Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Celé to – logicky – souvisí s tím, že člověk vstupuje do nového prostředí, které nezná a které pro něj může představovat různé hrozby. A evoluce ho vybavila nástroji, jak tato rizika snížit. „Problém první noci“ je ve skutečnosti velmi kvalitním nástrojem, jak savci časté situace, jež je mohly stát život, řešili.

Experiment

Vědci to teď v nové studii popsali na myších. To znamená, že u lidí sice mohou být nějaké odlišnosti, ale celkově je mechanismus u savců pravděpodobně značně univerzální.

Při práci s myšmi autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, našli skupinu neuronů, jež se aktivují, když zvíře vstoupí do nového prostředí. Tyto neurony uvolňují molekulu zvanou neurotensin zodpovědnou za udržování bdělosti. Právě tato molekula pak myši chrání před potenciálními nebezpečími v neznámém prostředí „mělčím spánkem“.

Zvýšenou aktivitu jednoho typu neuronů autoři studie ověřili během další části experimentu, kdy tyto neurony potlačili. Myši posléze rychle usnuly, a to i v novém prostředí.

Tento objev tedy může vysvětlovat „efekt první noci“ pozorovaný u lidí. První noc na novém místě zůstává mozek ostražitější, funguje pak víc jako „noční hlídka“. Fyziologicky se to projevuje například tím, že jedno oko zůstává pootevřené, dokud se neujistí, že okolní prostředí je bezpečné. Tato porucha spánku je sice popsaná už desítky let, ale mechanismus mozku, který za ní stojí, zůstával až doposud nejasný.

Výsledky nejsou jen zajímavostí, ale mohly by vést k novým způsobům léčby nespavosti a úzkostných poruch, včetně právě problému první noci. Stejné mechanismy spojené s neurotensinem jsou navíc spojené s celou řadou dalších duševních potíží, včetně depresí a posttraumatického syndromu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ticho, pak lži. Československá média předstírala, že se v Černobylu nic nestalo

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.
před 43 mminutami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 15 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 16 hhodinami

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 20 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 21 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
21. 4. 2026

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
21. 4. 2026

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
21. 4. 2026
Načítání...