Voda

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.

Vlivem poškozené infrastruktury se v Česku ztratí zhruba patnáct procent pitné vody. Přitom ještě v devadesátých letech minulého století se jí ke konečným spotřebitelům nedostalo až čtyřicet procent. Opravy a úniky z vodovodní sítě se odrážejí také v cenách. Změnit to chce i Evropská unie, která hodlá do oprav sítě investovat stovky miliard eur. Podle vodohospodářů jsou nebezpečné hlavně takzvané skryté úniky, kdy na povrchu není žádná viditelná porucha, ale voda dlouhodobě mizí.

Kontaminace toxickým benzenem po havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku se dál šíří, prokázán byl už v jedné ze studní v chatové oblasti, uvedla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Vláda přijala usnesení, které doporučuje olomouckému hejtmanovi Ladislavu Oklešťkovi (ANO) vyhlásit stav nebezpečí. Podle hejtmana o případném vyhlášení rozhodne v pátek bezpečnostní rada kraje.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích nad Bečvou, jen několik desítek metrů vzdáleného od místa únorové havárie cisteren s toxickou látkou, podle posledních výsledků měření výrazně klesly, uvedli rybáři. Projevovat se podle nich již mohou opatření v podobě stavby larsenových zábran. Ty jsou hloubeny v prostoru mezi kolejištěm a jezerem až do sedmi metrů, instalují se v délce 210 metrů a mají zamezit mísení vod.

Na jednom z odběrných míst vodní nádrže v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, která leží v těsné blízkosti havárie vlaku s toxickým benzenem, dramaticky stoupla koncentrace benzenu. Povolený limit naměřené hodnoty překročily 400krát. Takto vysoké hodnoty již mohou bezprostředně ohrozit vodní organismy, úhyn ryb však zatím nebyl zaznamenán, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Demolice domů po povodních stále pokračují. Podle evidence Moravskoslezského kraje už jich statici doporučili kolem stovky. Číslo ještě nejspíš není konečné. Desítky staveb v kritickém stavu jsou totiž stále pod dohledem. S následky záplav se dosud potýkají i některé obce. Pomoci s obnovou bydlení může program Živel 3.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Stanice metra Florenc na lince C je kvůli rozsáhlému úniku vody stále uzavřena, podle webu pražského dopravního podniku (DPP) zůstane mimo provoz zřejmě několik dní. Od nedělního podvečera tudy soupravy pouze projíždějí. Stanice Florenc na lince B funguje bez omezení, sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Od rána jezdí mezi Florencí a Hlavním nádražím náhradní tramvajová linka XC.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Výjimečný objev se podařil slovenským archeologům. Přímo na okraji Bratislavy se jim podařilo odhalit téměř dva tisíce let starý římský akvadukt.

Odstavená koksovna v huti Liberty může být závažným ekologickým problémem. Kapacity nádrží na kontaminované vody už téměř nestačí. Podle náměstka primátora Ostravy Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) hrozí znečištění spodních vod, přilehlé řeky a některých pozemků. Kapaliny obsahující kyanid, fenoly, čpavek a dehty zatím pracovníci koksovny likvidují svépomocí. Pokoušejí se znovu zprovoznit čističku odpadních vod, která by mohla vyřešit problém alespoň méně znečištěné vody.

Švédská policie vyšetřuje pokus o sabotáž vodovodního systému na baltském ostrově Gotland. Informoval o tom list Aftonbladet, podle kterého byla cílem čerpadla. Pokud by se na nedělní incident nepřišlo, strategicky významný ostrov mohl přijít o dodávky vody. Gotland je klíčový pro obranu Baltského moře.

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

Velká část dvousetkilometrového potrubí v Jihlavě je starší padesáti let. Právě stáří je důvodem častých poruch. Do oprav město investuje desítky milionů korun ročně, ale jsou postupné. Od začátku roku prasklo potrubí na různých místech už dvacetkrát. Poruchy jsou častější i kvůli mrazům.

Obyvatele předměstí Buenos Aires v Argentině znepokojil rudě zbarvený kanál ústící do Río de la Plata. Podle místních médií mohl zbarvení způsobit chemický odpad z nedaleké skládky nebo vypouštění textilních barviv. Kanál totiž protéká oblastí textilních továren. Podle některých obyvatel byla voda jindy žlutá, růžová nebo zelená. V některých případech doprovázel zbarvení kanálu kyselý zápach i tuk na hladině. Tamní ministerstvo životního prostředí oznámilo, že odebralo vzorky kontaminované vody.

Americký prezident Donald Trump rozsáhle kritizuje politiky z Kalifornie, že nezvládají boj s požáry v okolí Los Angeles. Aby hasičům pomohl, nechal upustit vodu ze dvou nádrží. Jenže ta ke kalifornské metropoli vůbec nedoteče.

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.