Vědci objevili desítky neznámých druhů v neprobádané oblasti u Antarktidy

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Za výzkumem stojí organizace Ocean Census. Vědci během expedice prozkoumali vody pod Jižními Sandwichovými ostrovy a oblasti v blízkosti Antarktidy, včetně „nově objeveného mořského dna“, které se objevilo po odlomení obrovského ledovce od ledového šelfu George VI. na začátku tohoto roku.

Právě během této výpravy tým pořídil první záběry, na nichž je zachycené mládě obří krakatice druhu Galiteuthis glacialis:

Mládě krakatice
Zdroj: The Nippon Foundation/Schmidt Ocean Institute

Výsledky výpravy jsou pro vědce nesmírně přínosné, podařilo se objevit nové obrněné a duhové šupinaté červy, neznámé mořské hvězdice a další živočichy, u nichž odborníci předpokládají, že se jedná o zcela nové druhy.

Nejzajímavějším objevem je bizarně vypadající masožravá houba. Mořské houby jsou živočichové, nemají nic společného s těmi suchozemskými. Tato konkrétní má kulovitý tvar a svou kořist loví pomocí háčků, jimiž je její tělo poseté.

Jako Mars

Badatelé objevili také některé známé tvory, jako jsou „zombie červi“, kteří se živí mršinami velryb a velkých mořských živočichů pouze pomocí symbiotických bakterií. Jiné výzkumy nedávno upozornily na to, že tito tvorové, důležití pro fungování hlubokomořských ekosystémů, jinde (z neznámých důvodů) mizí, takže jejich dostatečné množství u Antarktidy je pozitivní zprávou.

Mořské dno v této oblasti je zatím prozkoumané méně než povrch Marsu, kvůli složitým podmínkám se sem zatím vypravilo jen několik expedic. Přitom pochopit fungování tamních ekosystémů je zásadní pro pochopení toho, jak se bude dál vyvíjet život na Zemi: kvůli oteplování moří míří právě k pólům stále více organismů, které jsou zvyklé na chladnější vodu.

Podle autorů zprávy o tomto výzkumu jsou dosavadní výsledky jen „špičkou ledovce“. Expertům se totiž podařilo zpracovat jen asi třetinu všech nasbíraných vzorků, takže se mezi nimi zřejmě mohou skrývat další vědecké poklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 10 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.