Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
Samosprávy sice plánovaly hluboký deficit, jejich bilance je nakonec skoro o dvě stě miliard korun lepší. Radnice podhodnotily podle ministerstva financí daňové příjmy a nadhodnotily výdaje.
„Schopnost plánování, rozpočtování samospráv se prostě míjí s realitou, protože tam byl plánován schodek ve výši celkově asi 180 miliard, a skončí to (...) přebytkem třináct miliard. Je to situace, která není dobrá a trvá dlouho,“ pozastavuje se ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková ale nesouhlasí. „Města a obce rozpočtují možná opatrněji, ale rozpočtují tak, aby všechny svoje závazky pak dokázaly splatit a splnit. Je to možná větší opatrnost, ale tady je nutno dodat, že my nemáme ve starostovnách křišťálové koule a vycházíme z predikcí naplňování státního rozpočtu,“ vysvětluje Vladyková.
Investice v regionech
Samosprávy loni realizovaly podle resortu financí projekty za 209 miliard korun. Například Most dokončuje největší investici v novodobé historii města. Místní kulturní dům se po opravě stane kulturně-vzdělávacím centrem s multifunkčním sálem, kinem a planetáriem. Přesune se tam také knihovna a budou v něm i učebny, restaurace a kavárny.
„Náklady na tuto investici se v tuhle chvíli pohybují zhruba kolem 850 milionů bez DPH. Počítáme s tím, že dotační financování by mělo být někde přes půl miliardy. Ale ještě na nás čekají dvě soutěže k této rekonstrukci, a to jsou na interiéry a slaboproudy a silnoproudy,“ uvedl mostecký primátor Marek Hrvol (ProMost).
Obce a kraje daly loni do podobných projektů nejvíc peněz v historii. Samosprávy nechtějí podle svých zástupců polevit ani letos.
„Loňský rok byl třetím rokem volebního období. Takže to, co si starostové na (jeho) začátku připravili, doběhlo stavební povolení, získali kofinancování dotacemi, získali úvěry a teď realizují své předvolební sliby,“ uvedla Vladyková.
Plány versus realita v Praze
Hlavní město ale podle ministerstva opět skončilo za očekáváním. „Z plánovaných čtyřiceti miliard korun investic realizovala stěží 26 miliard korun. Opět se ukázalo, že (Praha) není schopna realizovat nebo využívat ty prostředky, které má z rozpočtového určení daní k dispozici,“ vystavuje nelichotivou bilanci Praze ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Miroslav Matej.
„Rozpočet jsme splnili na nějakých 81 procent. My jsme kvůli tomu obnovili a vlastně poměrně značně rozšířili náš investiční odbor, který byl bohužel léta zanedbáván. Což je vidět i v tom výrazně vyšším plnění,“ brání počínání hlavního města radní Prahy pro oblast financí Zdeněk Kovářík (ODS).
Schillerová chce přimět samosprávy k větším investicím
Celkové výdaje radnic a hejtmanství loni přesáhly 878 miliard korun. Samosprávy měly příjmy vyšší než náklady o více než třináct miliard.
„Uvažuju o tom, jak je zásadním způsobem jednak motivovat, aby peníze dávaly na účty České národní banky, to je první úkol. Ale ten druhý, nejdůležitější, aby investovaly ty peníze. Protože aby ležely ladem a stát se zadlužoval čím dál víc, to mi nedává vůbec žádný smysl,“ přemýšlí Schillerová, jak usměrnit finanční toky samospráv.
„Velká města mají obrovské přebytky a nejsou schopna je proinvestovat. Pokud mají menší obce a města peníze na svých účtech, tak je to většinou proto, že si spoří na obrovské projekty, které by normálně nemohly financovat z běžného provozu,“ uvedla možné vysvětlení finanční opatrnosti samospráv místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).
Ministerstvo financí v lednové predikci očekávalo, že se daňové příjmy obcí letos meziročně zvýší o více než čtrnáct procent. Rozpočty samospráv si tak polepší o 44 miliard korun.
