Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Celé to – logicky – souvisí s tím, že člověk vstupuje do nového prostředí, které nezná a které pro něj může představovat různé hrozby. A evoluce ho vybavila nástroji, jak tato rizika snížit. „Problém první noci“ je ve skutečnosti velmi kvalitním nástrojem, jak savci časté situace, jež je mohly stát život, řešili.

Experiment

Vědci to teď v nové studii popsali na myších. To znamená, že u lidí sice mohou být nějaké odlišnosti, ale celkově je mechanismus u savců pravděpodobně značně univerzální.

Při práci s myšmi autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, našli skupinu neuronů, jež se aktivují, když zvíře vstoupí do nového prostředí. Tyto neurony uvolňují molekulu zvanou neurotensin zodpovědnou za udržování bdělosti. Právě tato molekula pak myši chrání před potenciálními nebezpečími v neznámém prostředí „mělčím spánkem“.

Zvýšenou aktivitu jednoho typu neuronů autoři studie ověřili během další části experimentu, kdy tyto neurony potlačili. Myši posléze rychle usnuly, a to i v novém prostředí.

Tento objev tedy může vysvětlovat „efekt první noci“ pozorovaný u lidí. První noc na novém místě zůstává mozek ostražitější, funguje pak víc jako „noční hlídka“. Fyziologicky se to projevuje například tím, že jedno oko zůstává pootevřené, dokud se neujistí, že okolní prostředí je bezpečné. Tato porucha spánku je sice popsaná už desítky let, ale mechanismus mozku, který za ní stojí, zůstával až doposud nejasný.

Výsledky nejsou jen zajímavostí, ale mohly by vést k novým způsobům léčby nespavosti a úzkostných poruch, včetně právě problému první noci. Stejné mechanismy spojené s neurotensinem jsou navíc spojené s celou řadou dalších duševních potíží, včetně depresí a posttraumatického syndromu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 6 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 7 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 11 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 12 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
včera v 16:27

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
včera v 12:01

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
včera v 09:54

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
včera v 07:30
Načítání...