Green Deal

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček v Interview ČT24 hovořil o vznikající vládě a prioritách vlády v energetice. „Hnutí ANO udělá všechno pro to, aby jednotliví ministři svou práci zvládli. Pokud to někdo zvládat nebude, tak z vlády odejde,“ uvedl. „Nestrkáme hlavu do písku, ale kdo je bez viny, ať hodí kamenem. (...) Nejsme ze situace s Filipem Turkem (Motoristé sobě) nadšení, ale ctíme pravidla vznikající koalice,“ dodal. V rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou také uvedl, že si je vědom možného sporu s Bruselem ohledně cen emisních povolenek.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co ANO, SPD a Motoristé v pondělí podepsali koaliční smlouvu. „Špinavou práci“ podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentu Petru Pavlovi.

Programové jednání zástupců pravděpodobné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ve čtvrtek pokračovalo debatami v oblastech justice, životního prostředí a místního rozvoje, a to včetně problematiky bydlení. Předseda SPD Tomio Okamura po první části čtvrtečních rozhovorů uvedl, že předpokládá, že program možné budoucí vlády bude počítat s referendem. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová to potvrdila s tím, že program bude vylučovat hlasování o závazcích z EU a NATO.

U zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 nastane „určité rozvolnění“, míní znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09). K elektromobilitě se však dle něj „jednou dostaneme“. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) soudí, že „jestli mají být nějaké inovace a trh, tak to musí být dané trhem a zákazníky, ne byrokraty a politiky z Bruselu“. Green Deal v Událostech, komentářích, moderovaných Barborou Kroužkovou, označil za chaos, Havel ale podotkl, že se netýká jen automobilového průmyslu.

Ceny energií se často objevují v programech stran a hnutí, která chtějí uspět v říjnových sněmovních volbách. Na jádru jako základním zdroji tuzemské energetiky se shodují politici jak koaliční, tak ti opoziční. Zástupci stran jsou vesměs za jedno v tom, že by se měly přehodnotit i cíle Evropské unie v rámci takzvané zelené politiky. Cenami energií se mimo jiné zabývala i předvolební debata o průmyslu, kterou Česká televize odvysílala v úterý 9. září.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Podle výkonného ředitele Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) Jiřího Česala by se zákazníci měli zamyslet nad tím, jestli dají přednost levnému, nekvalitnímu zboží, nebo investují do menšího množství nadčasového oblečení. Kdyby se podle něj chovali ekologicky, ubylo by problémů s tím, kam s použitým textilem. Každý Čech ročně vyhodí až dvanáct kilogramů textilu, znovu se použije nebo recykluje jen patnáct procent z něj.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.

O sněmovních volbách, prací nepodmíněném základním příjmu, energetice, mezinárodních závazcích či bezpečnosti debatovali hosté pořadu Politické spektrum s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuze se účastnili Michaela Nedory (Hnutí Kruh), Jan Sedláček (Národní demokracie) a Petr Špring (Mourek – politická strana).

Finalisté polských prezidentských voleb Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki se střetli v závěrečné televizní debatě před druhým kolem, které se bude konat 1. června. Dominovalo jí mimo jiné téma ruské války na Ukrajině. Oba kandidáti se shodli na pokračující podpoře napadené země. Rozdílný pohled mají ale mimo jiné na případné členství Ukrajiny v NATO. Nejčastějším slovem, které hodnotilo výsledek debaty, byla remíza.

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Státní rozpočty budou muset v následujících zhruba patnácti letech počítat s náklady na realizaci projektu dostavby Dukovan, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Alokovaná částka se podle něj v rozpočtu objeví už v roce 2026. Hnutí ANO, pokud v příštím volebním období povládne, s tím podle místopředsedy poslaneckého klubu Patrika Nachera počítá. Rozhodnutí označil za rozumné. Zakázka na dva nové jaderné bloky má při současných cenách vyjít na 400 miliard a financovat ji bude státní půjčka.

Poláci budou přesně za měsíc volit nového prezidenta. V předvolebních průzkumech se ustálila trojice uchazečů s šancí na postup do druhého kola. S odstupem v nich vede nominant vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Kampani zatím dominuje téma národní bezpečnosti, mluví se ale i o amerických clech.

Česko hledá nové trhy v rychle se rozvíjejících zemích v Asii, Africe či Jižní Americe, aby zajistilo alternativní odbytiště. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to uvedl v souvislosti s novými americkými cly v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Poslanec SPD Radek Koten kritizoval, že Unie odešla z ruského trhu. Situaci by podle něj výrazně zlepšilo zrušení Green Dealu.

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Evropská komise navrhuje úpravu systému pokut pro automobilky, které neplní emisní cíle. Nově by měly vykazovat plnění cílů za tříleté období – doteď to bylo za každý rok. Změna by jim poskytla více času a umožnila vyhnout se placení pokut v letošním roce. Akcie evropských automobilek začaly po této zprávě sílit. Česko následně opět oznámilo, že bude usilovat o prodloužení hodnoticího období ze tří na pět let.