Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).

Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a Pentagonem se týkal zejména dvou otázek. Společnost nesouhlasila, aby její technologie byly využívány pro masové sledování domácností a plně autonomní zbraňové systémy. Podle šéfa firmy Daria Amodeie využití AI v těchto oblastech může podkopávat demokratické hodnoty. Ministr obrany Pete Hegseth dal firmě tento týden ultimátum, aby do pátku armádě umožnila používat své produkty bez omezení, která mají běžní uživatelé.

„Nepotřebujeme to, nechceme to a už s nimi nebudeme spolupracovat,“ napsal Trump. Většina úřadů podle něho má ukončit spolupráci s firmou ihned, Pentagon však má šestiměsíční přechodné období, aby se postupně zbavil jejích technologií.

Krok podle AP nahrává miliardáři Elonu Muskovi, jehož chatbot Grok plánuje ministerstvo obrany využít a udělit mu přístup k utajovaným informacím.

Hegseth v pátek večer SEČ označil firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec, což ji diskvalifikuje ze spolupráce s dodavateli armády. „S okamžitou platností nesmí žádný kontraktor, dodavatel či smluvní partner spolupracující s armádou Spojených států vstupovat do jakékoli komerční aktivity s firmou Anthropic,“ uvedl šéf Pentagonu. Podle Amodeie bylo označení za bezpečnostní riziko dosud vyhrazené pro protivníky USA a nikdy předtím nebylo použito na americkou společnost.

Šéf firmy nesouhlasí s „hromadným sledováním obyvatelstva“

„Průkopnické systémy umělé inteligence prostě nejsou dostatečně spolehlivé,“ zdůraznil ve čtvrtečním prohlášení generální ředitel Anthropiku Amodei. Dodal, že společnost nesouhlasí s tím, aby Pentagon používal její modely umělé inteligence k hromadnému sledování obyvatelstva nebo k ovládání plně autonomních zbraní.

Člověk blízký společnosti upřesnil, že firma neobviňuje ministerstvo z toho, že chce využívat umělou inteligenci některým z těchto způsobů, ale pouze poskytuje bezpečnostní hodnocení svého produktu.

„Nemáme zájem využívat umělou inteligenci k hromadnému sledování Američanů (což je nelegální) ani nechceme umělou inteligenci využívat k vývoji autonomních zbraní, které fungují bez lidského zásahu. Tato informace je nepravdivá a šíří ji levicoví novináři v médiích,“ napsal mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X.

Loni v létě Anthropic získal smlouvu s ministerstvem obrany v hodnotě 200 milionů dolarů (asi 4,1 miliardy korun). Spor s Trumpovou administrativou trvá nejméně od podzimu. Klauzule, podle níž se technologie Anthropiku nesmí využívat ke sledování lidí, se mimo jiné dotýká Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Tajné služby USA či imigračních úřadů, uvedl server Semafor.

Využití AI může vést ke „střelbě do vlastních řad“

Některé vládní agentury se dostaly do potíží, protože modely Claude od Anthropiku jsou v systému Amazon Web Services GovCloud využívaném americkými úřady jediné špičkové modely schválené pro použití v režimu přísně tajné. Americké ministerstvo obrany například chatbota Claude mimo jiné použilo při únosu venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Zdroj agentury Reuters nicméně zdůraznil, že umělá inteligence Anthropicu není dostatečně spolehlivá pro zaměřování lidí v otázkách života a smrti. Důvodem je, že se v takových scénářích chová nepředvídatelně, což by v případě zbraňových systémů mohlo vést k „střelbě do vlastních řad, selhání mise nebo neúmyslné eskalaci“.

Anthropic má přitom zvláštní službu zaměřenou na zákazníky z národní bezpečnosti. S americkou vládou uzavřel kontrakt, podle něhož poskytuje služby federálním úřadům za symbolický poplatek jeden dolar.

Použití umělé inteligence pro hromadné sledování je podle zdroje Reuters problematické. Současné americké zákony sice neomezují, jaké závěry umělá inteligence může vyvodit na základě agregace velkého množství dat, ale znamená to, že by AI například mohla vytvářet profily skupin obyvatelstva, které „žádný zákon výslovně nezakazuje, ale které jasně porušují ducha ústavních ochran“, dodal.

Více než 200 zaměstnanců společností Google a OpenAI podpořilo postoj společnosti Anthropic v otevřeném dopise. Pentagon v uplynulém roce podepsal smlouvy i se společnostmi Google a Open AI a rovněž na ně tlačí, aby odstranily své zásady pro používání jejich modelů umělé inteligence.

Generální ředitel Anthropicu Dario Amodei v roce 2020 odešel z OpenAI kvůli obavám o správu technologie AI, rovněž varoval, že vývoj AI je rychlejší než zavádění příslušné regulatorní legislativy.

Lakmusový papírek pro využití AI

Spor mezi Pentagonem a Anthropicem americká společnost vnímá i z pohledu toho, do jaké míry může být umělá inteligence využívaná armádou a jak jsou regulovaná rizika spojená s jejím používáním, napsala agentura Reuters.

„Je to varovný signál ohledně budoucnosti umělé inteligence a jejího použití na bojišti,“ řekl bývalý ministr obrany Chris Miller, který v úřadu působil během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Miller dodal, že současný spor poslouží jako „lakmusový papírek pro ty společnosti, které tvrdí, že chtějí AI využívat humánním způsobem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 16 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 54 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 2 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.