Vědci objevili desítky neznámých druhů v neprobádané oblasti u Antarktidy

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Za výzkumem stojí organizace Ocean Census. Vědci během expedice prozkoumali vody pod Jižními Sandwichovými ostrovy a oblasti v blízkosti Antarktidy, včetně „nově objeveného mořského dna“, které se objevilo po odlomení obrovského ledovce od ledového šelfu George VI. na začátku tohoto roku.

Právě během této výpravy tým pořídil první záběry, na nichž je zachycené mládě obří krakatice druhu Galiteuthis glacialis:

Mládě krakatice
Zdroj: The Nippon Foundation/Schmidt Ocean Institute

Výsledky výpravy jsou pro vědce nesmírně přínosné, podařilo se objevit nové obrněné a duhové šupinaté červy, neznámé mořské hvězdice a další živočichy, u nichž odborníci předpokládají, že se jedná o zcela nové druhy.

Nejzajímavějším objevem je bizarně vypadající masožravá houba. Mořské houby jsou živočichové, nemají nic společného s těmi suchozemskými. Tato konkrétní má kulovitý tvar a svou kořist loví pomocí háčků, jimiž je její tělo poseté.

Jako Mars

Badatelé objevili také některé známé tvory, jako jsou „zombie červi“, kteří se živí mršinami velryb a velkých mořských živočichů pouze pomocí symbiotických bakterií. Jiné výzkumy nedávno upozornily na to, že tito tvorové, důležití pro fungování hlubokomořských ekosystémů, jinde (z neznámých důvodů) mizí, takže jejich dostatečné množství u Antarktidy je pozitivní zprávou.

Mořské dno v této oblasti je zatím prozkoumané méně než povrch Marsu, kvůli složitým podmínkám se sem zatím vypravilo jen několik expedic. Přitom pochopit fungování tamních ekosystémů je zásadní pro pochopení toho, jak se bude dál vyvíjet život na Zemi: kvůli oteplování moří míří právě k pólům stále více organismů, které jsou zvyklé na chladnější vodu.

Podle autorů zprávy o tomto výzkumu jsou dosavadní výsledky jen „špičkou ledovce“. Expertům se totiž podařilo zpracovat jen asi třetinu všech nasbíraných vzorků, takže se mezi nimi zřejmě mohou skrývat další vědecké poklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 21 mminutami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 1 hhodinou

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 5 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 18 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 19 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 22 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 23 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 23 hhodinami
Načítání...