Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
Nejtvrdší dopady pociťují obyvatelé globálního Jihu, nicméně v roce 2022 se výrazně projevily i v Evropě. Při tehdejší vlně veder teploty ve Španělsku dosáhly rekordních 46 stupňů Celsia a výsledkem bylo rozsáhlé znehodnocení úrody.
Tato vlna veder podle studie, kterou v roce 2024 publikoval časopis Nature, přidala k ročnímu zdražení potravin v Evropě 0,67 procentního bodu a k celkové meziroční inflaci 0,34 bodu. To vše v roce, kdy se Evropané vypořádávali s dopady zdražování energií kvůli ruské invazi na Ukrajinu a kdy ještě doznívaly cenové výkyvy spojené s oživením po pandemii covidu-19, píše Bloomberg.
Dopady na potravinovou produkci
Ve Španělsku tehdejší vedra poškodila olivové háje, sucho ve stejném roce v Itálii zdecimovalo úrodu rýže na rizoto a v Británii tehdy vysoké teploty způsobily pokles produkce kuřecího masa. S rostoucími letními teplotami se navíc bude zvyšovat poptávka po klimatizaci, což přetěžuje rozvodné sítě a vede k vyšším účtům za energie.
Extrémní horko způsobuje, že se vlní silnice a kroutí železniční koleje, což zvyšuje náklady na údržbu a přepravu, které firmy následně přenášejí na spotřebitele. Častější výskyt hurikánů, lesních požárů a dalších živelních katastrof podle Bloombergu vyvolává chaos na pojistných trzích a vede k prudkému růstu pojistného.
Výzkumy citované Bloombergem naznačují, že do roku 2035 by samotné zvýšení teploty mohlo každoročně zvýšit spotřebitelské ceny globálně až o 1,2 procenta. Dopady jsou přitom nejcitelnější v zemích globálního Jihu, kde jsou teploty už teď vysoké a výdaje na potraviny tvoří větší část rozpočtů domácností. Podle nepublikovaná studie, za níž stojí ekonomka a statistička Fulvia Marottaová z Oxfordské univerzity, se tam každé zvýšení teploty o jeden stupeň Celsia o tři měsíce později propíše nárůstem cen o jedno procento.
Komu klimatická změna pomůže
V chladnějších oblastech, jako je Kanada či Norsko, ale může mít oteplování v zimních měsících i opačný efekt. Ceny mohou dočasně klesnout díky prodloužení vegetačního období nebo nižší poptávce po vytápění.
V únoru zveřejnila agentura Fitch analýzu a Stanfordova univerzita výzkum, z nichž vyplývá, že extrémní projevy počasí spojené se změnami klimatu představují bezprostřední hrozbu pro státní rozpočty a úvěrovou spolehlivost desítek zemí po celém světě. Nejohroženější jsou malé ostrovní státy jako Bahamy, Jamajka či Filipíny, které čelí ničivým cyklonům.
Státy vystavené od roku 1990 tropickým bouřím mají dnes poměr dluhu k hrubému domácímu produktu o třicet procent vyšší, než kdyby se s živelními katastrofami nepotýkaly. Kombinace extrémních teplot a cyklonů sráží výkonnost ekonomik zhruba o deset procent.
