Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.

V letošním ročníku si zájemci budou moci prohlédnout zejména pravěká a středověká hradiště, zaniklé vesnice a historické hrady. Zapojit se bude možné i do exkurzí k aktuálním archeologickým výzkumům, při kterých lze sledovat práci archeologů, od odkrývání terénu přes dokumentaci nálezů až po jejich interpretaci. Zájemci se budou moci také seznámit s původními technologiemi a řemeslnými postupy předků.

Rezervace je podmínkou účasti a lze ji provést na webových stránkách u jednotlivých událostí. Většina exkurzí je zdarma. Archeologické léto koordinují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a Brně.

Dějiny staré i nové

Součástí programu jsou i místa spojená s nedávnou českou historií. „Návštěvníci se letos podívají například do sovětského bunkru v Mladoticích nebo na pražskou Letnou, kde archeologové zkoumali pozůstatky pracovního tábora vybudovaného při stavbě Stalinova památníku,“ uvedl Jaroslav Řídký z pražského archeologického ústavu. Podle něj přispívá výzkum podobných lokalit k lepšímu poznání dějin minulého století.

Na hradišti Zámka v pražských Bohnicích se zájemci budou moci setkat s archeology z pražského pracoviště Národního památkového ústavu, kteří tam provedli zjišťovací výzkum a představí jeho nejnovější poznatky.

Na pravěkém hradišti ve Stradonicích u Pátku na Lounsku si návštěvníci prohlédnou jeho neobvyklý šestiúhelníkový půdorys a unikátní systém opevnění. Jednotlivé části hradiště byly vybudovány rozdílnými stavebními technikami, což podle archeologů naznačuje spolupráci několika komunit z širšího okolí.

Experimentální archeologie a stará řemesla

Zájemci o období středověku budou moci navštívit známé i méně známé hrady a tvrze, na kterých archeologové přiblíží každodenní život šlechty, obranné strategie i proměny krajiny v průběhu staletí. „V nabídce bude i jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších moravských hradů, hrad Veveří, kde se aktuálně uskutečňuje archeologický výzkum,“ uvedla Zdenka Filipová z brněnského archeologického ústavu.

Součástí programu jsou také ukázky experimentální archeologie, které přibližují původní technologie a řemeslné postupy našich předků. Na hradě Šelmberk na Táborsku se uskuteční keramický a dehtářský workshop, během něhož se účastníci také dozvědí více o různých způsobech získávání dehtu a jeho dalším využití při výrobě kolomazi či smoly.

Na organizaci Archeologického léta se vedle archeologických ústavů v Praze a Brně podílejí desítky regionálních muzeí, památkových institucí a dalších odborných pracovišť z celé země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.