Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.

V letošním ročníku si zájemci budou moci prohlédnout zejména pravěká a středověká hradiště, zaniklé vesnice a historické hrady. Zapojit se bude možné i do exkurzí k aktuálním archeologickým výzkumům, při kterých lze sledovat práci archeologů, od odkrývání terénu přes dokumentaci nálezů až po jejich interpretaci. Zájemci se budou moci také seznámit s původními technologiemi a řemeslnými postupy předků.

Rezervace je podmínkou účasti a lze ji provést na webových stránkách u jednotlivých událostí. Většina exkurzí je zdarma. Archeologické léto koordinují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a Brně.

Dějiny staré i nové

Součástí programu jsou i místa spojená s nedávnou českou historií. „Návštěvníci se letos podívají například do sovětského bunkru v Mladoticích nebo na pražskou Letnou, kde archeologové zkoumali pozůstatky pracovního tábora vybudovaného při stavbě Stalinova památníku,“ uvedl Jaroslav Řídký z pražského archeologického ústavu. Podle něj přispívá výzkum podobných lokalit k lepšímu poznání dějin minulého století.

Na hradišti Zámka v pražských Bohnicích se zájemci budou moci setkat s archeology z pražského pracoviště Národního památkového ústavu, kteří tam provedli zjišťovací výzkum a představí jeho nejnovější poznatky.

Na pravěkém hradišti ve Stradonicích u Pátku na Lounsku si návštěvníci prohlédnou jeho neobvyklý šestiúhelníkový půdorys a unikátní systém opevnění. Jednotlivé části hradiště byly vybudovány rozdílnými stavebními technikami, což podle archeologů naznačuje spolupráci několika komunit z širšího okolí.

Experimentální archeologie a stará řemesla

Zájemci o období středověku budou moci navštívit známé i méně známé hrady a tvrze, na kterých archeologové přiblíží každodenní život šlechty, obranné strategie i proměny krajiny v průběhu staletí. „V nabídce bude i jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších moravských hradů, hrad Veveří, kde se aktuálně uskutečňuje archeologický výzkum,“ uvedla Zdenka Filipová z brněnského archeologického ústavu.

Součástí programu jsou také ukázky experimentální archeologie, které přibližují původní technologie a řemeslné postupy našich předků. Na hradě Šelmberk na Táborsku se uskuteční keramický a dehtářský workshop, během něhož se účastníci také dozvědí více o různých způsobech získávání dehtu a jeho dalším využití při výrobě kolomazi či smoly.

Na organizaci Archeologického léta se vedle archeologických ústavů v Praze a Brně podílejí desítky regionálních muzeí, památkových institucí a dalších odborných pracovišť z celé země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...