Myši

Tým portugalských bioinženýrů přišel na způsob, jak pomocí genetického inženýrství přidat myším další končetiny anebo je zbavit pohlavních orgánů. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci nejen v hlubším pochopení genetických zákonitostí. Jednou by se daly poznatky využít i v lidské medicíně, například při léčení genetických poruch.

Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.

Ve vědeckém výzkumu zaměřeném na testování nových léků byli po desetiletí běžně používáni pouze myší samečci. O samičkách se totiž předpokládalo, že jsou příliš komplikované kvůli jejich čtyři až pět dnů trvajícímu cyklu, při kterém jim kolísají hormony produkované vaječníky. Nový výzkum však ukazuje, že nevyzpytatelnější je chování samců. Problém se týká i klinických studií na lidech, do nichž dlouho nebyly zařazovány ženy, a proto trpí daleko větším množství vedlejších příznaků, píše list The New York Times.

Čínští vědci provedli experiment, ve kterém sledovali, jak se v mozku myší projeví, když slabší jedinec porazí dosud dominantního samce. U něj pak zaznamenali v části mozku, která je lidskou obdobou centra zklamání, výraznou aktivitu. To následně může ovlivňovat i další nervové oblasti. Ve studii, která vyšla v časopise Cell, biologové popsali, že při mírnění dotyčné nervové aktivity získali ponížení myší samci zpět své dřívější sociální postavení, což se jim bez potlačení depresivních příznaků nedařilo.

Častá konzumace jednoduchých cukrů by mohla vést ke vzniku či horšímu průběhu některých onemocnění zažívacího ústrojí. Poukázala na to studie uskutečněná na myších, kterou publikoval časopis Science Translational Medicine. Ve střevech hlodavců totiž vědci po pravidelném podávání sladkých roztoků našli větší množství „škodlivých“ bakterií.

Vědci vyvíjejí vakcínu, která by mohla v budoucnu zpomalovat postup Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Zatím byla látka úspěšně otestovaná na myších, testy na lidech se plánují. Závěry předklinické studie zveřejnil odborný časopis Journal of Alzheimer's Disease.

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.