Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).

Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a Pentagonem se týkal zejména dvou otázek. Společnost nesouhlasila, aby její technologie byly využívány pro masové sledování domácností a plně autonomní zbraňové systémy. Podle šéfa firmy Daria Amodeie využití AI v těchto oblastech může podkopávat demokratické hodnoty. Ministr obrany Pete Hegseth dal firmě tento týden ultimátum, aby do pátku armádě umožnila používat své produkty bez omezení, která mají běžní uživatelé.

„Nepotřebujeme to, nechceme to a už s nimi nebudeme spolupracovat,“ napsal Trump. Většina úřadů podle něho má ukončit spolupráci s firmou ihned, Pentagon však má šestiměsíční přechodné období, aby se postupně zbavil jejích technologií.

Krok podle AP nahrává miliardáři Elonu Muskovi, jehož chatbot Grok plánuje ministerstvo obrany využít a udělit mu přístup k utajovaným informacím.

Hegseth v pátek večer SEČ označil firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec, což ji diskvalifikuje ze spolupráce s dodavateli armády. „S okamžitou platností nesmí žádný kontraktor, dodavatel či smluvní partner spolupracující s armádou Spojených států vstupovat do jakékoli komerční aktivity s firmou Anthropic,“ uvedl šéf Pentagonu. Podle Amodeie bylo označení za bezpečnostní riziko dosud vyhrazené pro protivníky USA a nikdy předtím nebylo použito na americkou společnost.

Šéf firmy nesouhlasí s „hromadným sledováním obyvatelstva“

„Průkopnické systémy umělé inteligence prostě nejsou dostatečně spolehlivé,“ zdůraznil ve čtvrtečním prohlášení generální ředitel Anthropiku Amodei. Dodal, že společnost nesouhlasí s tím, aby Pentagon používal její modely umělé inteligence k hromadnému sledování obyvatelstva nebo k ovládání plně autonomních zbraní.

Člověk blízký společnosti upřesnil, že firma neobviňuje ministerstvo z toho, že chce využívat umělou inteligenci některým z těchto způsobů, ale pouze poskytuje bezpečnostní hodnocení svého produktu.

„Nemáme zájem využívat umělou inteligenci k hromadnému sledování Američanů (což je nelegální) ani nechceme umělou inteligenci využívat k vývoji autonomních zbraní, které fungují bez lidského zásahu. Tato informace je nepravdivá a šíří ji levicoví novináři v médiích,“ napsal mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X.

Loni v létě Anthropic získal smlouvu s ministerstvem obrany v hodnotě 200 milionů dolarů (asi 4,1 miliardy korun). Spor s Trumpovou administrativou trvá nejméně od podzimu. Klauzule, podle níž se technologie Anthropiku nesmí využívat ke sledování lidí, se mimo jiné dotýká Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Tajné služby USA či imigračních úřadů, uvedl server Semafor.

Využití AI může vést ke „střelbě do vlastních řad“

Některé vládní agentury se dostaly do potíží, protože modely Claude od Anthropiku jsou v systému Amazon Web Services GovCloud využívaném americkými úřady jediné špičkové modely schválené pro použití v režimu přísně tajné. Americké ministerstvo obrany například chatbota Claude mimo jiné použilo při únosu venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Zdroj agentury Reuters nicméně zdůraznil, že umělá inteligence Anthropicu není dostatečně spolehlivá pro zaměřování lidí v otázkách života a smrti. Důvodem je, že se v takových scénářích chová nepředvídatelně, což by v případě zbraňových systémů mohlo vést k „střelbě do vlastních řad, selhání mise nebo neúmyslné eskalaci“.

Anthropic má přitom zvláštní službu zaměřenou na zákazníky z národní bezpečnosti. S americkou vládou uzavřel kontrakt, podle něhož poskytuje služby federálním úřadům za symbolický poplatek jeden dolar.

Použití umělé inteligence pro hromadné sledování je podle zdroje Reuters problematické. Současné americké zákony sice neomezují, jaké závěry umělá inteligence může vyvodit na základě agregace velkého množství dat, ale znamená to, že by AI například mohla vytvářet profily skupin obyvatelstva, které „žádný zákon výslovně nezakazuje, ale které jasně porušují ducha ústavních ochran“, dodal.

Více než 200 zaměstnanců společností Google a OpenAI podpořilo postoj společnosti Anthropic v otevřeném dopise. Pentagon v uplynulém roce podepsal smlouvy i se společnostmi Google a Open AI a rovněž na ně tlačí, aby odstranily své zásady pro používání jejich modelů umělé inteligence.

Generální ředitel Anthropicu Dario Amodei v roce 2020 odešel z OpenAI kvůli obavám o správu technologie AI, rovněž varoval, že vývoj AI je rychlejší než zavádění příslušné regulatorní legislativy.

Lakmusový papírek pro využití AI

Spor mezi Pentagonem a Anthropicem americká společnost vnímá i z pohledu toho, do jaké míry může být umělá inteligence využívaná armádou a jak jsou regulovaná rizika spojená s jejím používáním, napsala agentura Reuters.

„Je to varovný signál ohledně budoucnosti umělé inteligence a jejího použití na bojišti,“ řekl bývalý ministr obrany Chris Miller, který v úřadu působil během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Miller dodal, že současný spor poslouží jako „lakmusový papírek pro ty společnosti, které tvrdí, že chtějí AI využívat humánním způsobem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.