Vědci objevili desítky neznámých druhů v neprobádané oblasti u Antarktidy

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Za výzkumem stojí organizace Ocean Census. Vědci během expedice prozkoumali vody pod Jižními Sandwichovými ostrovy a oblasti v blízkosti Antarktidy, včetně „nově objeveného mořského dna“, které se objevilo po odlomení obrovského ledovce od ledového šelfu George VI. na začátku tohoto roku.

Právě během této výpravy tým pořídil první záběry, na nichž je zachycené mládě obří krakatice druhu Galiteuthis glacialis:

Mládě krakatice
Zdroj: The Nippon Foundation/Schmidt Ocean Institute

Výsledky výpravy jsou pro vědce nesmírně přínosné, podařilo se objevit nové obrněné a duhové šupinaté červy, neznámé mořské hvězdice a další živočichy, u nichž odborníci předpokládají, že se jedná o zcela nové druhy.

Nejzajímavějším objevem je bizarně vypadající masožravá houba. Mořské houby jsou živočichové, nemají nic společného s těmi suchozemskými. Tato konkrétní má kulovitý tvar a svou kořist loví pomocí háčků, jimiž je její tělo poseté.

Jako Mars

Badatelé objevili také některé známé tvory, jako jsou „zombie červi“, kteří se živí mršinami velryb a velkých mořských živočichů pouze pomocí symbiotických bakterií. Jiné výzkumy nedávno upozornily na to, že tito tvorové, důležití pro fungování hlubokomořských ekosystémů, jinde (z neznámých důvodů) mizí, takže jejich dostatečné množství u Antarktidy je pozitivní zprávou.

Mořské dno v této oblasti je zatím prozkoumané méně než povrch Marsu, kvůli složitým podmínkám se sem zatím vypravilo jen několik expedic. Přitom pochopit fungování tamních ekosystémů je zásadní pro pochopení toho, jak se bude dál vyvíjet život na Zemi: kvůli oteplování moří míří právě k pólům stále více organismů, které jsou zvyklé na chladnější vodu.

Podle autorů zprávy o tomto výzkumu jsou dosavadní výsledky jen „špičkou ledovce“. Expertům se totiž podařilo zpracovat jen asi třetinu všech nasbíraných vzorků, takže se mezi nimi zřejmě mohou skrývat další vědecké poklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...