Obliba konspiračních teorií o covidu, nadpřirozená vysvětlení původu této nemoci i důvěra v nefunkční léky proti této chorobě. Lidé, kteří sdílejí tyto hodnoty, projevují výrazně vyšší hodnoty emočního stresu, ukázal výzkum psychologů Kenta Harbera a Valerie Vilyové.
Lidé, kteří uvěří dezinformacím o covidu, trápí více stresu, ukázal výzkum
Lidé, kteří v nové studii trpěli vysokou mírou stresu, také častěji popírali realitu související s covidem. Konkrétně podceňovali reálnou míru hrozby, jakou tato nemoc představuje, a také to, jak dobře proti ní fungují některá základní hygienická opatření. Současně vědci popsali, co nejvíce pomáhá vidět realitu takovou, jaká doopravdy je. Lidé, kteří měli v psychologických testech nejvíce naděje, cílevědomosti a sebeúcty, byli nejodolnější vůči falešným přesvědčením a méně často popírali prokázaná fakta spojená s covidem.
„Jedním z výsledků, který nás opravdu zaujal, bylo, jak vysoká byla korelace mezi pocitem tísně v každodenním životě, v práci nebo ve škole a extrémními názory – jako že covid se dá vyléčit inhalací z fénu nebo že je znamením konce časů,“ řekl profesor Harber. „Tyto korelace byly tak silné, že podobná falešná přesvědčení by mohla sloužit jako diagnostika těžkého stresu,“ míní.
Podle výsledků studie se jasně prokázalo, že čím více jsou lidé v tísni, tím méně pravděpodobně přijímají fakta. „A naopak – čím více zdrojů měli, tím pravděpodobněji přijímali fakta,“ doplnil Harber.
Konspirace, hoaxy, lži, pohádky
Oba vědce během pandemie překvapilo, kolik nesmyslů se kolem nich v průběhu roku 2020 o covidu rozšířilo. Od nepodložených a nedokazatelných tvrzení přes odmítání informací od vědců, až po nábožensky motivovaná apokalyptická vyprávění. Obecně je spojovalo odmítání rad a doporučení epidemiologů. „Proč někteří lidé popírali legitimní fakta, která jim mohla pomoci vyrovnat se s touto smrtící pandemií?“ ptali se vědci nejprve sami sebe. Později ale tuto úvahu přeměnili na systematický výzkum.
Aby našli odpovědi, provedli dvě studie, kterých se zúčastnilo 750 dospělých ve Spojených státech. Účastníci psychologům podávali zprávy o svém každodenním stresu, chronickém stresu, depresi a stresu specifickém pro covid. Hodnotili také své psychické zdroje, jako je sebeúcta, sociální podpora, naděje, optimismus a smysl pro cíl.
Ústředním měřítkem byl ale průzkum přesvědčení o covidu, který zahrnoval konspirační teorie a falešná přesvědčení a také faktická tvrzení založená na vědeckých poznatcích a pokynech pro veřejné zdraví. Vědci se například účastníků ptali, jestli je celá covidová pandemie podvod, jehož cílem je ovládnout burzu, anebo jestli není božím trestem za hříšný svět.
Další dotazy se týkaly léčby – například jestli se dá covid léčit pomocí čajů a esenciálních olejů. A také toho, jestli mezi účinná opatření patří i mytí rukou.
Není stres jako stres
Harber a Vilyová zjistili, že různé typy stresu vedly k různým výsledkům. Lidé s obecným životním stresem, jako je napětí ve vztazích, finanční starosti a deprese, silněji podporovali nepravdivá přesvědčení a popírali fakta.
Častěji se ale také věnovali aktivitám zaměřeným na přežití, jako je nákup střelných zbraní, plánování únikových cest a sdružování se s podobně smýšlejícími lidmi. Lidé s obavami specifickými pro covid častěji přijímali fakta a řídili se doporučeními expertů – ale přitom současně podobně často jako předchozí skupina věřili nesmyslům.
Za normálních okolností by podle vědců bylo nepravděpodobné, aby tolik lidí odmítalo rady zkušených expertů a věřili nesmyslných tvrzením v oboru nevzdělaných nebo problematických zdrojů. Autoři studie dospěli k názoru, že pandemie představovala „dokonalou bouři“ okolností, které vedou ke vzniku situace, kde mohou konspirační teorie, hoaxy a dezinformace silně ovlivnit veřejné mínění.
Navíc se jednalo o extrémní hrozbu, která byla zejména zpočátku zahalena zmatkem a tajemstvím. „Covid-19 byl velmi nakažlivý, mohl mít dlouhodobé následky a v některých případech byl smrtelný,“ uvádí vědci. „A navíc to vypadalo, že přišel odnikud. Odborníci neznali jeho původ, zpočátku nevěděli, jestli je přírodního původu nebo unikl z čínské biolaboratoře. A dokonce i federální vláda zpočátku vydávala protichůdná doporučení,“ připomněli.
Lidem se ani nemohla líbit opatření, která vláda zavedla – šla totiž proti jejich normálním zájmům. „Některá doporučení, jako například lockdowny nebo uzavření škol a zaměstnání, připravila lidi právě o zdroje, které by jim pomohly se s pandemií vyrovnat,“ vysvětluje Harber.
A když se lidé cítí vyděšení, zmatení a bezmocní, stávají se podle něj mnohem přitažlivějšími fantastická vysvětlení reálných událostí, konspirační teorie a naději pomáhají získávat jakékoliv léky, včetně těch falešných a nefungujících. „My lidé máme na hrozby základní reakci. Buď je to bojuj, nebo uteč. Před virem se ale nelze schovat, ani se nedá porazit,“ připomíná Harber s tím, že právě neschopnost vypořádat se s pandemií pomocí základních mechanismů byla příčinou hledání jiných řešení. Řešení, která mnoho lidí přivedla ke konspiracím: „Svůj strach můžeme nasměrovat třeba proti nepopulárním lidem a skupinám, které se údajně nějakým nekalým způsobem spikly,“ doplnil psycholog.
Podobná reakce jako na pandemii covidu
Podle Harbera se nedá vyloučit příchod další pandemie nebo nějaké jiné zásadní rozsáhlé hrozby, která by vyvolala podobně stresovou reakci jako covid. Právě proto je podle psychologa zásadní, aby se v krizových situacích používaly správné psychologické mechanismy, které pomáhají krize zvládat.
„Součástí koordinované reakce by měly být zásady a postupy, které lidem umožní zachovat si své zdroje,“ sdělil Harber. „Musíte se zabývat i psychikou, nejen tělem,“ dodal. Podle psychologa je účinným způsobem, jak toho docílit, například poskytnutí možností odhalení emocí. Tedy toho, aby lidé mohli bez obav komunikovat svůj strach, obavy z dalšího vývoje a nemuseli tyto pocity nuceně potlačovat nebo skrývat pod maskou falešného optimismu. „Když lidé svobodně a bezpečně odhalují znepokojující věci, jsou fyzicky zdravější. Odhalení posiluje imunitní systém a činí lidi odolnějšími vůči nemocem,“ konstatuje vědec.
„Proti pandemiím bojujeme kolektivně, hromadným očkováním, nošením roušek, dodržováním odstupu a dalšími podobnými způsoby chování. Člověk, který věří, že covid je podvod nebo že vakcíny jsou zbytečné, případně rovnou nebezpečné, a že covid se dá vyléčit používáním krystalů, se pak logicky nenechá očkovat ani nebude spolupracovat jiným způsobem. Pokud se tohle chování rozšíří napříč celými populacemi, virus se pak snadní rozšíří,“ doplňuje psycholog.
Přesto nachází i optimistický úhel pohledu. „Na druhou stranu, čím více věříme sami sobě a jeden druhému, tím méně potřebujeme krátkodobé pohodlí falešných přesvědčení a popírání faktů a tím více můžeme rozumně spolupracovat. Proto je tak důležité budovat a posilovat své sociální zdroje,“ uzavírá.
