Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.

V letošním ročníku si zájemci budou moci prohlédnout zejména pravěká a středověká hradiště, zaniklé vesnice a historické hrady. Zapojit se bude možné i do exkurzí k aktuálním archeologickým výzkumům, při kterých lze sledovat práci archeologů, od odkrývání terénu přes dokumentaci nálezů až po jejich interpretaci. Zájemci se budou moci také seznámit s původními technologiemi a řemeslnými postupy předků.

Rezervace je podmínkou účasti a lze ji provést na webových stránkách u jednotlivých událostí. Většina exkurzí je zdarma. Archeologické léto koordinují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a Brně.

Dějiny staré i nové

Součástí programu jsou i místa spojená s nedávnou českou historií. „Návštěvníci se letos podívají například do sovětského bunkru v Mladoticích nebo na pražskou Letnou, kde archeologové zkoumali pozůstatky pracovního tábora vybudovaného při stavbě Stalinova památníku,“ uvedl Jaroslav Řídký z pražského archeologického ústavu. Podle něj přispívá výzkum podobných lokalit k lepšímu poznání dějin minulého století.

Na hradišti Zámka v pražských Bohnicích se zájemci budou moci setkat s archeology z pražského pracoviště Národního památkového ústavu, kteří tam provedli zjišťovací výzkum a představí jeho nejnovější poznatky.

Na pravěkém hradišti ve Stradonicích u Pátku na Lounsku si návštěvníci prohlédnou jeho neobvyklý šestiúhelníkový půdorys a unikátní systém opevnění. Jednotlivé části hradiště byly vybudovány rozdílnými stavebními technikami, což podle archeologů naznačuje spolupráci několika komunit z širšího okolí.

Experimentální archeologie a stará řemesla

Zájemci o období středověku budou moci navštívit známé i méně známé hrady a tvrze, na kterých archeologové přiblíží každodenní život šlechty, obranné strategie i proměny krajiny v průběhu staletí. „V nabídce bude i jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších moravských hradů, hrad Veveří, kde se aktuálně uskutečňuje archeologický výzkum,“ uvedla Zdenka Filipová z brněnského archeologického ústavu.

Součástí programu jsou také ukázky experimentální archeologie, které přibližují původní technologie a řemeslné postupy našich předků. Na hradě Šelmberk na Táborsku se uskuteční keramický a dehtářský workshop, během něhož se účastníci také dozvědí více o různých způsobech získávání dehtu a jeho dalším využití při výrobě kolomazi či smoly.

Na organizaci Archeologického léta se vedle archeologických ústavů v Praze a Brně podílejí desítky regionálních muzeí, památkových institucí a dalších odborných pracovišť z celé země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 1 hhodinou

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 15 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 17 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 18 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 22 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...