Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
Turek považuje Green Deal za jedno z nejzásadnějších témat. „Moje práce bude určitým způsobem koordinační,“ uvedl. Ve své pozici ovšem na základě příkazní smlouvy nebude mít žádné pravomoci k úřednictvu, může dávat jen doporučení a stanoviska. Již dříve uvedl, že se chce v první řadě zaměřit na emisní povolenky, které jsou podle něj pro Česko nevýhodné, a zjednodušení emisních tarifů.
Podle Svárovské se jedná o „funkci pro funkci“, jelikož Turek nebude moci mít okolo sebe tým lidí, kterým by mohl zadávat úkoly jako rešerše nebo psaní posudků. Z toho důvodu nebude moci efektivně funkci vykonávat, míní Svárovská.
Post zmocněnce přijal Turek podle svého vyjádření jako kompromis, protože je potřeba některé agendy na ministerstvu životního prostředí akutně řešit. Turek má koordinovat klimatickou politiku mezi resorty a věnovat se také vyjednávání s jednotlivými odbornými skupinami. Zaměří se na ekonomické dopady uvažovaných změn a zastupovat by měl Česko na některých unijních a neformálních mezinárodních jednáních.
Sněmovna zároveň v pátek hlasy vládní koalice vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval členy vlády na návrh premiéra bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Výzva se týká Turka, kterého hlava státu kvůli jeho postojům a výrokům odmítla jmenovat ministrem životního prostředí, jmenovitě ale výzva Turka neuvádí. Resort dočasně vede šéf diplomacie a předseda Motoristů Petr Macinka.
Klimatická změna
Hosté Otázek Václava Moravce diskutovali také o klimatické změně a potřebě různých opatření. Turek navzdory poznatkům z drtivé většiny vědeckých studií zpochybnil, že hlavní příčinou klimatické změny je člověk. „Klima se mění miliony let, já nevím, jak to je, a je mi to popravdě jedno,“ prohlásil a dodal, že se klimatický panel OSN již několikrát spletl.
Svárovská uvedla, že podle průzkumů si většina Čechů uvědomuje dopady změn klimatu a podporuje různá opatření proti těmto změnám. Green Deal podle ní ale nepodporují, avšak připouští, že nemají ponětí o tom, co „zelená dohoda“ obsahuje.
Podle Turka zelená politika negativně dopadá především na daňové poplatníky, zmínil například emisní povolenky. „Našemu průmyslu přineslo ETS 1 nekonkurenceschopnost, ETS 2 přináší chudobu našemu obyvatelstvu, zdraží paliva a topení,“ prohlásil. Podle něj je zásadní emisní povolenky odmítnout.
Dodal, že evropská zelená politika klima nezmění. „Pokud všichni doma přestaneme topit uhlím, teplota planety se stejně moc nehne. Máme tady velké producenty oxidu uhličitého, jako je Čína, Spojené státy, Mexiko a další,“ uvedl. Čína ovšem například nedávno přestala odebírat elektřinu z Ruska, protože je z fosilních paliv a je dražší než čínská energie, která je z obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren.
Podle Svárovské je evidentní, že Turek vůbec nerozumí tomu, čím se má na ministerstvu zabývat. „Dekarbonizace je obrovská příležitost pro české podnikatele a inovativní firmy. Zelená odvětví jsou třetí nejúspěšnější v exportu do Evropské unie a další zahraniční trhy, navíc jsme třetí v zaměstnanosti v zelených oborech průmyslu,“ uvedla. Dodala, že kdyby se Česká republika bránila zelené politice, dopady na společnost by prý byly drtivé.
Green Deal je soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout uhlíkové neutrality. Páteří dohody je soubor klimatických návrhů s názvem Fit for 55.
Státy EU vedené českým předsednictvím se tak například v říjnu 2022 dohodly s europarlamentem na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory je jednou z nejvíce kritizovaných částí norem. Evropská komise ovšem plán zmírnila. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021.
Kritizován je také nový systém ETS 2 na obchodování s povolenkami, který se má rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle původních plánů měl platit od roku 2027. Díky tlaku Česka a dalších zemí bylo ale dojednáno, že bude o rok odložen a spuštěn až v roce 2028.
