Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
„Po osmnácti hodinách tvrdého vyjednávání jsme dosáhli dohody, která musí být ještě potvrzena dnes (ve středu, pozn. red.) v 7:45 na formálním hlasování, a to z toho důvodu, že u finální dohody už nebyli překladatelé, tak aby to bylo platné,“ sdělil brzy ráno ČT Hladík.
Komise začátkem července navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Česko návrh i přes ústupky nakonec nepodpořilo. „Nebyly naplněny všechny požadavky, aby Česká republika hlasovala pro tento návrh,“ řekl Hladík.
Prosazené změny
Hladík nicméně uvedl, že díky „silné blokační menšině“ se do finálního znění podařilo prosadit celou řadu opatření. „Pro sedmadvacítku bude závazný cíl 85 procent, dalších pět procent jsou takzvané mezinárodní kredity, tedy investice českých, evropských firem do obnovitelných zdrojů mimo hranice Evropské unie. Další klíčovou věcí je posun nástupu u ETS 2 o rok, tedy od roku 2028. Třetí záležitost je, že klimatický cíl nebude rozpočítán na jednotlivé členské země, to znamená je to evropský cíl, ne cíl, který by měly splnit všechny členské země,“ uvedl Hladík.
Evropská komise přitom původně navrhovala jen tři procenta na mezinárodní kredity, pět procent prosazovala například Francie či Portugalsko. Itálie či Polsko prosazovaly dokonce deset procent. Naopak Španělsko a Nizozemsko se stavěly proti dalšímu oslabování cíle.
Analytici jsou k výsledku skeptičtí
Analytici oslovení ČTK míní, že úpravy klimatických cílů EU sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky Unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS 2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech.
Například analytik XTB Jiří Tyleček uvedl, že z dlouhodobého pohledu nelze změnu interpretovat jako skutečné zmírnění Green Dealu. Upozornil, že celkové cíle EU se nezměnily, redukci emisí tak budou muset státy stihnout v kratším čase. „Ekonomicky to může znamenat, že cena emisních povolenek po spuštění systému poroste rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace, což se negativně promítne do cen energií i paliv,“ vysvětlil.
Rada EU pak ve středu informovala, že členské státy EU schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035, se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Závazek byl schválen jednomyslně.
Plánovaný systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. Evropská komise následně navrhla změny v systému.
Odklad ETS 2 poskytne podle Hladíka více času zejména domácnostem, které dosud topí uhlím. Jde asi o pět procent tuzemských domácností. „V praxi to znamená, že budou mít o rok více času, aby si vzaly dotace od ministerstva životního prostředí a svůj starý kotel vyměnily za moderní systém vytápění, který nebude zatížen povolenkami,“ řekl ministr v Brně českým novinářům po návratu z Bruselu.
Česko rovněž spolu s Itálií prosadilo klauzuli ohledně možnosti využití alternativních paliv pro automobily a klauzuli týkající se přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035, řekl český ministr životního prostředí. „Také jsme dosáhli regionální proporcionality v inovačním fondu,“ sdělil ráno ČT k jednáním Hladík.
„Chceme chránit ekonomiku i klima“
Oslabení cíle odráží odpor vůči ambiciózní evropské klimatické agendě ze strany průmyslu a některých vlád, které jsou skeptické vůči tomu, zda si Evropská unie může dovolit tato opatření vedle priorit, kterými jsou obrana a průmysl, poznamenala agentura Reuters. „Nechceme zničit ekonomiku. Nechceme zničit klima. Chceme zachránit obojí zároveň,“ prohlásil v úterý před začátkem jednání polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta.
„Jde o velmi dobrý kompromis. Nejlepší kompromis, jakého se nám mohlo podařit dosáhnout,“ konstatoval dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard, jehož země nyní EU předsedá.
Český ministr životního prostředí už při příjezdu na jednání prohlásil, že Praha klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří. Podle něj by nový cíl měl být realistický a odpovídat technologickým možnostem a technologickému vývoji. Důvodem dopředu avizovaného českého odmítnutí rovněž bylo, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory, dodal.
Proti původnímu návrhu Komise byla i předpokládaná nová vláda ANO, SPD a Motoristů, která nové evropské klimatické cíle považuje za nerealistické. V návrhu programového prohlášení slibuje revizi evropské zelené dohody, tedy Green Dealu, a odmítá zákaz prodeje a výroby aut se spalovacími motory do roku 2035.
Problémy přetrvávají
Hospodářská komora sice uvítala vyjednané dílčí ústupky, spokojená ale není. „ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nikoli jen oddálení problému o jeden rok,“ uvedla ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. Snížení klimatického cíle na 85 procent a možnost redukce emisí prostřednictvím mezinárodních kreditů podle ní znamená reálné zmírnění ambice o dva procentní body. „Nejasné ovšem je, co když kredity nenaplní celých pět procent, pak poroste tlak na domácí opatření,“ řekla Janáková.
Komora naopak ocenila příslib vyššího bezplatného přidělení povolenek pro český průmysl i po roce 2028. „Zatím je to ale jen příslib, konkrétní přínos ukáže až samotná úprava bezplatné alokace,“ podotkla Janáková. Pozitivně ohodnotila také důraz na geografickou rovnováhu investic z Inovačního fondu, bariérou ale podle ní zůstávají podmínky pro čerpání podpory, které jsou v jednotlivých členských státech odlišné.
Svazu průmyslu se nelíbí zejména plán na snižování emisí, který hodnotí jako nerealistický a ohrožující český průmysl. „Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí dlouhodobě vysoké ceny energie ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci. Obáváme se, že dopady na Česko budou disproporční kvůli vysokému podílu průmyslu na českém HDP, byť jde o unijní cíl a není stanoven příspěvek ČR,“ podotkl generální ředitel svazu Daniel Urban. Hlavní podíl na snižování podle něj ponese průmysl a energetika.
Svaz naopak uvítal dohodu o odkladu ETS 2. „Konkrétně u zavedení ETS 2 se očekávají dopady na inflaci až okolo jednoho procentního bodu, jejich odložení tedy prospěje udržení stabilní cenové hladiny,“ míní Urban.
Vrchní ředitel ministerské sekce ochrany životního prostředí David Surý dříve uvedl, že Česko s největší pravděpodobností splní klimatické cíle pro období do roku 2030, k nimž patří snížení emisí alespoň o 55 procent.
Klíčovou roli přitom hrají podpora udržitelné dopravy, renovací budov a investice do čisté energie i recyklace. Vlivem extenzivního zemědělství se nedaří zlepšit stav a kvalitu vod, připustil Surý.
Závislost na fosilních palivech
Česko podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) výrazně pokročilo v oddělování environmentální zátěže od hospodářského růstu. Zůstává však jednou z nejnáročnějších ekonomik EU z hlediska spotřeby energie, uhlíku i zdrojů, a to zejména kvůli silné průmyslové základně a závislosti na fosilních palivech.
Podle zprávy, která je zveřejňována jednou za pět let, má Česko třetí nejnižší podíl registrací nových bateriových elektromobilů v členských státech EU.
