Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Celé to – logicky – souvisí s tím, že člověk vstupuje do nového prostředí, které nezná a které pro něj může představovat různé hrozby. A evoluce ho vybavila nástroji, jak tato rizika snížit. „Problém první noci“ je ve skutečnosti velmi kvalitním nástrojem, jak savci časté situace, jež je mohly stát život, řešili.

Experiment

Vědci to teď v nové studii popsali na myších. To znamená, že u lidí sice mohou být nějaké odlišnosti, ale celkově je mechanismus u savců pravděpodobně značně univerzální.

Při práci s myšmi autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, našli skupinu neuronů, jež se aktivují, když zvíře vstoupí do nového prostředí. Tyto neurony uvolňují molekulu zvanou neurotensin zodpovědnou za udržování bdělosti. Právě tato molekula pak myši chrání před potenciálními nebezpečími v neznámém prostředí „mělčím spánkem“.

Zvýšenou aktivitu jednoho typu neuronů autoři studie ověřili během další části experimentu, kdy tyto neurony potlačili. Myši posléze rychle usnuly, a to i v novém prostředí.

Tento objev tedy může vysvětlovat „efekt první noci“ pozorovaný u lidí. První noc na novém místě zůstává mozek ostražitější, funguje pak víc jako „noční hlídka“. Fyziologicky se to projevuje například tím, že jedno oko zůstává pootevřené, dokud se neujistí, že okolní prostředí je bezpečné. Tato porucha spánku je sice popsaná už desítky let, ale mechanismus mozku, který za ní stojí, zůstával až doposud nejasný.

Výsledky nejsou jen zajímavostí, ale mohly by vést k novým způsobům léčby nespavosti a úzkostných poruch, včetně právě problému první noci. Stejné mechanismy spojené s neurotensinem jsou navíc spojené s celou řadou dalších duševních potíží, včetně depresí a posttraumatického syndromu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 17 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
před 20 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...