Vědci objevili desítky neznámých druhů v neprobádané oblasti u Antarktidy

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Za výzkumem stojí organizace Ocean Census. Vědci během expedice prozkoumali vody pod Jižními Sandwichovými ostrovy a oblasti v blízkosti Antarktidy, včetně „nově objeveného mořského dna“, které se objevilo po odlomení obrovského ledovce od ledového šelfu George VI. na začátku tohoto roku.

Právě během této výpravy tým pořídil první záběry, na nichž je zachycené mládě obří krakatice druhu Galiteuthis glacialis:

Mládě krakatice
Zdroj: The Nippon Foundation/Schmidt Ocean Institute

Výsledky výpravy jsou pro vědce nesmírně přínosné, podařilo se objevit nové obrněné a duhové šupinaté červy, neznámé mořské hvězdice a další živočichy, u nichž odborníci předpokládají, že se jedná o zcela nové druhy.

Nejzajímavějším objevem je bizarně vypadající masožravá houba. Mořské houby jsou živočichové, nemají nic společného s těmi suchozemskými. Tato konkrétní má kulovitý tvar a svou kořist loví pomocí háčků, jimiž je její tělo poseté.

Jako Mars

Badatelé objevili také některé známé tvory, jako jsou „zombie červi“, kteří se živí mršinami velryb a velkých mořských živočichů pouze pomocí symbiotických bakterií. Jiné výzkumy nedávno upozornily na to, že tito tvorové, důležití pro fungování hlubokomořských ekosystémů, jinde (z neznámých důvodů) mizí, takže jejich dostatečné množství u Antarktidy je pozitivní zprávou.

Mořské dno v této oblasti je zatím prozkoumané méně než povrch Marsu, kvůli složitým podmínkám se sem zatím vypravilo jen několik expedic. Přitom pochopit fungování tamních ekosystémů je zásadní pro pochopení toho, jak se bude dál vyvíjet život na Zemi: kvůli oteplování moří míří právě k pólům stále více organismů, které jsou zvyklé na chladnější vodu.

Podle autorů zprávy o tomto výzkumu jsou dosavadní výsledky jen „špičkou ledovce“. Expertům se totiž podařilo zpracovat jen asi třetinu všech nasbíraných vzorků, takže se mezi nimi zřejmě mohou skrývat další vědecké poklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 3 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...