Psychologie

Může jedna sebevražda, pokud se příliš medializuje, vést k sérii dalších? Napodobují lidé takové chování? Poprvé se tento problém objevil před 250 lety, přesně před půl stoletím ho popsali vědci.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Při hrách na hrdiny může člověk vystoupit ze své společenské role a na krátký čas se nemusí řídit sociálními pravidly. Podle výsledků nového experimentu je to prostředí, které vyhovuje i autistům a pomáhá jim pak i v reálném životě.

Tým odborníků na duševní zdraví, lidské chování a ekonomii, který působí v několika japonských institucích, zjistil, že hraní videoher může být za určitých podmínek prospěšné pro duševní zdraví.

Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy, nejistá zaměstnání a klimatická krize. To jsou jen některé z faktorů, které způsobují nebezpečný a alarmující celosvětový nárůst špatného duševního zdraví mezi mladými lidmi, varovalo konsorcium odborníků.

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Procházení on-line videí zvyšuje pocit nudy, tvrdí studie kanadských vědců z univerzity v Torontu. Rychlé přepínání podle výzkumu způsobuje silnější pocity nudy než kontinuální sledování jednoho videa.

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Když v seriálu, který člověk řadu let sleduje, zemře některá důležitá postava, jsou fanoušci logicky smutní. Podle nového výzkumu ale může mít intenzita tohoto smutku nečekanou sílu a podobat se tomu po skonu někoho blízkého.

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Děti, které mají rodiče ve vězení, zažívají pocity smutku, odcizení, vyloučení a zahanbení. Část z nich musí rychleji dospět a převzít odpovědnost. Objevuje se sebepoškozování. Ukázal to tříletý výzkum Rodičovství za mřížemi, který vypracovala Masarykova univerzita v Brně s organizací Mezinárodní vězeňské společenství. Podle propočtů by v Česku mohlo být třicet až čtyřicet tisíc dětí, které mají rodiče ve vězení.

Pochybnosti, ale i úzkosti, deprese a strach ze selhání. Řada lidí zažívá takové pocity, ale nemluví o nich. Bojí se, že budou „odhaleni“. Mají takzvaný syndrom podvodníka (imposter syndrom). Mohou přitom působit sebevědomě, jsou inteligentní či talentování. Dokonce mohou mít i řadu obdivovatelů nebo fanoušků a jsou uznávání po celém světě, přesto úspěch necítí. Patří mezi ně i bývalá první dáma USA Michelle Obamová, hvězda filmové ságy Harry Potter Emma Watsonová či představitel Forresta Gumpa Tom Hanks. Podle studií až sedmdesát procent lidí během svého života mělo příznaky, které odpovídají syndromu podvodníka.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Nová lůžka mají uklidnit napjatou situaci v psychiatrické péči o děti a dospívající. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měla vzniknout speciálně pro ně. Náctiletých, které sužují duševní problémy, v posledních letech přibývá a místa v nemocnicích a léčebnách chybí. Do několika týdnů by tak odborná společnost měla ministru předložit koncepci rozvoje dětské psychiatrické péče. Změna umožní vzdělávat více psychiatrů i psychologů. V péči o dospělé by se kromě center duševního zdraví měly dál rozvíjet i psychiatrické nemocnice.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 procent gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina pak hlásí sebevražedné myšlenky nebo chování, což je pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají.

V USA zatím nikdy v dějinách neodcházelo dobrovolně ze světa tolik lidí jako v současnosti. Sebevražda je nyní druhou nejčastější příčinou úmrtí Američanů do 35 let – a vědci se pokoušejí popsat příčiny a najít obranu proti této „epidemii“.

Američané středního věku jsou osamělejší než jejich evropské protějšky. To je hlavní výsledek nedávné studie, která vyšla v časopise American Psychologist.

Začaly přijímací zkoušky na střední školy. V pondělí 15. dubna čeká žáky druhý řádný termín pro čtyřleté obory. Následně v úterý 16. dubna a ve středu 18. dubna budou termíny pro šestileté a osmileté obory. Ze dvou řádných pokusů se bude žákům počítat lepší výsledek. Psycholožka Zuzana Masopustová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity mluvila v ČT o tom, jak zvládat stres.

Obliba konspiračních teorií o covidu, nadpřirozená vysvětlení původu této nemoci i důvěra v nefunkční léky proti této chorobě. Lidé, kteří sdílejí tyto hodnoty, projevují výrazně vyšší hodnoty emočního stresu, ukázal výzkum psychologů Kenta Harbera a Valerie Vilyové.

Studie ze Skotska naznačuje, že spousty dětí přeceňují schopnosti hlasových asistentů, jakou jsou Alexa, Siri nebo Google Assistant. Nedokáží je dobře odlišit od lidských bytostí a přisuzují jim lidské vlastnosti.

Více psychologů ve školách by podle odborníků pomohlo dětem s psychickými problémy. Snaží se o to novela školského zákona. Ministerstvo školství se zabývalo i návrhem na snížení kvalifikace školního psychologa, kdy by stačil bakalářský titul. To by ale podle profesních organizací psychologů a vysokých škol dětem spíš ublížilo. Podle nich absolventi bakalářského studia mají jen teoretické znalosti a nejsou dostatečně připraveni pro praxi.

Harvardská profesorka Francesca Ginová specializující se na chování a otázky poctivosti měla podle obsáhlé expertní dlouhé zprávy ve svých studiích spoustu chyb a nedostatků, pro které nemá žádné věrohodné vysvětlení. Univerzita chce, aby vědkyně univerzitu opustila.

Na rakovinu žaludku zemřel 14. března jeden z nejslavnějších vědců světa, primatolog Frans de Waal. Expert na život šimpanzů a bonobů byl roku 2007 vyhlášený časopisem Times za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Kromě vědecké kariéry se stal také respektovaným a úspěšným spisovatelem – jeho knihy se staly světovými bestsellery. De Waalovi bylo 75 let.