Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).

Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a Pentagonem se týkal zejména dvou otázek. Společnost nesouhlasila, aby její technologie byly využívány pro masové sledování domácností a plně autonomní zbraňové systémy. Podle šéfa firmy Daria Amodeie využití AI v těchto oblastech může podkopávat demokratické hodnoty. Ministr obrany Pete Hegseth dal firmě tento týden ultimátum, aby do pátku armádě umožnila používat své produkty bez omezení, která mají běžní uživatelé.

„Nepotřebujeme to, nechceme to a už s nimi nebudeme spolupracovat,“ napsal Trump. Většina úřadů podle něho má ukončit spolupráci s firmou ihned, Pentagon však má šestiměsíční přechodné období, aby se postupně zbavil jejích technologií.

Krok podle AP nahrává miliardáři Elonu Muskovi, jehož chatbot Grok plánuje ministerstvo obrany využít a udělit mu přístup k utajovaným informacím.

Hegseth v pátek večer SEČ označil firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec, což ji diskvalifikuje ze spolupráce s dodavateli armády. „S okamžitou platností nesmí žádný kontraktor, dodavatel či smluvní partner spolupracující s armádou Spojených států vstupovat do jakékoli komerční aktivity s firmou Anthropic,“ uvedl šéf Pentagonu. Podle Amodeie bylo označení za bezpečnostní riziko dosud vyhrazené pro protivníky USA a nikdy předtím nebylo použito na americkou společnost.

Šéf firmy nesouhlasí s „hromadným sledováním obyvatelstva“

„Průkopnické systémy umělé inteligence prostě nejsou dostatečně spolehlivé,“ zdůraznil ve čtvrtečním prohlášení generální ředitel Anthropiku Amodei. Dodal, že společnost nesouhlasí s tím, aby Pentagon používal její modely umělé inteligence k hromadnému sledování obyvatelstva nebo k ovládání plně autonomních zbraní.

Člověk blízký společnosti upřesnil, že firma neobviňuje ministerstvo z toho, že chce využívat umělou inteligenci některým z těchto způsobů, ale pouze poskytuje bezpečnostní hodnocení svého produktu.

„Nemáme zájem využívat umělou inteligenci k hromadnému sledování Američanů (což je nelegální) ani nechceme umělou inteligenci využívat k vývoji autonomních zbraní, které fungují bez lidského zásahu. Tato informace je nepravdivá a šíří ji levicoví novináři v médiích,“ napsal mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X.

Loni v létě Anthropic získal smlouvu s ministerstvem obrany v hodnotě 200 milionů dolarů (asi 4,1 miliardy korun). Spor s Trumpovou administrativou trvá nejméně od podzimu. Klauzule, podle níž se technologie Anthropiku nesmí využívat ke sledování lidí, se mimo jiné dotýká Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Tajné služby USA či imigračních úřadů, uvedl server Semafor.

Využití AI může vést ke „střelbě do vlastních řad“

Některé vládní agentury se dostaly do potíží, protože modely Claude od Anthropiku jsou v systému Amazon Web Services GovCloud využívaném americkými úřady jediné špičkové modely schválené pro použití v režimu přísně tajné. Americké ministerstvo obrany například chatbota Claude mimo jiné použilo při únosu venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Zdroj agentury Reuters nicméně zdůraznil, že umělá inteligence Anthropicu není dostatečně spolehlivá pro zaměřování lidí v otázkách života a smrti. Důvodem je, že se v takových scénářích chová nepředvídatelně, což by v případě zbraňových systémů mohlo vést k „střelbě do vlastních řad, selhání mise nebo neúmyslné eskalaci“.

Anthropic má přitom zvláštní službu zaměřenou na zákazníky z národní bezpečnosti. S americkou vládou uzavřel kontrakt, podle něhož poskytuje služby federálním úřadům za symbolický poplatek jeden dolar.

Použití umělé inteligence pro hromadné sledování je podle zdroje Reuters problematické. Současné americké zákony sice neomezují, jaké závěry umělá inteligence může vyvodit na základě agregace velkého množství dat, ale znamená to, že by AI například mohla vytvářet profily skupin obyvatelstva, které „žádný zákon výslovně nezakazuje, ale které jasně porušují ducha ústavních ochran“, dodal.

Více než 200 zaměstnanců společností Google a OpenAI podpořilo postoj společnosti Anthropic v otevřeném dopise. Pentagon v uplynulém roce podepsal smlouvy i se společnostmi Google a Open AI a rovněž na ně tlačí, aby odstranily své zásady pro používání jejich modelů umělé inteligence.

Generální ředitel Anthropicu Dario Amodei v roce 2020 odešel z OpenAI kvůli obavám o správu technologie AI, rovněž varoval, že vývoj AI je rychlejší než zavádění příslušné regulatorní legislativy.

Lakmusový papírek pro využití AI

Spor mezi Pentagonem a Anthropicem americká společnost vnímá i z pohledu toho, do jaké míry může být umělá inteligence využívaná armádou a jak jsou regulovaná rizika spojená s jejím používáním, napsala agentura Reuters.

„Je to varovný signál ohledně budoucnosti umělé inteligence a jejího použití na bojišti,“ řekl bývalý ministr obrany Chris Miller, který v úřadu působil během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Miller dodal, že současný spor poslouží jako „lakmusový papírek pro ty společnosti, které tvrdí, že chtějí AI využívat humánním způsobem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 3 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 5 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami
Načítání...