Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.

Archeologové nyní pracují na středové ploše náměstí mezi mariánským sloupem a radnicí. Přibližně sedmdesát centimetrů pod povrchem narazili na původní středověkou dlažbu. „Jsou to vlastně skládané říční valounky. Dalo by se říci, že to je takové provizorní dobové dláždění,“ přiblížil Kochan. To, že náměstí kdysi sloužilo různým obchodním aktivitám, dokládá i nalezená sada lotových závaží. Lot je stará jednotka hmotnosti odpovídající přibližně šestnácti gramům.

Drobná kovová závaží, která se mohla používat třeba při vážení drahých kovů, mají tvar misek. Jsou odstupňovaná podle velikosti a dají se skládat do sebe. „Vyskytují se od třináctého století až hluboko do novověku,“ sdělil Kochan. Pomocí detektoru kovů bylo ve výkopu zatím nalezených pět závaží a víčko, jímž se po složení sada zavírala.

Lotová závaží nalezená ve Velkém Meziříčí
Zdroj: ČTK/Libor Plíhal

Pranýř pro provinilce

Studnu našli archeologové blíže ke kostelu, zasypaná byla asi na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Pár metrů od ní byl kruhový základ s průměrem 2,5 metru. „S největší pravděpodobností se jedná o pranýř,“ sdělil Kochan. Na pranýři si provinilci na veřejnosti odpykávali tresty za menší prohřešky. „Na náměstích byly ve středověku a novověku pranýře na frekventovaných místech, před kostely a radnicemi,“ podotkl.

Ještě o pár metrů blíž ke kostelu byly základy středověké pece. Kochan vysvětlil, že na náměstích bývaly chlebné lavice, kde se prodával chléb. Mohli ho tam i péci. „Máme tady doklad pece a pravděpodobně nějakého jednoduchého přístřešku, který k ní náležel,“ doplnil k tomuto nálezu. Pec zřejmě fungovala v době, kdy byla v provozu i studna. Když šli lidé pro vodu, mohli si tak rovnou koupit čerstvý chléb.

Ve studni se díky vysoké hladině spodní vody dochovaly předměty, které by jinak nevydržely – dvě vyřezávané lžíce a fragmenty bedněných a soustružených dřevěných nádob. U kostela se našla rovněž cisterna, která sloužila k zachycování vody. Uvnitř bylo několik téměř nepoškozených keramických nádob z konce patnáctého století, kahan a části, z nichž se dá sestavit téměř celý kachel z gotických kamen zdobený reliéfem českého lva.

Loni byly při výzkumu blízko kostela nalezené také pravěké kamenné předměty a základy středověkých a novověkých domů. Odborníci odkryli i bývalý hřbitov. U něj našli tři kostry zřejmě popravených lidí. Hroby, jichž bylo přes tisíc, bylo potřeba zdokumentovat a ostatky pietně vyzvednout. Zkoumat je ještě budou antropologové.

Obnova se ve Velkém Meziříčí týká povrchů náměstí a ulic, zeleně, mobiliáře, technických sítí i dopravního režimu. Akci za víc než 280 milionů korun provádí město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 8 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 15 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 18 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 21 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...