Psychologie

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.

Ve společnosti se podle expertů objevuje čím dál více nadměrný optimismus, který ale potlačuje skutečné emoce. Tento fenomén i kvůli sociálním sítím představuje zátěž, která může mít i vážné důsledky. Před takzvanou toxickou pozitivitou odborníci varují nejen na internetu, ale také v práci nebo ve vztazích. Nejde jen o pozitivní fráze, ale také videa, fotografie a povrchní příspěvky, které ovlivňují každodenní život, mnohdy zakrývají nepříjemné věci na úkor emoční hloubky a spíš sledují materiální prospěch.

Skoro třetina Čechů často používá digitální technologie k práci mimo pracovní dobu. To podle odborníků zvyšuje mimo jiné riziko vyhoření. Psycholog Martin Pospíchal popisuje, že do jeho praxe často klienty přivádějí jejich dobré vlastnosti, nikoliv ty špatné. U nadšených a vysoce motivovaných lidí se prý stává, že snadněji překročí „bezpečnostní prvky“ a následně mohou vyhořet. Je prý dobré sledovat například to, když se práce stává dominantním tématem při rozhovorech s blízkými, případně když práce „likviduje“ koníčky. Zmínil také ovlivnění vztahů a zdraví. Doporučuje s prací splynout a mít ji rád, naopak pokud člověku práce komplikuje každodenní fungování, je na cestě k vyhoření. Rozhovor pro Události, komentáře z ekonomiky natáčela Kristýna Hávová.

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.

Zavřené školy tvoří jednu z nejkontroverznějších částí opatření z doby pandemie koronaviru. Přestože zřejmě zachránilo spoustu životů, mělo prokazatelně negativní dopady na studenty. Nový skotský výzkum sledoval, jak se zavírání škol projevilo u dětí v předškolním věku. Ukázalo se, že platila jednoduchá přímá úměra – čím déle opatření trvala, tím větší byl podíl dětí s problémy.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

Lidé, kteří pohrdají schopnostmi ostatních a naopak vyzdvihují ty své, mohou navenek působit jako sebevědomí vůdci. Když se ale ocitnou před úkolem, který vyžaduje týmovou práci, selhávají. Poukázal na to výzkum britských psychologů.

Lidé s takzvanou temnou triádou osobnostních rysů využívají léčivou sílu objetí k vlastnímu prospěchu, často k manipulaci svými partnery.

Podle psycholožky z Lékařů bez hranic Mary Horganové jsou v Gaze největším současným problémem zranění. „Množství zlomenin, popálenin a amputací – na to se teď Lékaři bez hranic soustředí. Když jsem tu byla před tím, dominovaly nenakažlivé nemoci jako vysoký tlak, rakovina a podobně. Dnes jde o válečná zranění,“ vysvětlila ve vysílání ČT24 s tím, že je třeba zvýšit kapacitu odborníků na duševní zdraví, jehož poškození se podle ní začíná objevovat až s příměřím, kdy lidé mají čas přemýšlet o svých vnitřních bolestech.

Fenomén brainrotu, tedy záplavy primitivního zapomenutelného obsahu na sociálních sítích, neškodí jenom lidem, ale také nelidem – konkrétně velkým jazykovým modelům. Pokud ho konzumují příliš, nejenže hloupnou, ale také se jim horší povaha, ukázala studie.

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Společnost OpenAI spustila dříve ohlášené nástroje pro rodiče, kteří tak mohou kontrolovat aktivitu svých dětí při používání chatbota. Je to reakce na případ, kdy šestnáctiletý mladík spáchal sebevraždu. Podle obžaloby mu k tomu vytvořila návod právě umělá inteligence. Nejdůležitější podle odborníků je, aby rodiče mluvili se svými dětmi o jejich digitálním světě.

Chrání zebří pruhy na kravách před bodavým hmyzem? Zlepšuje opilost schopnost mluvit cizími jazyky? To jsou otázky, které si lidé pokládají nejen v nočních hodinách v restaucraci, ale překvapivě je také zkoumá věda. A právě takové bizarní výzkumy oceňují humoristické Ig Nobelovy cen (Ig Nobel Prize), jejichž výsledky za rok 2025 byly vyhlášené v noci na pátek.

Přibývá mravnostní kriminality, v některých krajích policie vyšetřuje až o pětinu víc případů. Častější je třeba sexuální násilí, které začíná kontaktem na internetu. Nárůst počtu deliktů zahlcuje kriminalistické laboratoře. „Policie je na prahu výzvy, jakým způsobem se s tím vypořádat,“ konstatoval vedoucí odboru kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR v Ústeckém kraji Ivo Dunovský s tím, že jim chybí experti i vybavení. Kriminalisté zároveň upozorňují, že ubývá soudních znalců z oborů sexuologie nebo psychologie – i když stát dělá náborové akce. Štáb ČT měl možnost do kriminalistické laboratoře v Ústí nad Labem nahlédnout a natáčet tam.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.

Ve školách s více než 180 žáky bude stát od ledna platit od 0,5 do 2,5 úvazku psychologa a speciálního či sociálního pedagoga. Doteď byly pozice financovány z evropských dotací, příští rok na ně půjde víc než miliarda ze státního rozpočtu. Podle odborníků ale budou mít ředitelé škol problém psychology vůbec sehnat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v Událostech, komentářích připustil, že ministerstvo o tom ví. Usiluje proto o navýšení počtu studijních míst v oboru psychologie na vysokých školách až o polovinu. Duševní problémy mají však i předškolní děti a žáci prvních tříd. Podle náměstka by mohla pomoct také regulace odkladů školní docházky, díky které se uleví pedagogicko-psychologickým poradnám a ty se pak více zaměří na péči a prevenci u dětí.