Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Nahrávám video

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.

V porovnání s posledním průzkumem z roku 2024 klesl počet šťastných dětí o osm procentních bodů. Naopak počet těch, které se cítí nešťastně, vzrostl o procentní bod, uvedla ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Příčiny nepohody dětí jsou podle průzkumu různé. Dlouhodobě se ukazuje, že zásadním faktorem je škola, upřesnila Gomba. Děti zmiňovaly tlak na výkon, vztahy se spolužáky i obavy z neúspěchu. Šťastné jsou naopak například s rodinou nebo s kamarády.

Asi 60 procent dětí přiznalo, že v posledních dvou týdnech zažilo stres kvůli škole nebo povinnostem, téměř polovina se někdy cítila smutně nebo bez nálady.

Pokud se děti potýkají s nějakými problémy, chtějí je převážně řešit s rodiči nebo spolužáky. Pomoc odborníků by vyhledalo asi 12 procent dotázaných. Asi desetina se nechala slyšet, že o svých problémech mluvit nechtějí vůbec. Ve škole má možnost svěřit se někomu s psychickými problémy asi 67 procent dotázaných. Nejčastěji, konkrétně asi 50 procent, by se svěřilo kamarádům, přibližně 29 procent pak učitelům.

Příčiny nepohody

Sociální sítě, doba strávená on-line i negativní komentáře jsou dle průzkumu významné faktory psychické nepohody. Asi 63 procent respondentů konstatovalo, že v posledních dvou týdnech trávili on-line více času, než by chtěli. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka je potřeba začít digitální svět regulovat. Zároveň je dle něj potřeba budovat odolnost.

Děti s omezením přístupu k sociálním sítí podle věku souhlasí, liší se v nastavení hranice. Dětí ve věku 13 až 15 let by dovolily sociální sítě od 13 let, dětí ve věku 16 až 17 považují za vhodnou hranici 16 let, ukázal průzkum.

Lepší vztah s matkami než s otci

Průzkum se zaměřil i na vztahy v rodině. Asi 77 procent dotázaných dětí popsalo svůj vztah s otcem jako dobrý či velmi dobrý, u matky je tento podíl 92 procent. Více než polovina dětí se svěřila, že se u nich v rodině hádají nebo na sebe křičí. Ve srovnání s výzkumy z let 2024 a 2022 podíl takových rodin vrostl. Z dětí, které přiznaly, že jsou u nich doma hádky, uvedlo 61 procent, že jsou cílem křiku ony.

Výzkum se zaměřil také na představy dětí o tom, jak by mělo vypadat Česko. Nejčastěji si přejí žít v zemi bez válek a ozbrojených konfliktů a bez násilí. V tuzemsku chce zůstat 67 procent dětí, 27 procent podotklo, že zatím neví. Zhruba desetina dotázaných sdělila, že by chtěla odejít do zahraničí. To je vůbec nejmenší podíl od začátku výzkumů Mladé hlasy.

Data sbíral UNICEF ČR ve spolupráci s agenturou STEM/MARK letos od 14. dubna do 7. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.