Oteplování

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

V sobotu přejde přes Česko studená fronta, denní teploty se o víkendu budou pohybovat kolem deseti stupňů Celsia. V noci na neděli může mrznout. Po víkendu se pak oteplí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Po deštivých dnech s občasnými bouřkami přijde v druhé půlce týdne období s minimem srážek. O víkendu bude dokonce slunečno s letními teplotami až 29 stupňů Celsia. Dlouho ale nevydrží – od pondělí meteorologové očekávají zase ochlazení a návrat oblačnosti s deštěm a přeháňkami.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Nové výzkumy naznačují, že Antarktida prochází rychlými a náhlými změnami, které by mohly představovat jeden z globálních klimatických „bodů zlomu“, po jehož překročení se účinky klimatických změn stanou v horizontu existence lidské civilizace nevratnými a jejich intenzita se ještě zrychlí.

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Když oceány zasáhnou vlny veder, písně plejtváků se stávají nejen vzácnějšími, ale také tiššími. Vědci se obávají, že s oteplujícím se světem se stanou oceány mnohem prázdnějším místem.

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.

Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.