Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
„Je to jenom chřipka,“ psali na začátku covidové pandemie odpůrci protiepidemických opatření. V té době, kdy lidé neměli proti této nemoci protilátky z očkování ani prodělané nemoci, to tak rozhodně nebylo. Ale co šest let od vypuknutí celosvětové pandemie?
Experti předpokládali, že smrtnost covidu bude postupně klesat, až se stane běžnou respirační chorobou, která je riziky opravdu podobná chřipce. A to se děje, s postupným opakovaným promořováním a proočkováváním populace hrozba covidu stále klesá. Ještě ale ne na úroveň, která by odpovídala sezonní chřipce, ukazují data z rozsáhlé populační studie, která vznikla v Jižní Koreji.
Pro studii, která vyšla v odborném časopise International Journal of Infectious Diseases, korejští vědci využili data z národního zdravotního pojištění, aby porovnali třicetidenní úmrtnost ze všech příčin u více než patnácti milionů lidí, u kterých byly v období od července 2022 do prosince 2023 diagnostikovány covid-19 nebo běžná sezonní chřipka.
Ukázalo se, že existuje o 76 procent vyšší pravděpodobnost, že člověk zemře na covid než na chřipku do třiceti dní po nemoci.
Rizikové skupiny
U hospitalizovaných pacientů byl covid spojený s podstatně vyšším rizikem úmrtí u těch, kteří byli napojeni na umělou plicní ventilaci. Rozdíl v úmrtnosti ve prospěch covidu byl pak zvláště výrazný u dospělých ve věku 18 až 64 let a u pacientů, kteří prodělali infarkt, chronické plicní onemocnění nebo diabetes. Dospělí ve věku 65 let a starší měli také zvýšené riziko, i když relativní šance byly nižší než u skupiny ve věku 18 až 40 let.
Jedním z možných vysvětlení rozdílů souvisejících s věkem je podle autorů studie fakt, že Jižní Korea upřednostňuje očkování proti covidu hlavně u starších dospělých a osob z rizikových skupin. Jako další faktory uvádějí rozdíly v tom, jak dobře jsou různé skupiny lidí proočkované proti oběma nemocem. U dospělých ve věku 65 let a starších byla v letech 2023 až 2024 proočkovanost vakcínou proti chřipce 82,5 procenta, ale u vakcíny proti covidu to bylo pouze 45 procent.
„Tato nerovnost mohla přispět k vyšší úmrtnosti pozorované u covidu-19,“ píší vědci. „Souhrnně lze říci, že tyto výsledky zdůrazňují klíčovou roli očkování a podtrhují potřebu cílených strategií ke zlepšení přijetí vakcíny mezi mladší populací.“
