Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
Injekce, která se podává dvakrát ročně, není vakcínou, ale jinou formou prevence. Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že není potřeba užívat ji každodenně. Slibuje také vysokou účinnost, podle studií snižuje riziko přenosu HIV u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta. Účinnou látkou je v tomto případě lenakapavir, pro který Gilead Sciences používá obchodní název Yeztugo.
Minulý týden ve středu firma oznámila, že FDA jí Yeztugo schválil. „Je to obrovský milník a velmi významné uzavření dvacetileté těžké a náročné, ale také velmi inovativní práce týmů mnoha expertů v Gilead, externích partnerů a spolupracovníků a také všech účastníků našich klinických studií,“ uvedl Cihlář. „Tento úspěch je pro nás také zdrojem motivace pokračovat společně v práci k ukončení HIV epidemie po celém světě,“ poznamenal.
Schválení od FDA neznamená podle Cihláře konec práce, je to naopak začátek dalšího procesu, kdy je potřeba zajistit co nejlepší dostupnost léku. Český biochemik doplnil, že dalším cílem je zaměřit se na vývoj a objev dalších dlouhodobě působících látek k léčbě infekce HIV v kombinaci s lenakapavirem.
Cílem je úplné vyléčení HIV
Úplné vyléčení HIV považuje Cihlář za jeden z největších úkolů moderní medicíny. „Ve světě je asi 40 milionů lidí, kteří s HIV žijí, každoročně je nejméně 1,3 milionu nových infekcí, ale vyléčení HIV se podařilo jen v několika málo jednotlivých případech,“ upozornil vědec.
Gilead Sciences podle něj pracuje i na nových přístupech léčby virové hepatitidy, která je nyní stejně jako HIV nevyléčitelná. „Což znamená, že nakažení pacienti se musí léčit po celý život,“ vysvětlil podobnost mezi oběma nemocemi.
„Konečně, dále se zaměřujeme na vývoj nových antivirotik proti virům s vysokým pandemickým potenciálem,“ nastínil Cihlář. Označil to za takzvanou pandemickou připravenost, aby svět dokázal čelit dalším obdobným nákazám, jakou byla pandemie covidu-19.
„Typy/rodiny virů s největší hrozbou jsou známé, ale po covidu byla řada výzkumů a vývoje omezena či kompletně zastavena. To bude vyžadovat vytrvalé úsilí a úzkou spolupráci napříč akademickým světem a průmyslem s kritickou podporou vlád, která je v současnosti omezená i v těch nejvyspělejších zemích,“ zdůraznil Cihlář. „To je možná něco, co lidé dva roky po konci pandemie covidu nechtějí slyšet, ale je to nevyhnutelná realita, které společnosti po celém světě budou nadále čelit a na kterou musí být připraveny,“ dodal.
Právě Cihlářova práce se stala při covidové pandemii jednou z prvních účinných obran, kterou medicína proti novému viru získala. Biochemik a jeho tým jsou totiž autory léku remdesivir, kterým se léčili hned na začátku pandemie nakažení s těžkým průběhem nemoci.
Toto antivirotikum bylo sice původně vyvinuto k léčbě onemocnění způsobených viry ebola a marburg, ale jeho antivirový princip se ukázal jako účinný i proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje covid. Podívejte se na rozhovor s Cihlářem z počátku pandemie, kde o potenciálu remsesiviru hovořil:
