Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.
„Poplach pro všechny: Venezuela byla napadena. Bombardují ji raketami,“ napsal kolumbijský prezident Gustavo Petro na X, aniž jmenoval útočníka. „Organizace amerických států a Organizace spojených národů by se měly okamžitě sejít,“ dodal levicový prezident.
V pozdějším prohlášení kolumbijská vláda vyjádřila hluboké znepokojení z eskalace napětí v regionu. „Vláda odmítá jakékoliv jednostranné vojenské kroky, které by mohly situaci dále zhoršit nebo ohrozit civilní obyvatelstvo,“ uvedla. Dodala, že přijala opatření k zachování stability na kolumbijsko-venezuelské hranici.
Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva odsoudil vojenský útok USA na sousední Venezuelu a zajetí Madura, které označil za překročení „nepřijatelné hranice“. „Tyto činy představují závažné porušení suverenity Venezuely a další extrémně nebezpečný precedens pro celou mezinárodní komunitu,“ uvedl Lula. Ten již dříve nabídl, že Brazílie bude zprostředkovávat řešení sporů mezi oběma zeměmi.
Americký zásah naopak přivítal argentinský prezident Javier Milei. „Svoboda postupuje. Ať žije svoboda, hergot!“ okomentoval zprávu o amerických úderech. Milei patřil k nejsilnějším kritikům Madura mezi jihoamerickými prezidenty. Po předloňských prezidentských volbách ve Venezuele však Madurovo setrvání v úřadu kritizovaly i Kolumbie a Brazílie.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová prohlásila, že opozice je připravena převzít moc. Zároveň zopakovala tvrzení opozice, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu.
Evropa volá po zdrženlivosti a respektování práva
Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla v sobotu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Velmi pozorně sledujeme situaci ve Venezuele. Jakékoli řešení musí respektovat mezinárodní právo a Chartu OSN,“ uvedla von der Leyenová.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že Maduro neměl legitimitu a bránil mírovému předání moci, a zároveň vyzvala ke zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. „Mluvila jsem s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a naším ambasadorem v Caracasu. EU situaci ve Venezuele podrobně sleduje,“ dodala Kallasová.
Předseda Evropské rady Antonio Costa napsal, že Evropská unie vyzývá k uklidnění situace ve Venezuele a podporuje mírové, demokratické řešení v této zemi. Generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese americký vojenský zásah hluboce znepokojil. Akci považuje za nebezpečný precedens, proto vyzval k dodržování mezinárodního práva, napsala agentura Reuters.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že jeho země se na útocích Spojených států na Venezuelu nepodílela a že chce hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zjistit všechny podrobnosti o tom, co se stalo. Zdůraznil nutnost dodržování mezinárodního práva.
Španělsko vyzvalo k deeskalaci situace a nabídlo se jako zprostředkovatel pro nalezení mírového řešení ve Venezuele, napsal Reuters. Premiér Pedro Sánchez se pak večer vyjádřil, že jeho země neuznávala Madurův režim, ale neuzná ani intervenci, která porušuje mezinárodní právo. Zúčastněné strany vyzval, aby „braly ohled na civilní obyvatelstvo, dodržovaly Chartu OSN a zajistily spravedlivý a o dialog se opírající přechod“.
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že situaci ve Venezuele italské úřady sledují. Španělsko i Itálie mají ve Venezuele početné krajanské komunity a někteří jejich občané jsou ve venezuelských vězeních.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona musí být předání moci mírové a demokratické. Co nejdříve by se na něm měl podílet opoziční politik Edmundo González, dodal. Francie je podle něj plně mobilizovaná, aby zajistila bezpečnost svých občanů. S partnery v regionu jedná.
Německé ministerstvo zahraničí informovalo, že situaci ve Venezuele sleduje s velkým znepokojením. Spolkový kancléř Friedrich Merz podle Reuters sdělil, že právní posouzení zásahu USA bude trvat delší dobu.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha uvedl, že Kyjev neuznával legitimitu venezuelského prezidenta Madura. Podpořil právo Venezuelanů na život ve svobodě.
České ministerstvo zahraničí považuje za důležité uklidnění situace a jednání i za účasti venezuelské opozice. Uvedl to šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Hlavní je bezpečí českých občanů, dodal. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) americké údery proti Venezuele ostře odsoudil. Na síti X napsal, že útoky USA ve Venezuele jsou agresí proti suverénnímu státu a porušením norem mezinárodního práva o nepoužití síly.
Ve Venezuele bylo v poslední době podle cestovatelského systému Drozd jen několik českých občanů, uvedla v sobotu mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.
Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je americká vojenská akce ve Venezuele dalším důkazem rozkladu světového řádu vytvořeného po druhé světové válce. Předseda vlády napsal, že mezinárodní právo neplatí, vojenská síla se používá bez mandátu Rady bezpečnosti OSN a každý, kdo je velký a silný, si při prosazování vlastních zájmů dělá, co chce. Fico dodal, že útok na Venezuelu si zaslouží odsouzení.
Venezuelští spojenci údery odsuzují
Rusko, které patří mezi spojence Venezuely, v prohlášení uvedlo, že Spojené státy provedly akt ozbrojené agrese proti Venezuele. Americké útoky odsoudilo. „V současné situaci je důležité zabránit další eskalaci a soustředit se na nalezení východiska z této situace prostřednictvím dialogu,“ prohlásilo ministerstvo zahraničí země, která už téměř čtyři roky vede otevřenou válku proti Ukrajině.
Útoky odsoudili také další spojenci Venezuely Írán a Kuba. Proti americké vojenské akci se postavila i mexická levicová vláda, podle které krok vážně ohrožuje regionální stabilitu, uvedla agentura Reuters.
Moskva později vyzvala Spojené státy, aby propustily venezuelského vůdce Madura a jeho manželku. „Důrazně vyzýváme americké vedení, aby přehodnotilo svůj postoj a propustilo zákonně zvoleného prezidenta suverénní země a jeho manželku,“ stojí v prohlášení. Celá řada zemí, včetně USA nebo EU, Madurovu legitimitu neuznává a venezuelské volby zpochybňuje.
Washington viní Madura i Petra z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států. USA přesunuly do karibské oblasti největší flotilu armádních lodí a vojáků za několik desetiletí a od září tam americká armáda útočí na plavidla, která podle ní pašují drogy. Kromě Karibského moře podnikla rovněž údery na lodě plující ve východní oblasti Tichého oceánu.
