Psychologie

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Nikdy nebudeme mít dokonalý svět a bylo by nebezpečné o něj usilovat, řekl Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, Danielu Stachovi v pořadu Hyde Park Civilizace. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších světových intelektuálů; věnuje se intenzivně tomu, že ukazuje na dobré stránky naší společnosti, které už lidé příliš nevnímají.

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.

Chování lidí, kteří se stanou agresory, se dá mnohdy předvídat, říká krizový intervent, psycholog a psychoterapeut Tibor Brečka. Zdůrazňuje, že útok v Hradci Králové patří k „neuvěřitelným výjimkám“, podle kterých není dobré měnit pravidla.

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.

Před necelými dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, že muži a ženy jsou velmi podobně hovorní. Teď vědci jeho závěry vyvrátili a ukázali, že některé věkové skupiny žen opravdu mluví víc než stejně staří muži.

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.

Osamělost je do určité míry běžnou lidskou zkušeností. Může sahat od prchavých pocitů společenské izolace, které nemusí mít negativní vliv na naše zdraví, až po trvalou, chronickou osamělost, která je spojena s mnoha škodlivými zdravotními stavy, napsal zpravodajský web The Washington Post.

„Ráda bych řekla, že to, co si občas Evropané myslí o Ukrajině, že je tam v určité části klid, vůbec není pravda. Každý den se střílí, každý den se ostřeluje, každý den tam umírají lidé, a to i civilisté a malé děti. Skutečně není pravda, že by tam byl klid,“ říká o ruské válce na Ukrajině vojákyně Oksana Volodymyrivna Rubaniaková. V Událostech, komentářích mluvila také o tom, co by Ukrajině v konfliktu pomohlo nebo jak jí válka změnila život.

Na sociálních sítích existují skupiny lidí, kteří chrání ostatní uživatele před urážkami, hrozbami, spamem a podvody. Moderátoři neboli „admini“ sítí se ale s tímto zlem setkávají sami tak často, že to má negativní dopady na jejich duševní zdraví.

Emoce hnusu je podceňovaná. Pocit znechucení ale člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, řekla Iva Poláčková z Psychologického ústavu Akademie věd. Nejčastěji se totiž lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit.

Ve věku 91 let zemřel americký psycholog Philip Zimbardo. Byl autorem a účastníkem takzvaného stanfordského vězeňského experimentu, který je dodnes kontroverzní. Zimbardo také založil projekt Heroic Imagination.

Na nedávném snímku pořízeném vozítkem Perseverance je vidět skupina kamenů roztroušených po písečné krajině Marsu, mezi nimi i podivně vypadající skála, která připomíná obličej ležící na boku.

Do finálního schvalování míří novela, která má přesně vymezit pojem domácího násilí. Tendence kriminalizovat tuto formu násilí proti blízké osobě se zvyšuje především ve chvílích, kdy společností rezonují tragické případy, řekla v pořadu Interview ČT24 soudní psycholožka a znalkyně a dlouholetá spolupracovnice Bílého kruhu bezpečí Ludmila Čírtková. Vysvětlila, že ve vztahu s tyranem zpravidla dochází k bodu zlomu, kdy oběť „procitne“, změní pohled na společné soužití a situaci začne vnímat jinak.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Mimořádné situace, jako jsou povodně, působí i na lidskou psychiku. Mnohdy je člověk sice přímo zvládne, ale problémy se mohou dostavit se zpožděním, varoval ve vysílání České televize psychoterapeut Tibor Brečka. Zvláštní pozornost si zaslouží děti a senioři, říká expert z fakulty Biomedicínského inženýrství ČVUT.

Může jedna sebevražda, pokud se příliš medializuje, vést k sérii dalších? Napodobují lidé takové chování? Poprvé se tento problém objevil před 250 lety, přesně před půl stoletím ho popsali vědci.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Při hrách na hrdiny může člověk vystoupit ze své společenské role a na krátký čas se nemusí řídit sociálními pravidly. Podle výsledků nového experimentu je to prostředí, které vyhovuje i autistům a pomáhá jim pak i v reálném životě.

Tým odborníků na duševní zdraví, lidské chování a ekonomii, který působí v několika japonských institucích, zjistil, že hraní videoher může být za určitých podmínek prospěšné pro duševní zdraví.

Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy, nejistá zaměstnání a klimatická krize. To jsou jen některé z faktorů, které způsobují nebezpečný a alarmující celosvětový nárůst špatného duševního zdraví mezi mladými lidmi, varovalo konsorcium odborníků.

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Procházení on-line videí zvyšuje pocit nudy, tvrdí studie kanadských vědců z univerzity v Torontu. Rychlé přepínání podle výzkumu způsobuje silnější pocity nudy než kontinuální sledování jednoho videa.