Psychologie strana 3 z 5

Organizátoři akce Suchej únor se zaměřili na děti. V kampani Nechmel děti upozorňují rodiče na rizika, která představují pivní nápoje. Mohou vyvolat dojem, že pít pivo je normální už v dětství. Podle ředitele Suchého února Petra Freimanna je nyní zásadní téma vůbec otevřít. Psycholožka Helena Horálek upozornila, že rodiče jsou obvykle první, kdo svému dítěti alkohol nabídne. I podávání nealkoholických nápojů podobných těm alkoholickým je však inspiruje ke kulturnímu přijetí alkoholu.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Dění na Ukrajině stresuje nejen dospělé, ale také děti. Ty navíc často nevědí, jak s informacemi o válce naložit. A nejen rodiče, ale i pedagogové se potýkají s tím, jak o tom s dětmi mluvit. Centrum Locika proto připravilo rady, jak postupovat a čeho se vyvarovat.

Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může podle psycholožky Gabriely Dymešové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyvolávat v dětech strach. Z psychologického hlediska je podle ní situace podobná jako při vypuknutí covidové epidemie. Doporučovala by, aby rodiče děti zprávami nezahlcovali, vše by měli vysvětlovat tak, aby dětem dodali pocit bezpečí.

Jaký vliv má zdroj informací na jejich důvěryhodnost? Vědci mají mezi lidmi v současné době výrazně větší autoritu než duchovní – a to jak mezi nevěřícími, tak mezi věřícími. Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního výzkumu, který studoval víc než deset tisíc účastníků ve 24 zemích světa.

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

„Sto dní šera, mrazu a samoty. Copak jsme stokrát nečetli, co to s lidma dělá?“ spílá náčelník ke členům výpravy v Dobytí severního pólu Divadla Járy Cimrmana. Zimní trudnomyslnost ale nepostihuje jen postavy divadelní hry. Světlo řídí život na celé planetě. Rytmus živých organismů se odvíjí nejen od střídání dne a noci, ale i od ročních období. A právě zimní měsíce, kdy je slunečního svitu nejméně, jsou pro udržení duševní pohody nejnáročnější. Své o tom vědí obyvatelé severských zemí, kteří si proti nedostatku světla často vypěstovali odolnost.

Na termín u psychoterapeuta musejí lidé v poslední době čekat měsíce. Dvě třetiny soukromých psychoterapeutů podle České asociace nepřijímají nové klienty vůbec, někteří předpokládají, že se jim termíny uvolní nejdřív na jaře. Za zvýšenou poptávku může podle Asociace nejen zhoršení psychického stavu lidí kvůli covidu, ale i nabídka příspěvku na psychoterapii ve výši 5000 korun, který svým klientům vyplácí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Takzvaný technostres, tedy stres z používání počítačových technologií, nejvíc ohrožuje zaměstnance z věkové skupiny 50 až 64 let, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v průzkumu mezi lidmi ze čtyř zemí. Z předběžných výsledků studie vyplývá, že až čtvrtina lidí v tomto věku trpí „techno zahlceností“, složitostí nových technologií, popřípadě pocitem „invaze“, že každého lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se nelze odříznout.

Babičky mají k vnoučatům silnější vztah než ke svým dětem. Ukazuje to nový výzkum antropologa Jamese Rillinga. Ten přišel na to, že zatímco pro vlastní děti mají prarodičky především pochopení, do emocí svých vnoučat se dokážou lépe vcítit a navázat s nimi přímější citové spojení.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

Až čtyřnásobně se prodloužila doba čekání na ambulantní léčbu pro lidi hledající pomoc se závislostí na alkoholu. Jejich počet totiž od začátku pandemie covidu-19 stoupá. České televizi to potvrdila Helena Rampachová, předsedkyně Asociace neziskových organizací, a zástupci dalších tří organizací. K nárůstu počtu lidí potýkajících se s problémy s alkoholem podle odborníků mohla přispět pandemie a sociální izolace.

Mnozí školní psychologové sami začali vyhledávat pomoc odborníků. Pomáhají jim zvládnout pracovní vytížení, ale také radí s konkrétními případy. Vyplývá to z výpovědí školních psychologů, které Česká televize oslovila. Ti se totiž po návratu dětí do lavic potýkají s několikanásobným množstvím problémů oproti době před pandemií. Mění se také charakter potíží, se kterými děti přicházejí.

Jaký je život ve škole a jaký při domácí on-line výuce? Téma pro Fokus Václava Moravce s podtitulem Generace covidiálů. Čeští žáci a studenti se rok učili převážně doma, podle pedagogů to mělo velký dopad na jejich pracovní návyky. Také samotní mladí lidé často tvrdí, že výuka doma nebyla vždy bez problémů, do školy se tak těšili – nejen kvůli učení, ale stýskalo se jim i po kamarádech.

Pandemie koronaviru neměla v Česku významný vliv na rozvoj duševních nemocí – vyplývá to z průzkumu psychiatrů v kombinaci s novými zdravotnickými statistikami. Odborníci ale nevylučují, že u části lidí se tyto obtíže můžou objevit s větším časovým odstupem. Problémy mají například i zdravotníci, kteří se v nemocnicích starali o pacienty ve vážném stavu.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) povede Petr Winkler, do funkce ho v úterý jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Winkler, který uspěl v otevřeném výběrovém řízení, se řízení ústavu ve středočeských Klecanech ujme ve středu, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Ve funkci nahradí psychiatra Cyrila Höschla, který rezignoval počátkem dubna.

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen jednou z nejvýznamnějších osobností soudobé psychologie, vedle řady průlomových teorií přišel i se zcela novým pohledem na lidskou psychiku a na vše, co se v ní odehrává a promítá. Svědčí o tom i jeho kniha Mandaly, jež nedávno vyšla v českém překladu.

Od hraní a sázení ke kryptoměnám – někteří gambleři přecházejí na novou závislost, investování do virtuálních měn. Trend, který už znají v zahraničí, České televizi potvrdilo několik tuzemských adiktologů a psychologů. Podle nich k jeho vzniku přispěla i protiepidemická opatření, kvůli kterým byly zavřené sázkové kanceláře a omezené sporty. Závislost na nákupu kryptoměn zatím odborníci pozorují hlavně u mladých mužů.

Přítomnost dětí vzbuzuje u dospělých více empatie a jsou tak výrazně ochotnější přispět na charitu. Vyplývá to ze závěrů experimentu, které publikoval časopis Social Psychological and Personality Science. Pohlaví ani rodičovství přitom v tomto ohledu nehraje zásadní roli.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.