Voda

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.

V Beskydech bude od sobotního do pondělního rána vydatně pršet. Během dvou dnů může spadnout až 70 litrů vody na metr čtvereční. Od neděle se může zvýšit odtok vody z krajiny. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) bude výstrahu dále upřesňovat.

Nádrže s vodou, které jsou rozmístěné v Národním parku České Švýcarsko, podle hasičů nestačí pro zásahy u rozsáhlých požárů. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček uvedl, že během jediného dne potřebovaly vrtulníky více než milion litrů vody. Správa parku připomíná, že místní zdroje jsou určené hlavně pro rychlé hašení menších ohnisek. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) svolá expertní skupinu, která se bude koncepcí požární ochrany v parku zabývat.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.

Sucho z poslední doby zastavilo některé malé vodní elektrárny. Na jihu Čech musela turbíny odstavit většina majitelů. Právě tam je podle aktuálních map značná část profilů s indikací hydrologického sucha. Déšť tamním potokům a řekám chybí ještě víc než jinde. Srážky v těchto dnech zřejmě nepřinesou dostatečné zlepšení.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.

Rostoucí poptávka po vzácných kovech pro moderní technologie má i temnou stránku. Stále vyšší kontaminace řeky Mekong i jejích přítoků těžkými kovy z těžby v Myanmaru a Laosu vyvolává obavy o zdraví lidí i ekonomickou stabilitu regionu. Dopady pociťují rybáři i zemědělci, kteří jsou na řece dlouhodobě závislí.

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.

Výjimečný objev se podařil trnavským archeologům. Při záchranných pracích odhalili na okraji Bratislavy dva tisíce let starý akvadukt, už druhý na stejném místě. Vědci teď řeší, kam tyto stavby vodu vedly a proč.

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.

Lidé v Holubicích mohou po více než týdnu pít vodu z řadu, podle rozborů je zdravotně nezávadná. Vodu minulý týden ve čtvrtek kontaminovaly chemikálie, šlo o výpary z nátěrů při údržbě vodojemu. Hygienici doporučují, aby lidé ve všech domácnostech a na všech odběrových místech vodu odtočili, odtékat by měla přibližně pět minut, informovala v pátek mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová. Kontroly vody a odběr vzorků budou pokračovat i příští týden, upozornily Středočeské vodárny na webu obce.

Požárem haly v Pardubicích se začala zabývat centrála proti terorismu, prověřuje podezření na teroristický útok. K zapálení se přihlásila konkrétní skupina. Ta se podle prohlášení na internetu označuje za mezinárodní organizaci a svůj čin dává do souvislosti s válkou v Gaze. Skladovací hala vzplála časně ráno a oheň se rozšířil na vedlejší administrativní budovu. Hasiči v pátek odpoledne uvedli, že už požár zlikvidovali. Podle Miroslava Poláka z Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje nebylo v hale nic, co by souviselo s vlastní výrobou. Uvnitř byl uskladněn hlavně stavební materiál připravený na chystanou rekonstrukci.

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy ukázal rozbor přítomnost nebezpečného xylenu a ethylbenzenu, do vody se dostaly při údržbě vodojemu. Následně si obyvatelé stěžovali, že voda z řadu zapáchá. Vodárny zajistily pitnou vodu z cisteren. Příčinu kontaminace Středočeské vodárny jako provozovatel sítě odstranily a pokračují práce na odstranění následků havárie včetně čistění komor vodojemu Kozinec, informovala obec na webu. Mluvčí Středočeských hygieniků Dana Šalamunová sdělila, že lidé by vodu neměli pít.

U dotačních programů na protipovodňová opatření, která měla zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. Resort se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.