Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.

Výzkumníci sledovali, jak pobyt u vody ovlivňuje psychickou regeneraci lidí a jejich pocit propojení s přírodou. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Landscape and Urban Planning. Na studii se podílel také Simon Bell z Estonské univerzity přírodních věd.

Výzkumníci zjistili, že nejvýrazněji obnovovaly schopnost soustředit se písčité pláže a řeky. Pozitivní vliv na duševní pohodu však mělo všech sedmnáct typů vodních ploch zahrnutých do studie. Úlevu přinášely dokonce i nábřežní promenády v hustě zastavěných oblastech.

Údaje také ukázaly, že míra stresu nejvýrazněji klesala u lidí, kteří u vody strávili tři hodiny. Větší psychickou regeneraci zároveň zaznamenali ti, kteří do vody sami vstoupili, například při plavání nebo vodních sportech, oproti jedincům, kteří se pouze procházeli nebo seděli na břehu.

Podle výzkumníků spočívá vysvětlení v lidské psychice a vnímání bezpečí. Protože voda vždy představuje určité riziko, musí se dotyčný v daném prostředí nejprve cítit bezpečně, aby se jeho mozek mohl uvolnit.

Ilustrační foto (jezero Peipus ve východním Estonsku)
Zdroj: Jenny Va / ERR

Přímý kontakt s vodou také pomáhá lidem odpoutat se od každodenních starostí a soustředit se na přítomný okamžik, čímž se přerušuje koloběh negativních myšlenek.

Studie zároveň odhalila souvislost mezi pocitem odpočinutí si a vnímáním přírody. Čím odpočatější se člověk cítí, tím silněji vnímá pouto ke svému okolí, což následně napomáhá ještě účinnější regeneraci mozku.

Článek od ERR, poprvé byl publikován 5. srpna 2026 13:25 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 14 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 14 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 16 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.