Voda

Lidé se mohou na různých místech v Praze a Brně během spalujícího víkendu ochladit u mlžítek či jiných vodních prvků. Takzvaná mlžítka, která rozprašováním vody dokážou snížit teplotu v okolí, zvýšit vlhkost a snížit prašnost, se stávají čím dál větším trendem. Poslední červnový víkend mají padat celorepublikové teplotní rekordy.

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.

Pražský hrad, brněnský Björnsonův sad nebo náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. To jsou příklady míst, kde před létem vznikla nová pítka a mlžítka. Městy s novými osvěžovacími prvky jsou i Plzeň, Liberec nebo Kutná Hora. V některých případech stavbu iniciovali přímo místní obyvatelé. Pítka a mlžítka vznikají hlavně na zpevněných plochách, jako jsou parkoviště nebo náměstí, která se v létě více zahřívají.

Počasí zve k vodě, ale ne všude je dostatečně čistá. Podívejte se na aktuální mapu míst, kde je podle hygieniků kvalita dostatečná, a kde je lepší vybrat si pro koupání raději jiné místo.

Přijít o kritické množství vody v těle je při horku nebezpečně snadné. A má to závažné zdravotní dopady, varují odborníci. Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP radí, jak nastávající vlnu veder přežít ve zdraví.

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.

Berlín nabízí odměny za dobrovolný sběr odpadu místním i turistům, včetně těch zahraničních. Například dvouhodinová projížďka na kajaku stojí dvacet až třicet eur (přibližně pět set až sedm set korun), ale turisté mohou zaplatit i prací. Cílem pilotního projektu je čistota řek, kanálů a jezer. Majitel Kayak Berlin Tours Michael Scheel projížděk zaměřených na čistotu vody uspořádal v minulosti už víc. Tohle je ale poprvé, kdy akci, která končí v polovině června, podporuje město. Berlín se inspiroval v Kodani, kde měli lidé v rámci obdobné akce poslední dva roky možnost směnit nasbírané odpadky třeba za výraznou slevu na jídlo nebo bezplatné vstupné do muzeí a galerií.

Část Česka o víkendu zasáhly bouřky. Jihočeským krajem v neděli prošly spolu s mimořádně silným větrem. Objevila se také první letošní tornáda. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Brd a Berounska – až 70 milimetrů za 24 hodin. Pouze do pěti milimetrů naopak napršelo na jižní Moravě. Prudký déšť navíc většinou zahrádkářům ani vodohospodářům příliš nepomůže. Zákazy napouštění bazénů a zalévání tak přibývají.

Počasí bude tento týden proměnlivé. Po deštivém pondělí se v úterý vyjasní a oteplí. Ve středu ale bude opět pršet a mohou se vyskytnout bouřky. Čtvrtek bude zřejmě opět slunečný s letními teplotami. Po nedělních silných bouřkách na jihu Čech stále zůstává bez elektrické energie tři sta odběratelů.

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.

Obce začínají šetřit vodou. Letos spadlo podle meteorologů nejméně srážek za posledních 64 let a sucho zhoršují i vysoké teploty. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu začínají omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Předslav na Klatovsku se už dokonce obrátila na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisterny.

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.

Vodohospodáři v pražském Karlíně začali budovat další retenční nádrž, která pojme šest tisíc metrů krychlových vody. To odpovídá šesti olympijským plaveckým bazénům. Nádrž má ochránit město při povodni i přívalových deštích a zároveň bránit znečištění Vltavy. Stát bude přes 361 milionů korun a hotová má být na jaře 2028. „Roku 2024 se podařilo zachytit 35 tisíc kubíků znečištěné vody, která by jinak skončila ve Vltavě, ale takhle byla převedena na čistírnu odpadních vod a vyčištěna,“ popsal efekt již fungující nádrže náměstek pražského primátora pro oblast infrastruktury Michal Hroza (TOP 09). Za dva roky bude kapacita dvojnásobná, Karlín by tak měl být chráněný a situace z roku 2002, kdy byla čtvrť zaplavená, by se již neměla opakovat.

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.

V Beskydech bude od sobotního do pondělního rána vydatně pršet. Během dvou dnů může spadnout až 70 litrů vody na metr čtvereční. Od neděle se může zvýšit odtok vody z krajiny. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) bude výstrahu dále upřesňovat.

Nádrže s vodou, které jsou rozmístěné v Národním parku České Švýcarsko, podle hasičů nestačí pro zásahy u rozsáhlých požárů. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček uvedl, že během jediného dne potřebovaly vrtulníky více než milion litrů vody. Správa parku připomíná, že místní zdroje jsou určené hlavně pro rychlé hašení menších ohnisek. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) svolá expertní skupinu, která se bude koncepcí požární ochrany v parku zabývat.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.

Sucho z poslední doby zastavilo některé malé vodní elektrárny. Na jihu Čech musela turbíny odstavit většina majitelů. Právě tam je podle aktuálních map značná část profilů s indikací hydrologického sucha. Déšť tamním potokům a řekám chybí ještě víc než jinde. Srážky v těchto dnech zřejmě nepřinesou dostatečné zlepšení.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.