Vědci objevili desítky neznámých druhů v neprobádané oblasti u Antarktidy

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Za výzkumem stojí organizace Ocean Census. Vědci během expedice prozkoumali vody pod Jižními Sandwichovými ostrovy a oblasti v blízkosti Antarktidy, včetně „nově objeveného mořského dna“, které se objevilo po odlomení obrovského ledovce od ledového šelfu George VI. na začátku tohoto roku.

Právě během této výpravy tým pořídil první záběry, na nichž je zachycené mládě obří krakatice druhu Galiteuthis glacialis:

Mládě krakatice
Zdroj: The Nippon Foundation/Schmidt Ocean Institute

Výsledky výpravy jsou pro vědce nesmírně přínosné, podařilo se objevit nové obrněné a duhové šupinaté červy, neznámé mořské hvězdice a další živočichy, u nichž odborníci předpokládají, že se jedná o zcela nové druhy.

Nejzajímavějším objevem je bizarně vypadající masožravá houba. Mořské houby jsou živočichové, nemají nic společného s těmi suchozemskými. Tato konkrétní má kulovitý tvar a svou kořist loví pomocí háčků, jimiž je její tělo poseté.

Jako Mars

Badatelé objevili také některé známé tvory, jako jsou „zombie červi“, kteří se živí mršinami velryb a velkých mořských živočichů pouze pomocí symbiotických bakterií. Jiné výzkumy nedávno upozornily na to, že tito tvorové, důležití pro fungování hlubokomořských ekosystémů, jinde (z neznámých důvodů) mizí, takže jejich dostatečné množství u Antarktidy je pozitivní zprávou.

Mořské dno v této oblasti je zatím prozkoumané méně než povrch Marsu, kvůli složitým podmínkám se sem zatím vypravilo jen několik expedic. Přitom pochopit fungování tamních ekosystémů je zásadní pro pochopení toho, jak se bude dál vyvíjet život na Zemi: kvůli oteplování moří míří právě k pólům stále více organismů, které jsou zvyklé na chladnější vodu.

Podle autorů zprávy o tomto výzkumu jsou dosavadní výsledky jen „špičkou ledovce“. Expertům se totiž podařilo zpracovat jen asi třetinu všech nasbíraných vzorků, takže se mezi nimi zřejmě mohou skrývat další vědecké poklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 14 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 16 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 17 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 21 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 22 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...