Voda

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích nad Bečvou, jen několik desítek metrů vzdáleného od místa únorové havárie cisteren s toxickou látkou, podle posledních výsledků měření výrazně klesly, uvedli rybáři. Projevovat se podle nich již mohou opatření v podobě stavby larsenových zábran. Ty jsou hloubeny v prostoru mezi kolejištěm a jezerem až do sedmi metrů, instalují se v délce 210 metrů a mají zamezit mísení vod.

Na jednom z odběrných míst vodní nádrže v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, která leží v těsné blízkosti havárie vlaku s toxickým benzenem, dramaticky stoupla koncentrace benzenu. Povolený limit naměřené hodnoty překročily 400krát. Takto vysoké hodnoty již mohou bezprostředně ohrozit vodní organismy, úhyn ryb však zatím nebyl zaznamenán, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Demolice domů po povodních stále pokračují. Podle evidence Moravskoslezského kraje už jich statici doporučili kolem stovky. Číslo ještě nejspíš není konečné. Desítky staveb v kritickém stavu jsou totiž stále pod dohledem. S následky záplav se dosud potýkají i některé obce. Pomoci s obnovou bydlení může program Živel 3.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Stanice metra Florenc na lince C je kvůli rozsáhlému úniku vody stále uzavřena, podle webu pražského dopravního podniku (DPP) zůstane mimo provoz zřejmě několik dní. Od nedělního podvečera tudy soupravy pouze projíždějí. Stanice Florenc na lince B funguje bez omezení, sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Od rána jezdí mezi Florencí a Hlavním nádražím náhradní tramvajová linka XC.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Výjimečný objev se podařil slovenským archeologům. Přímo na okraji Bratislavy se jim podařilo odhalit téměř dva tisíce let starý římský akvadukt.

Odstavená koksovna v huti Liberty může být závažným ekologickým problémem. Kapacity nádrží na kontaminované vody už téměř nestačí. Podle náměstka primátora Ostravy Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) hrozí znečištění spodních vod, přilehlé řeky a některých pozemků. Kapaliny obsahující kyanid, fenoly, čpavek a dehty zatím pracovníci koksovny likvidují svépomocí. Pokoušejí se znovu zprovoznit čističku odpadních vod, která by mohla vyřešit problém alespoň méně znečištěné vody.

Švédská policie vyšetřuje pokus o sabotáž vodovodního systému na baltském ostrově Gotland. Informoval o tom list Aftonbladet, podle kterého byla cílem čerpadla. Pokud by se na nedělní incident nepřišlo, strategicky významný ostrov mohl přijít o dodávky vody. Gotland je klíčový pro obranu Baltského moře.

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

Velká část dvousetkilometrového potrubí v Jihlavě je starší padesáti let. Právě stáří je důvodem častých poruch. Do oprav město investuje desítky milionů korun ročně, ale jsou postupné. Od začátku roku prasklo potrubí na různých místech už dvacetkrát. Poruchy jsou častější i kvůli mrazům.

Obyvatele předměstí Buenos Aires v Argentině znepokojil rudě zbarvený kanál ústící do Río de la Plata. Podle místních médií mohl zbarvení způsobit chemický odpad z nedaleké skládky nebo vypouštění textilních barviv. Kanál totiž protéká oblastí textilních továren. Podle některých obyvatel byla voda jindy žlutá, růžová nebo zelená. V některých případech doprovázel zbarvení kanálu kyselý zápach i tuk na hladině. Tamní ministerstvo životního prostředí oznámilo, že odebralo vzorky kontaminované vody.

Americký prezident Donald Trump rozsáhle kritizuje politiky z Kalifornie, že nezvládají boj s požáry v okolí Los Angeles. Aby hasičům pomohl, nechal upustit vodu ze dvou nádrží. Jenže ta ke kalifornské metropoli vůbec nedoteče.

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.

V pitné vodě v Libavé je nadlimitní množství uranu. Armáda, která ji obci dodává, chystá modernizaci úpravny vody. Do té doby musí místní používat balenou. Potíže tamní obyvatelé řeší už šest let. Obec proto začala zvažovat obnovení dodávek z Kružberské přehrady. Z tohoto vodního zdroje ji odebírala do roku 2012.

Radnice ve Vysokém Mýtě nechá ve městě pokácet víc než osmdesát stromů – jehličnanů, vesměs borovic a smrků, které usychají. S problémem se potýkají i jiná města a jde o dlouhodobější trend nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Někteří experti přisuzují hynoucí jehličnany klimatické změně.

Ve vagonu Českých drah spěšného vlaku Sázava na lince mezi pražským hlavním nádražím a Olbramovicemi u Benešova za jízdy ze stropu tekla voda a na podlaze mezi cestujícími z ní byly celé kaluže. Státní vlakový dopravce se za havárii ve starším vagonu omluvil.

Problému zamrzající pitné vody by měli lidé v oblastech poničených povodněmi předcházet puštěným kohoutkem, tvrdí vodovody a kanalizace. A to hlavně přes noc, když jsou teploty pod nulou. Týká se to těch, kteří jsou napojeni na suchovod – provizorní potrubí vedené po zemi. Na Jesenicku jsou ho natažené dva kilometry. Vodu, kterou preventivně odpouštějí, lidé neplatí. Dočasně mají odpojený vodoměr, nebo ho voda obtéká.

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.