Pandemie

Stačila jedna studie, aby se zvedla vlna zájmu o přípravek hydroxychlorochin. Ten se měl stát na počátku pandemie téměř zázračným lékem proti covidu – jenže po něm zbyla hlavně pachuť, protože se ukázalo, že je neúčinný. A teď, po čtyřech a půl letech, byla zmíněná studie stažena redakční radou časopisu, kde původně vyšla. Tu přitom vedou vědci.

Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se první člověk nakazil nemocí, která následně dostala jméno covid-19. Původ viru stále není definitivně jasný, největší pozornost se upírá na dva možné scénáře.

Přesně před pěti lety americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. O tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Redakce vědy ČT24 připravila dokument s názvem Lekce covid. Ve vysílání 90' ČT24 se pak Daniel Stach ptal politiků a vědců, jak je Česko pět let od prvních případů koronaviru připraveno na případnou příští pandemii.

Před pěti lety se začal poprvé šířit virus způsobující nemoc covid-19. Když Světová zdravotnická organizace 5. května roku 2023 vyhlásila konec pandemie, označila za klíčovou roli vakcín. Do té doby bylo podáno víc než třináct miliard dávek.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

Původ viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, v posledních letech zkoumali vědci, novináři i veřejnost. Nové studie, jež vyšly v odborných časopisech Cell a Nature, nyní přinášejí spoustu nových stop.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Mnoho lidí během covidové pandemie zažilo práci z domova – a spolu s ní i videokonference. Ty ale i nyní zůstávají součástí života mnoha lidí, kteří stále pracují na dálku, ale také se touto technologií spojují s rodinami a přáteli. Videokonference ale mohou mít negativní dopady na psychické zdraví, a to i v závislosti na tom, jaký typ pozadí uživatel zvolí.

Jeremy James Farrar je britský lékařský výzkumník, který od roku 2023 působí jako hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO). Předtím byl v letech 2013 až 2023 ředitelem nadace The Wellcome Trust a profesorem tropické medicíny na Oxfordské univerzitě. Při zářijové návštěvě Prahy poskytl rozhovor České televizi.

Tým odborníků na duševní zdraví, lidské chování a ekonomii, který působí v několika japonských institucích, zjistil, že hraní videoher může být za určitých podmínek prospěšné pro duševní zdraví.

Onemocnění mpox není novým covidem, ať už se jedná o jeho novou, nebo starší variantu, zdůraznil v úterý regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Hlavní rozdíl spočívá podle něj v tom, že se dobře ví, jak šíření nemoci kontrolovat.

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

O průběhu, úmrtnosti a chybách, které se staly během pandemie covidu-19 v Evropě nebo USA, je obrovské množství informací a ta největší selhání se i vyšetřují. O tom, jak probíhala pandemie v rozvojových zemích, se ví stále málo. Brání tomu tamní nedostatečná data, chyby v lékařské evidenci, někde dokonce i snaha tamních úředníků nebo vlád nedobrat se pravdy. Vědcům mnohdy trvá celé roky, než najdou dostatek věrohodných podkladů, aby dokázali namalovat pravdivý obraz vystihující realitu. To teď udělali v Indii.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Evropská komise (EK) neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie. Ve středu o tom rozhodl Tribunál Soudního dvora Evropské unie (EU). O rozhodnutí informovala agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv.

Období covidové pandemie přineslo spoustu neštěstí: úmrtí, ztráty sociálních kontaktů, obavy z neznámého i reálné snížení bohatství. To ale platilo u lidí, u keporkaků se podle nové studie naopak nálada výrazně zlepšila. Vědci tvrdí, že tak dobře naladěné tyto velké kytovce předtím nepozorovali.

Pandemie, která zdecimovala populace ježovek v Rudém moři, se dále šíří a ničí tyto ostnokožce v částech Indického oceánu. Podle agentury Reuters na to upozorňují izraelští vědci, podle kterých by rozšíření nebezpečného patogenu mohlo dosáhnout celosvětových rozměrů. Druh ježovek, na který pandemie doléhá, je přitom dobře známý tím, že chrání korálové útesy a jeho úhyn znamená další ohrožení pro tento beztak křehký ekosystém.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

V USA zatím nikdy v dějinách neodcházelo dobrovolně ze světa tolik lidí jako v současnosti. Sebevražda je nyní druhou nejčastější příčinou úmrtí Američanů do 35 let – a vědci se pokoušejí popsat příčiny a najít obranu proti této „epidemii“.

V Česku se chystá další způsob varování obyvatelstva přes mobilní telefony. Hasiči dokončují analýzu pořízení technologie zvané Cell Broadcast, kterou lze v případě krize oslovit i miliony lidí. Bezpečnostní radě státu závěry předloží do konce měsíce. Podle expertů je technologie efektivnější i spolehlivější než dosavadní varovné SMS zprávy. Většina států Evropské unie už ji používá, případně zavádí.

Obliba konspiračních teorií o covidu, nadpřirozená vysvětlení původu této nemoci i důvěra v nefunkční léky proti této chorobě. Lidé, kteří sdílejí tyto hodnoty, projevují výrazně vyšší hodnoty emočního stresu, ukázal výzkum psychologů Kenta Harbera a Valerie Vilyové.