Psychologie

Zavřené školy tvoří jednu z nejkontroverznějších částí opatření z doby pandemie koronaviru. Přestože zřejmě zachránilo spoustu životů, mělo prokazatelně negativní dopady na studenty. Nový skotský výzkum sledoval, jak se zavírání škol projevilo u dětí v předškolním věku. Ukázalo se, že platila jednoduchá přímá úměra – čím déle opatření trvala, tím větší byl podíl dětí s problémy.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

Lidé, kteří pohrdají schopnostmi ostatních a naopak vyzdvihují ty své, mohou navenek působit jako sebevědomí vůdci. Když se ale ocitnou před úkolem, který vyžaduje týmovou práci, selhávají. Poukázal na to výzkum britských psychologů.

Lidé s takzvanou temnou triádou osobnostních rysů využívají léčivou sílu objetí k vlastnímu prospěchu, často k manipulaci svými partnery.

Podle psycholožky z Lékařů bez hranic Mary Horganové jsou v Gaze největším současným problémem zranění. „Množství zlomenin, popálenin a amputací – na to se teď Lékaři bez hranic soustředí. Když jsem tu byla před tím, dominovaly nenakažlivé nemoci jako vysoký tlak, rakovina a podobně. Dnes jde o válečná zranění,“ vysvětlila ve vysílání ČT24 s tím, že je třeba zvýšit kapacitu odborníků na duševní zdraví, jehož poškození se podle ní začíná objevovat až s příměřím, kdy lidé mají čas přemýšlet o svých vnitřních bolestech.

Fenomén brainrotu, tedy záplavy primitivního zapomenutelného obsahu na sociálních sítích, neškodí jenom lidem, ale také nelidem – konkrétně velkým jazykovým modelům. Pokud ho konzumují příliš, nejenže hloupnou, ale také se jim horší povaha, ukázala studie.

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Společnost OpenAI spustila dříve ohlášené nástroje pro rodiče, kteří tak mohou kontrolovat aktivitu svých dětí při používání chatbota. Je to reakce na případ, kdy šestnáctiletý mladík spáchal sebevraždu. Podle obžaloby mu k tomu vytvořila návod právě umělá inteligence. Nejdůležitější podle odborníků je, aby rodiče mluvili se svými dětmi o jejich digitálním světě.

Chrání zebří pruhy na kravách před bodavým hmyzem? Zlepšuje opilost schopnost mluvit cizími jazyky? To jsou otázky, které si lidé pokládají nejen v nočních hodinách v restaucraci, ale překvapivě je také zkoumá věda. A právě takové bizarní výzkumy oceňují humoristické Ig Nobelovy cen (Ig Nobel Prize), jejichž výsledky za rok 2025 byly vyhlášené v noci na pátek.

Přibývá mravnostní kriminality, v některých krajích policie vyšetřuje až o pětinu víc případů. Častější je třeba sexuální násilí, které začíná kontaktem na internetu. Nárůst počtu deliktů zahlcuje kriminalistické laboratoře. „Policie je na prahu výzvy, jakým způsobem se s tím vypořádat,“ konstatoval vedoucí odboru kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR v Ústeckém kraji Ivo Dunovský s tím, že jim chybí experti i vybavení. Kriminalisté zároveň upozorňují, že ubývá soudních znalců z oborů sexuologie nebo psychologie – i když stát dělá náborové akce. Štáb ČT měl možnost do kriminalistické laboratoře v Ústí nad Labem nahlédnout a natáčet tam.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.

Ve školách s více než 180 žáky bude stát od ledna platit od 0,5 do 2,5 úvazku psychologa a speciálního či sociálního pedagoga. Doteď byly pozice financovány z evropských dotací, příští rok na ně půjde víc než miliarda ze státního rozpočtu. Podle odborníků ale budou mít ředitelé škol problém psychology vůbec sehnat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v Událostech, komentářích připustil, že ministerstvo o tom ví. Usiluje proto o navýšení počtu studijních míst v oboru psychologie na vysokých školách až o polovinu. Duševní problémy mají však i předškolní děti a žáci prvních tříd. Podle náměstka by mohla pomoct také regulace odkladů školní docházky, díky které se uleví pedagogicko-psychologickým poradnám a ty se pak více zaměří na péči a prevenci u dětí.

Často pomáhají proti šikaně a působí i v rodinách žáků, jejich pole působnosti je však velmi široké. Pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka zakotvuje nyní novela školského zákona. Mnozí lidé ale nevědí, co si pod touto profesí představit, ačkoliv některé školy si již bez nich svůj provoz nedovedou představit. Co je náplní jejich práce a co nejčastěji řeší? Na to odpovídá šéf Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk a také sociální pedagožka Nicola Blábolilová.

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Překonat obavy z injekce je pro významnou část populace tak těžké, že se raději pokouší vyhnout očkování i odběrům krve. To může mít negativní dopad na jejich zdraví, proto je dobré znát techniky, které pomohou tyto situace zvládat.

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.

Vše je intenzivní, nemůžete se soustředit, jste zahlcení, vadí vám hluk i světlo. Možná patříte mezi osoby, které zjistily, že jsou HSP (highly sensitive person neboli vysoce citlivý člověk). Tito jedinci mají nervové systémy, které zpracovávají emoce a podněty intenzivněji než u ostatních. Bývají inteligentní a mnohdy i velmi kreativní. Podle odborníků nejde o slabost, ale naopak to může být přednost. Výrazný osobnostní rys postihuje až každého pátého člověka.

Již v pátek se konají jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Pro žáky devátých tříd jde často o velmi náročné a stresující období. Právě stres a nervozita mohou výkon zásadně ovlivnit. „V těchto dnech mohou hodně odpracovat rodiče,“ míní učitel matematiky a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák, který zároveň radí, jak v těchto dnech k dětem přistupovat.