Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.

NASA přidala do svého programu Artemis zaměřeného na přistání na Měsíci novou misi, která by měla zahrnovat test dokování kosmické lodi na oběžné dráze Země. Ta by měla proběhnout ještě před přistáním prvních nových astronautů na Měsíci: NASA tím významně změnila svůj plánovaný program.

Nová mise Artemis, plánovaná na rok 2027, je jednou z mnoha změn v měsíčním programu, které americká kosmická agentura oznámila v pátek, zatímco Čína se rychle blíží svému cíli vyslat v roce 2030 posádku na Měsíc. Američtí bezpečnostní experti podle agentury Reuters varují, že je třeba provést další testy, než se o to NASA pokusí, je to teď v plánu až v rámci mise Artemis IV v roce 2028.

Zjednodušeně: podle nového scénáře má v dubnu letošního roku odstartovat Artemis II, která poletí s lidmi jen k Měsíci, ale nepřistane tam, roku 2027 si NASA v rámci mise Artemis III otestuje dokování lidské posádky na oběžné dráze a nakonec až roku 2028 poletí Artemis IV, která s lidmi na Měsíci přistane. To vše samozřejmě v případě, že nedojde k dalším technickým problémům.

Řada změn

NASA také zrušila snahu o modernizaci své rakety Space Launch System, aby se místo toho mohla soustředit na zvýšení produkce a letové frekvence této rakety, která byla ve srovnání s novějšími raketami pomalá. Tento krok má dopad na kontrakt společnosti Boeing v hodnotě přibližně dvou miliard dolarů na stavbu výkonnějšího horního stupně SLS, jehož současné plány byly zrušeny.

Společnosti SpaceX Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose vyvíjejí pro tento program lunární modul pro astronauty a soupeří o to, která z nich jako první dosáhne přistání na Měsíci pro NASA. Společnosti Boeing a Northrop Grumman staví raketu SLS, která nese astronautskou kapsli Orion vyrobenou společností Lockheed Martin, která dopraví astronauty k jednomu z lunárních modulů ve vesmíru před přistáním na Měsíci.

Ředitel NASA Jared Isaacman
Zdroj: Reuters/Evelyn Hockstein

Nová mise umožní NASA podle Isaacmana získat před ambicióznějším krokem, kterým je přistání na Měsíci, více zkušeností a lépe ověřit kriticky důležité systémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 15 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 19 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...