Oteplování

Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což tání urychluje, řekl na pražské konferenci Česká věda v Antarktidě vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Průměrná roční teplota v Česku letos poprvé v historii měření patrně přesáhne deset stupňů Celsia. Pokud by listopad a prosinec byly teplotně průměrné, činil by celoroční průměr 10,3 stupně, což je o šest desetin více než loni, upozornil meteorolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina. V pražském Klementinu se měří od roku 1775, v Brně od roku 1800.

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Oteplování klimatu v Evropě mění zemědělské podmínky, což umožňuje rozšíření plodin typických pro jih kontinentu na sever. V Maďarsku se například olivovníky, tradičně pěstované v teplejších oblastech, stávají novým symbolem těchto změn. Pěstitelé jako Csaba Torok popisují, že mírnější zimy a příznivé mikroklima na svazích v blízkosti Balatonu poskytují ideální podmínky pro růst olivovníků, které se stále více adaptují na tamní prostředí. Tento posun v pěstování oliv odráží širší evropský trend, kdy klimatické změny místy otevírají nové možnosti pro zemědělské plodiny, zatímco jižní oblasti čelí rostoucím problémům se suchem a vlnami veder.

Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými.

Ekosystémy Galapág jsou kvůli poloze tohoto souostroví značně zranitelné rychlými změnami klimatu. Vědci pozorují, co oteplování s tímto prostředím dělá.

Svět se musí připravit na trvalou změnu letních teplot v důsledku klimatické krize, v budoucnu budou extrémní teploty v létě jednoduše celou dobu, upozornil na tiskové konferenci k tématu globálního oteplování generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres.

Praha je krásné historické město. A to je z hlediska akumulace tepla zároveň nevýhoda, uvedl náměstek primátora hlavního města Petr Hlaváček (STAN) v Interview ČT24. Adaptační strategie k ochlazování metropole mají podle něj delší časovou prodlevu, skutečně významné projekty stojí prostředky a čas. Kromě vysazování zeleně je v plánu také ekologické zemědělství na pozemcích Prahy. Hlaváček vedle toho v rozhovoru mluvil o rekonstrukci obchodního domu Máj. „Přijde mi nešťastné, že přestože je dohoda, že se jedná o památku, interiér se úplně zkazí.“ V případě Václavského náměstí zmínil, že jde o místo, kterým šly a pořád jdou dějiny, a rekonstrukci „Praze dlužíme“. Rozhovor vedl moderátor Daniel Takáč.

Nový vědecký výzkum dokázal spočítat, jak se měnily teploty na Zemi v době před desítkami milionů let. Autoři studie spočítali, jak se tehdy lišila rychlost změn v Arktidě a u rovníku. Výsledky mimo jiné naznačují, že tempo současných změn u severního pólu je podobné situaci, která skončila oteplením planety o šestnáct stupňů.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Jejich bodliny mohou způsobovat záněty, ale lidi přirozeně nenapadají. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Rychlost oteplování Země dosáhla v roce 2023 historického maxima, spočítala skupina 57 vědců. Za přibližně 92 procent loňského rekordního tepla jsou podle nich zodpovědní lidé a jejich aktivita.

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Východní polovinu Spojených států pravděpodobně v nadcházejících týdnech zaplaví biliony cikád. Poprvé po více než dvou stech letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve třináctiletých a sedmnáctiletých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Mimořádně teplý a srážkově bohatý. Podle dat meteorologů byl minulý měsíc nejteplejším únorem v Česku od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 5,7 stupně Celsia.

Uplynulých dvanáct měsíců bylo o víc než jeden a půl stupně teplejších než v době před začátkem průmyslové revoluce. Je to vůbec poprvé, kdy se globální teplota za celý rok dostala nad tuto hranici. S extrémy v počasí byli lidé konfrontováni celý minulý rok a nyní oteplování potvrzují i data. Od začátku roku je také možné sledovat to, že po ochlazení sotva na průměrné teploty následuje prudká obleva. Sníh, jako viditelný symbol zimy, je tak v přírodním stavu jen v nejvyšších polohách hor. S jeho nedostatkem se aktuálně potýkají i v Alpách. Detailní snímky z družice ukazují, že údolí jsou často úplně bez sněhu a podle odhadů bude při celkovém oteplení o dalšího půl stupně bez přírodního sněhu až polovina všech ski areálů v Evropě.

Posledních dvanáct měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.

Letošní listopad byl šestým měsícem v řadě, který překonal teplotní rekord, a historicky nejteplejší bude i celý letošní rok. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Evropská unie a Velká Británie budou prosazovat, aby bohaté země ukončily dotace na těžbu fosilních paliv v zahraničí. Zákaz podpory těžby ropy a plynu a také těžby uhlí chtějí projednat příští měsíc na zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), uvádějí zdroje deníku Financial Times (FT). Užívání fosilních paliv je jednou z hlavních příčin změn klimatu a zhoršování kvality ovzduší vedoucího k milionům předčasných úmrtí ročně.

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.