Lidé si pro jazykové rady často chodí do Internetové jazykové příručky (IJP). Loni zaznamenala v průměru přes 54 tisíc přístupů denně. On-line příručku provozuje Ústav pro jazyk český (ÚJČ), který má i telefonickou poradnu. Ta loni vyřídila 3642 dotazů. Poradci vedle běžných pravopisných otázek čím dál častěji řeší i odpovědi, které lidem chybně poskytla umělá inteligence. Ústav proto do budoucna plánuje AI zapojit i do jazykového poradenství, řekl ČT ředitel ústavu Martin Prošek.
„Bylo by zcela naivní se domnívat, že nás již nemůže nic překvapit, ale je pravda, že většina dotazů nijak neobvyklá či kuriózní není,“ uvedla vedoucí oddělení jazykové kultury ÚJČ Veronika Štěpánová. Lidé se podle ní někdy pokoušejí poradce zaskočit dotazy, u kterých předpokládají, že na ně nebudou znát odpověď. V praxi jde ale často o zcela běžné otázky.
Typickým příkladem jsou slovní hříčky typu ,Pták si postaví bydlo na bidle a pak foukne vítr a obě bi/ydla spadnou‘. nebo ,U jezu jsem viděl, jak nad vírem proletěl výr. Oba ví/ýry jsem vyfotil‘. „Tato hádanka se pravopisně vyřešit nedá. Jde o starou slovní hříčku. Řešením je zápis spadlo bydlo i bidlo, který však slovní hříčku ruší,“ upozorňují poradci.
AI jako zdroj omylů
V poslední době ústav často řeší i telefonáty, kdy si tazatelé ověřují odpovědi, které jim poskytla umělá inteligence. „Šlo například o pravopis slovesa skousnout, které se píše výhradně s počátečním s-, nikoli z-, nebo o tvar příjmení manželů. Náležité je manželé Tichých, případně manželé Tiší, ale rozhodně ne manželé Tichí, jak údajně poradil chatbot,“ uvedla některé příklady Štěpánová. „Bohužel musíme konstatovat, že zatím byly pochybnosti o správnosti takto získaných informací většinou zcela namístě,“ dodala.
Právě díky tomu, že velká část informací o češtině je dnes dostupná on-line, už si většina lidí dohledává vše o pravopisu na internetu. Počet telefonátů do jazykové poradny proto podle dat ústavu mírně klesá. Přesto je telefonická služba, která je veřejnosti k dispozici každý všední den od 10 do 12 hodin, stále využívaná. V minulém roce poradci zodpověděli průměrně 17 dotazů denně.
Hoax o zrušení písmene ř
Dlouhodobě se lidé nejvíce ptají na pravopis (psaní velkých písmen, interpunkci, zejména čárky ve větách, pravopis přejímek), dále na skloňování (značná část dotazů se týká vlastních jmen), význam slov, shodu přísudku s podmětem nebo vhodnost konkrétních formulací. Všechny jazykové dotazy se následně ukládají do on-line databáze.
Čtenáři v ní mohou narazit i na různé dezinformační dotazy. Jde například o opakující se hoax o údajném zrušení písmene ř a nutnosti si kvůli tomu změnit jméno, nebo zda jsou nová pravidla, podle kterých lze napsat ,na shledanou‘ dohromady.
Primárně ale lidé pravopis řeší s pomocí Internetové jazykové příručky. V roce 2025 zaznamenala v průměru přes 54 tisíc přístupů denně, ve školních dnech přibližně 69 tisíc. Oproti roku 2024, kdy denní průměr přesahoval 65 tisíc a ve školních dnech více než 83 tisíc, jde o mírný pokles. Podle Štěpánové ale mohou být čísla ovlivněna řadou faktorů, například právě rozmachem nástrojů AI.
Zapojení AI do jazykového poradenství
Ústav pro jazyk český proto aktuálně připravuje projekty směřující jednak k dalšímu vylepšení Internetové jazykové příručky, jednak k možnému zapojení umělé inteligence do jazykového poradenství. Podle ředitele ÚJČ Proška ústav reaguje na rostoucí trend využívání AI při řešení jazykových dotazů. „Chtěli bychom tedy naše poradenské služby přizpůsobit této nové realitě a poskytovat své služby tak, aby se tazateli nadále dostalo fundovaného řešení,“ uvedl pro ČT.
Projekty jsou podle Proška zatím ve zcela počáteční fázi. První návrhy by měly vzniknout v průběhu letošního roku a o grantovou podporu se ústav plánuje ucházet na konci roku nebo na začátku roku 2027. „Neobejdeme se v tom bez mezioborové spolupráce s odborníky na informační technologie, proto bude příprava náročnější,“ dodal Prošek.
