Pandemie

Vakcína proti covidu-19 snižuje riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu u plně očkovaných dospělých přibližně o čtvrtinu, uvádí studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Navzdory zpomalující ekonomice Čína plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent. Experti však varují, že dosažení tohoto cíle bude obtížné, zvlášť v době obchodní války se Spojenými státy. Čínský premiér Li Čchiang při zahájení každoroční schůze parlamentu také oznámil růst výdajů na armádu o 7,2 procenta.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

V neděli 1. března 2020 se potvrdily první tři případy nákazy koronavirem SARS-CoV-2 na území Česka. Následovala razantní protipandemická opatření, která proměnila život většiny společnosti. Snímky zachycují nejvýraznější z těchto proměn.

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.

Kvůli očkování proti covidu-19 v tehdejším očkovacím centru na Národním fotbalovém stadionu v Bratislavě si policie předvolala k výslechu lékaře a poslance Slobody a Solidarity Tomáše Szalaye. Reagovala na trestní oznámení lékaře Petera Liptáka. Szalay je podezřelý z údajného obecného ohrožení a hrozí mu 25 let vězení až doživotí.

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

Stačila jedna studie, aby se zvedla vlna zájmu o přípravek hydroxychlorochin. Ten se měl stát na počátku pandemie téměř zázračným lékem proti covidu – jenže po něm zbyla hlavně pachuť, protože se ukázalo, že je neúčinný. A teď, po čtyřech a půl letech, byla zmíněná studie stažena redakční radou časopisu, kde původně vyšla. Tu přitom vedou vědci.

Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se první člověk nakazil nemocí, která následně dostala jméno covid-19. Původ viru stále není definitivně jasný, největší pozornost se upírá na dva možné scénáře.

Přesně před pěti lety americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. O tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Redakce vědy ČT24 připravila dokument s názvem Lekce covid. Ve vysílání 90' ČT24 se pak Daniel Stach ptal politiků a vědců, jak je Česko pět let od prvních případů koronaviru připraveno na případnou příští pandemii.

Před pěti lety se začal poprvé šířit virus způsobující nemoc covid-19. Když Světová zdravotnická organizace 5. května roku 2023 vyhlásila konec pandemie, označila za klíčovou roli vakcín. Do té doby bylo podáno víc než třináct miliard dávek.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

Původ viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, v posledních letech zkoumali vědci, novináři i veřejnost. Nové studie, jež vyšly v odborných časopisech Cell a Nature, nyní přinášejí spoustu nových stop.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.