Psychologie

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Podle ředitelky Gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové je přirozené, že mladý člověk během přijímacích zkoušek – první životní zkoušky – cítí nervozitu. Zmínila, že někteří rodiče tlačí víc, než by museli. „Rodiče musí s přesvědčením říkat sami sobě to, co by rádi, aby od nich vnímaly jejich děti: ‚Uděláme, co můžeme, a přijmeme výsledek jako ve sportu‘,“ řekl dětský psycholog Jaroslav Šturma. Připomněl, že i když nevyjde vybraná škola, tak budou další možnosti. „Je důležité, aby rodiče dali svým dětem najevo, že ať dopadneme, jak dopadneme, tak jsme s tebou a máme tě rádi,“ dodal. Do prvního kola přijímacích zkoušek se v roce 2026 hlásí 156 tisíc uchazečů. Největší převis poptávky je u víceletých gymnázií a lyceí, u čtyřletých oborů jsou kapacity větší než počet uchazečů.

Ministerstvo vnitra zahájí kvůli sobotním násilnostem správní řízení s fotbalovým týmem Slavia Praha. Resort bude řešit, jestli klub neporušil své povinnosti při zajištění bezpečnosti na stadionu. Řízení zahájila i policie. Mezi možná bezpečnostní opatření může být zahrnuto i rozpoznávání obličejů. O východiscích řešení problematiky na stadionech hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a místopředseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Martin Červíček (ODS). Do debaty se připojili také forenzní a krizový psycholog Štěpán Vymětal a bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.

Problémů ve světě přibývá a s tím roste počet lidí, kteří se bojí o svoji budoucnost a bezpečí. S různými konflikty ve světě jsou Evropané stále více znepokojeni globální nestabilitou. Nejsou to však jen války, může za to také informační chaos, ekonomické obtíže nebo třeba klimatické změny. Odborníci zaznamenávají, že lidé pociťují více úzkost a s tím jsou spojené i fyzické problémy. Výjimkou nejsou ani Češi, kteří své obavy během terapií čím dál častěji zmiňují.

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.

Lety mezi Blízkým východem a zbytkem světa ohrožuje dopravní chaos, který způsobily bojové operace USA a Izraele nad Íránem i odveta Teheránu. Vzdušné útoky se od soboty dotkly mnoha turistů, kteří v oblasti tráví dovolenou a uvázli i na velkých letištích v regionu. Řada z nich se sdružuje v hotelech nebo se snaží dostat domů pomocí cestovních kanceláří nebo vlád jednotlivých států. Nejdůležitější je podle odborníků v takových situacích zajistit pro sebe a své blízké bezpečí a také základní potřeby, jako je jídlo a pití. A v neposlední řadě sledovat ověřené informace, ale v přiměřeném množství.

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.

Ve společnosti se podle expertů objevuje čím dál více nadměrný optimismus, který ale potlačuje skutečné emoce. Tento fenomén i kvůli sociálním sítím představuje zátěž, která může mít i vážné důsledky. Před takzvanou toxickou pozitivitou odborníci varují nejen na internetu, ale také v práci nebo ve vztazích. Nejde jen o pozitivní fráze, ale také videa, fotografie a povrchní příspěvky, které ovlivňují každodenní život, mnohdy zakrývají nepříjemné věci na úkor emoční hloubky a spíš sledují materiální prospěch.

Skoro třetina Čechů často používá digitální technologie k práci mimo pracovní dobu. To podle odborníků zvyšuje mimo jiné riziko vyhoření. Psycholog Martin Pospíchal popisuje, že do jeho praxe často klienty přivádějí jejich dobré vlastnosti, nikoliv ty špatné. U nadšených a vysoce motivovaných lidí se prý stává, že snadněji překročí „bezpečnostní prvky“ a následně mohou vyhořet. Je prý dobré sledovat například to, když se práce stává dominantním tématem při rozhovorech s blízkými, případně když práce „likviduje“ koníčky. Zmínil také ovlivnění vztahů a zdraví. Doporučuje s prací splynout a mít ji rád, naopak pokud člověku práce komplikuje každodenní fungování, je na cestě k vyhoření. Rozhovor pro Události, komentáře z ekonomiky natáčela Kristýna Hávová.

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.