Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
Nad řekou Ohří se tyčí už stovky let věže a silné zdi hradu Loket. Podle nového výzkumu archeologa Filipa Prekopa z Národního památkového ústavu je tam ale hrad asi o sto let déle, než se doposud soudilo. Prekop pro Českou televizi uvedl, že Loket stál už přibližně na přelomu jedenáctého a dvanáctého století, o čemž až doposud chyběly důkazy.
Nový archeologický výzkum přesvědčivě dokládá, že už v té době tam stál plně kamenný hrad zděný na maltu. Což byla technologie, která byla v té době v knížecích Čechách ještě zcela výjimečná, zatímco v sousedním Bavorsku už běžná. To by mohlo ukazovat na to, kdo byli jeho stavitelé – jak zároveň naznačovaly už dříve některé německé prameny.
První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1227, to ale neznamená, že neexistoval už dříve. Doposud se nejčastěji spojoval s Přemyslem Otakarem I., ale některé náznaky posouvaly jeho existenci do ještě starších dob. Hrad je přitom skvěle archeologicky popsaný – vědci ho zkoumají už od roku 1983 a mají z něj bezmála 90 tisíc nálezů, ale nebyl mezi nimi žádný, jenž by zachytil jeho vývoj od samotných počátků. To teď ale změnil nový výzkum s pomocí nejmodernějších technologií.
Vědci odkryli nejstarší stavební část hlavní kamenné hradby areálu i doklady její pozdější přestavby. S oběma etapami souvisely nálezy, které vědci považují za pozůstatky stavenišť z různých období. Podle Prekopa se povedlo stavby datovat unikátní metodou. Vědci totiž dokázali najít v jádru keramických nádob zbytky potravin, které pak datovali pomocí klasického radiouhlíkového datování – Prekop pro ČT24 uvedl, že to bylo úplně poprvé v Česku. „Analýzu provedla Veronika Brychová z České radiouhlíkové laboratoře a vůbec poprvé ji aplikovala na středověký keramický materiál.“
Podívejte se na klíčové místo, které přineslo důkazy o pravém stáří Lokte:
Podobný obraz přinesla i analýza zbytků dřevin a rostlinných zbytků ze vzorků zeminy jednotlivých vrstev.
„Výzkum byl financován z prostředků stavební akce ‚Kulturní a kreativní centrum hradu Loket‘ a zároveň navazuje na dlouhodobý vědecko-výzkumný projekt dokumentace stavebního vývoje hradu. Díky spolupráci se zhotovitelem i investorem, jímž je Hrad Loket, z. ú., se podařilo toto mimořádně cenné místo zachovat,“ dodal Prekop s tím, že je nadále přístupné pod novou podlahou přízemí Východního paláce, což umožní pokračovat ve výzkumu i v budoucnu.
