Itálie

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.

Na začátku léta tradičně Češi vyjíždí autem na dovolenou. Mezi nejoblíbenější destinace stále patří Chorvatsko, Itálie a Rakousko. Poslední statistiky pohonných hmot a dálničních poplatků naznačují, že si lidé oproti loňsku připlatí. Cena benzinu během června spíše klesla v balkánských zemích, ale stále se vyplatí natankovat především v České republice.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Ceny pohonných hmot v létě podle analytiků porostou. Benzin zatím zlevňuje, u nafty už ale došlo k obratu příznivého trendu, v uplynulém týdnu mírně zdražila. Pokud lidé vyrazí na dovolenou autem, oproti loňsku si připlatí. Například cesta z Prahy do italského Rimini bude čtyřčlennou rodinu stát i s poplatky skoro pět a půl tisíce korun, na Makarskou riviéru v Chorvatsku to bude necelých šest tisíc.

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Pozici první strany v zemi uhájili v eurovolbách v Itálii favorizovaní Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové s téměř 29 procenty hlasů. Těžkou porážku ale zaznamenal její koaliční partner Matteo Salvini. Jeho Liga získala před pěti lety 34 procent, letos nedosáhla ani na deset procent. Raduje se naopak opoziční Demokratická strana, která posbírala skoro čtvrtinu hlasů.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

Soud ve Florencii ve středu potvrdil tříletý trest pro Američanku Amandu Knoxovou v souvislosti s vraždou britské studentky Meredith Kercherové z roku 2007. Soud podle tiskových agentur dospěl k závěru, že Knoxová se dopustila křivého obvinění, když během výslechu tvrdila, že za vraždu mohl její tehdejší zaměstnavatel. Knoxová tvrdí, že vypovídala pod tlakem policie a vinu odmítla. V případu studentčiny vraždy, mediálně sledovaném v Evropě i v USA, byla Knoxová dlouho hlavní podezřelou, než ji italské soudy v roce 2015 definitivně osvobodily.

Modernizace italského ropovodu TAL má ukončit závislost Česka na ruské ropě. „Po dokončení budeme mít jednu z nejmodernějších ropovodných struktur v Evropě,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala oceňuje snahu vlády diverzifikovat rizika spojená s dovozem ropy. Ruský plyn je ale v Evropě stále potřeba, uznávají oba politici.

Sezona dovolených se blíží. A právě léto chce mnoho lidí strávit u moře. Kromě ubytování tvoří významnou položku rozpočtu doprava. Ta, která se vyplatí do jedné destinace, nemusí být výhodná do jiné. V červnu dopravci zavádějí letní spoje nebo posilují ty do žádaných destinací. Češi tradičně nejčastěji jezdí do Chorvatska, Itálie, na oblibě nabývají ale i polské pláže u Baltu.

Záplavy na jihu Německa způsobují vlivem silných dešťů komplikace v železniční, silniční i říční dopravě. Na některých místech během jednoho dne spadlo takové množství srážek, kolik běžně naprší během celého měsíce. Lidem v postižených regionech pomáhají záchranné složky. Zásah v zatopené oblasti si ovšem vyžádal jeden život – na jihu Bavorska zemřel při zásahu dobrovolný hasič. Silné deště a bouřky jsou od pátku také na severu Itálie, kde rozvodněná řeka strhla do vody dvě ženy. Nehodu nepřežily.

V Itálii vrcholí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Závěrečný mítink v sobotu uspořádala premiérka Giorgia Meloniová, která v průzkumech jasně vede. Dříve se vůči Bruselu ostře vymezovala. V posledních dvou letech se ale snaží vystupovat umírněně a víc proevropsky.

Evropa se s blížícím se létem obává nárůstu nelegální migrace. Náporu běženců na nejfrekventovanější trase centrálního Středomoří je vystavena zejména Itálie. Úřadům se daří zvyšovat podíl repatriovaných – některé běžence ale před deportací drží v detenčních centrech, kde panují problematické podmínky.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Papež František a homosexuálové – vztah, který se od začátku jeho pontifikátu snaží rozklíčovat média i analytici. Dlouho se zdálo, že katolická církev je pod jeho vedením na cestě ke vstřícnějšímu postoji vůči LGBT komunitě. Nyní ale samotný František zatáhl za brzdu. V seminářích je podle něj příliš mnoho homosexuálů, a proto by se další neměli přijímat. Navíc podle médií neřekl homosexuálů, ale použil výraz „frociaggine“, což je v Itálii pro homosexuály nadávka. Za hanlivý výraz se později omluvil.

Papež František schválil dekrety, které povedou ke svatořečení Carla Acutise. Italský mladík, který v roce 2006 zemřel v pouhých v patnácti letech, se tak brzy stane vůbec prvním světcem katolické církve z řad mileniálů. Poctu mu vynesla nezištná služba potřebným, ale i netypický zápal pro šíření víry přes internet i v běžném životě.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Bezpečnost, migrace i nespokojenost občanů se směřováním Evropské unie jsou hlavní témata v řadě evropských zemí pro nadcházející volby. Na situaci tentokrát v Itálii, Rakousku, Litvě a Nizozemsku se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Členské státy Evropské unie v úterý na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.