mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho. Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. O schválení informovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kromě zmiňované novely vláda také jmenovala novou hlavní hygieničku Barboru Mackovou nebo zakázala dalších sedm psychoaktivních látek podobných HHC a THCP.

Ministři schválili rozšíření seznamu strategických armádních projektů. Mezi ně patří dohoda o přistoupení k německému tendru na nákup 77 bojových tanků typu Leopard 2A8. Dohoda je mezikrokem k samotnému uzavření smlouvy o nákupu, kterou by strany mohly podepsat do konce letošního roku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda počítá také s pořízením dvou transportních letounů.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově ruskou válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Nejméně 52 tisíc lidí pohřešují od začátku otevřené ruské agrese ukrajinské úřady. Z toho 37 tisíc je nezvěstných v přímém důsledku bojů, většinou jde o ženy a muže v uniformě. Pátrají po nich rodiny, dobrovolníci i úřady. V některých případech se může skutečný osud konkrétních lidí odhalit teprve po letech. Na Ukrajině natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.

Zbrojovkou společnosti Mesko ve městě Skaržysko-Kamienna ve středním Polsku otřásl výbuch. Informovala o tom rozhlasová stanice RMF FM. V části podniku vyrábějícího palivo do raket následně vypukl požár, který už se podařilo uhasit. Na místě zemřel jeden člověk. Příčinu exploze vedení podniku nezná. Firma dodávala výzbroj polské armádě a některé své výrobky posílala i ukrajinským vojákům.

Ukrajina poprvé zasáhla nejmodernější ruskou stíhačku Su-57, uvedla na svém webu ukrajinská vojenská rozvědka HUR. K zásahu podle ní došlo na letecké základně v Achtubinsku v ruské Astrachaňské oblasti severně od Kaspického moře u hranic s Kazachstánem. Ruské i ukrajinské zdroje v sobotu informovaly o útocích dronů v tomto regionu a v několika oblastech na ruském severním Kavkaze.

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.

Válku na Ukrajině charakterizuje bezprecedentní nasazení dronů. Malé dálkově řízené stroje jejich operátoři dříve využívali k závodům. Mají kamery, které přenášejí pilotům obraz. Na frontách sledují pohyby nepřítele, slouží k navádění dělostřelectva a mohou i ničit cíle. Aby jich mohla Ukrajina nasadit ještě víc, školí na pilotování i ženy.

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Železniční dopravce RegioJet, jehož expres se v noci na čtvrtek v Pardubicích čelně srazil s nákladním vlakem, je připravený odškodnit cestující i další lidi, kterých se nehoda dotkla. Společnost to oznámila na svém webu. Nehodu nepřežili čtyři lidé, 27 zraněných převezli záchranáři do nemocnic. Příčiny srážky zatím nejsou známé. Pro dotazy zřídil dopravce krizovou telefonní linku 539 000 955. Krizovou linku na čísle 950 570 805 zřídili také hasiči.

Temné síly, proti nimž bojovali Spojenci před osmdesáti lety, jsou stejné jako ty, jimž čelí dnes. Toto poselství vyslal americký prezident Joe Biden na oslavách 80. výročí vylodění v Normandii s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině. V projevu před válečnými veterány ve francouzském Colleville-sur-Mer varoval, že demokracie je v největším ohrožení od druhé světové války. Slavnosti se ve čtvrtek zúčastnila řada světových státníků v čele s Emmanuelem Macronem, nescházel ani český prezident Petr Pavel.

Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i obrovské škody na životním prostředí. Ale příroda se už po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.

V Česku bude v příštích letech ještě víc důchodců, než se předpokládalo. Počet seniorů se má podle prognóz zvýšit o milion. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje důchodovou reformu, která mimo jiné počítá s postupným navyšováním věku odchodu do penze. „Určitému zvyšování hranice důchodového věku se do budoucna nevyhneme," připustil v Interview ČT24 demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Takový proces by měl být humánní – například spravedlivým zvyšováním důchodového věku pro jednotlivé generace.