Voda

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

Nebezpečnou bakterii legionella se nepodařilo zlikvidovat tepelně ani chemicky ve vodovodním potrubí na kolejích Technické univerzity v Liberci. Pro studenty, kteří bydlí na čtyřech blocích vysokoškolských kolejí v Harcově, tak dál platí zákaz sprchování. Jde asi o 1600 lidí.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Vědci našli poprvé v minerální vodě v několika evropských zemích stopy takzvaných věčných chemikálií. Jde o kyselinu trifluoroctovou (TFA), která patří k takzvaným polyfluorovaným a perfluorovaným látkám (PFAS). Atomy těchto látek mají velmi silné vazby, a proto se tyto toxické chemikálie v přírodě a v lidském těle obtížně rozpouštějí. Ve světě se TFA nahromadila v množství, které odborníci označují za alarmující, napsal server The Guardian.

V Alpách za sto let ubyla třetina sněhu, píše rakouská tisková agentura APA. Upozorňuje na to studie společnosti Eurac Research v Bolzanu. Výrazný pokles byl zaznamenán od 80. let minulého století, což se shoduje s výrazným nárůstem teploty, uvedl autor výzkumu a environmentální meteorolog Michele Bozzoli.

Jihlava bude mít nový vodojem, stavba skoro za 77 milionů korun právě začala. Je to první ze čtyř projektů, kterými chce radnice zlepšit zásobování města pitnou vodou. Na projekt dostane Jihlava dotaci padesát milionů korun. A dotace bude shánět i na další plánované vodohospodářské stavby.

Nový registr výpustí, který nyní připravují vodohospodáři, má dát odpověď na to, co kdo vypouští do českých řek a potoků. Například hasičům má také dát jasné informace, jaké látky v případě havárií mohou do toků vytékat. Vodohospodáři chtějí přijít zejména na nelegální výpustě a případně dosáhnout potrestání těch, kteří do vody vypouštějí to, co nemají. „Bylo by vhodné, kdyby byl připravovaný registr výpustí doplněn o automatický emisní monitoring jakosti,“ dodal mluvčí výzkumného Ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka.

Klíčovým faktorem vzniku vody na Zemi by mohl být hvězdný vítr. Vyplývá to z nové studie vědců z Astronomického ústavu Akademie věd. Ta předpokládá, že hvězdný vítr, který bombardoval povrch meteoritů, na nich způsobil vznik vody. Na zemský povrch se voda poté dostala před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let v období Velkého pozdního bombardování asteroidy, které do Země narážely.

Přírodního sněhu na českých horách nebývá dost, areály se proto spoléhají na zasněžování. Na to je však zapotřebí hodně vody, se kterou by se od příštího roku mělo na horách lépe hospodařit. Ministerstvo životního prostředí chce upravit podmínky, které určují, kolik vody a jakým způsobem je možné čerpat, aby to neohrozilo ekosystém.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Jih Španělska po ničivých záplavách z konce října, které si dosud vyžádaly přes 220 obětí, znovu čelí silným dešťům. Nejhůře zasažená je Málaga a její okolí, kde z preventivních důvodů úřady nařídily evakuovat nejméně tři tisíce lidí, píše španělská agentura EFE. Nejvyšší stupeň výstrahy platí i ve Valencii, kterou záplavy před dvěma týdny postihly nejhůře. V Málaze úřady nechaly vyklidit i hlavní nádraží a pozastavily provoz velké části hromadné dopravy.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) podal na představenstvo zkrachovalé huti Liberty Ostrava trestní oznámení týkající se úniku odpadních vod a možného ohrožení životního prostředí. Hejtman to řekl při návštěvě rourovny v Liberty. Firma neměla peníze na to, aby likvidovala kontaminovanou vodu pod uzavřenou koksovnou. Představenstvo firmy se k situaci nechce vyjadřovat. Policejní mluvčí Soňa Štětínská řekla, že kriminalisté se podáním zabývali, ale že dosud neshledali podezření z protiprávního jednání.

Více či méně intenzivní sucho zažívalo na konci října 87 procent americké „osmačtyřicítky“ států, tedy USA bez Aljašky a Havaje, uvádí nejnovější hlášení vypracované ve spolupráci akademiků a federální vlády. Upozornil na to deník The Washington Post, podle kterého hodnocení stanovilo nový rekord v podílu zasaženého území.

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Vzorky odpadních vod pomáhají vědcům dopředu naznačit, jak se bude vyvíjet počet pacientů s různými virovými nemocemi. Pravidelně testují třeba přítomnost koronaviru. Například v Praze byl nárůst aktivních případů začátkem srpna díky datům z odpadních vod patrný už o měsíc dříve. A data ukazují, že teď je v pražských odpadních vodách viru nejvíce od začátku roku. „Když se někdo nakazí a začne mít klinické příznaky, anebo je ještě ani nemá, tak už má ve své moči a stolici stopy viru,“ vysvětluje Jan Bartáček z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha. Vědci tak i díky tomuto předvídání trendů dokáží včas varovat zdravotníky před nástupem případné vlny nemoci.

Spotřeba vody loni klesla meziročně o tři procenta. Kromě domácností se na tom výrazně podílí i opravy vodovodní sítě. Na jejich obnovu šlo skoro třináct miliard. Každý Čech denně použil zhruba 87 litrů vody.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Právě v těchto dnech se lidé vrací ke svým zaplaveným domům a snaží se z nich udělat znovu místa vhodná k bydlení. Může to přinést rovnou několik rizik, která souvisejí s tím, jak moc jsou stavby poškozené.

Čekala jsem, že vláda už přijde s konkrétními kroky, jak pomoci občanům zasaženým povodněmi, řekla v Událostech, komentářích předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že opatření se připravují, škody ale zatím nejsou vyčíslené. Podotkl také, že se nyní stát zaměřuje na „obnovení základních životních funkcí“, například dodávky pitné vody či energií.

Zatímco někde hladiny řek teprve kulminují, na těch nejpostiženějších místech už voda opadává a odhaluje škody za desítky miliard korun. Podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se v současné situaci řeší především zajištění nutností, jako je energie, signál a potraviny. Následně je však zásadní začít urychleně s obnovou infrastruktury, řekl v Interview ČT24. Mobilní týmy úřadu práce jsou podle něj schopny poskytnout obětem záplav pomoc přímo na místě, a to bezmála do 73 tisíc korun.

Kvůli povodním muselo své domovy opustit už více než deset tisíc lidí. Po návratu do zničených obydlí mají být opatrní a nezačít s vysoušením dřív, než voda opadne, radí Pavel Danihelka z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který působí i na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava. Vysoušení bude podle něj trvat řádově měsíce a lidé musejí počítat s tím, že stěny budou podmáčené.

Voda v ulicích Opavy opadla a odhalila zkázu, kterou způsobila. Primátor města Tomáš Navrátil (ANO) škody odhaduje na miliardy korun. Zničená je podle něj sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady či historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zdevastované domovy. Důležitý most v Ratibořské ulici se bude muset zbourat, rozhodlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Voda zasáhla i třináct volebních místností, které se nyní město snaží do pátečních voleb nahradit jinými prostorami.

V Jeseníku budou muset k zemi desítky domů, škody budou až ve stamilionech, odhaduje starostka města Zdeňka Blišťanová (TOP 09). Do některých domovů se místní dostali až v úterý. Mezi nimi i Svatopluk Pástor. Přízemí jeho domu není pod nánosy naplavenin téměř vidět. Čeká na pomoc armády, protože s odklízením si sám neporadí, potřebnou techniku nemají podle něj ani místní hasiči. Někteří z jeho sousedů se ještě ani v úterý ráno do svých domovů vrátit nemohli. Přístupové cesty odnesla voda.