Vědci poprvé nafilmovali zahnízdění lidského embrya

Nahrávám video

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

„Okamžik zázraku vzniku života“ je oblíbené novinářské i literární klišé, ale ve skutečnosti je velmi obtížné říct, kdy přesně tento okamžik nastává – už jen proto, že jde spíše o proces, než nějaký skok. Jednou z nejdůležitějších částí tohoto procesu je takzvaná nidace.

Lidsky se tento proces označuje jako zahnízdění, při němž se embryo usazuje v děložní sliznici matky. Při přirozeném početí začíná šestý až sedmý den po oplodnění vajíčka spermií a končí dvanáctý den po oplodnění. Z oplodněných lidských embryí jich přežije celý proces jenom asi třicet procent.

Nidace je klíčová pro to, aby se z lidského embrya vyvinulo zdravé lidské dítě, klíčovou roli má zejména při umělém oplodnění, kdy se lékaři pokoušejí tento přirozený proces napodobit. Je sice velmi dobře popsaný, ale současně stále ještě nedostatečně prozkoumaný.

Aktivní embrya

Španělští vědci se pokusili pomocí těch nejmodernějších zobrazovacích metod ukázat, jak zahnízdění probíhá. Záběry, které pořídili, jim prozradily, že embrya se při zavrtávání do dělohy dostávají dovnitř značnou silou. Autoři věří, že jim poznatky pomohou lépe pochopit, proč se embrya tak často neimplantují, což by ve výsledku mohlo vést k účinnější léčbě neplodnosti.

Až doposud se zahnízdění embrya studovalo hlavně u zvířat: je to sice dost podobné tomu, co se děje s embryem lidským, ale ne dostatečně. Lidský organismus je natolik komplikovaný a unikátní současně, že je zapotřebí specializovaného výzkumu. Toto téma je ale navíc eticky natolik citlivé, že bez přesných nebo citlivých metod není bádání možné bez závažných dopadů na matku a/nebo embryo.

Jak to vyřešili španělští vědci? Vytvořili materiál, který napodobuje vnější děložní tkáň, ke které se embryo připojuje za účelem implantace. Tato gelovitá matrice je z větší části tvořena kolagenem, ale obsahuje také další proteiny důležité pro vývoj embrya. Díky tomuto vynálezu byli vědci schopni mikroskopicky zaznamenat, jak se lidské embryo implantuje. Pro srovnání také studovali embrya myší a zjistili několik důležitých rozdílů.

Ty spočívají zejména v tom, že lidské embryo se snaží do děložní tkáně doslova zakopat, jako voják do zákopu. Na rozdíl od toho myšího, které se jen rozprostře na povrchu tkáně.

Nejvíce na tomto pokroku autoři studie oceňují vývoj metody, kterou využili a kterou nabídnou také dalším vědcům, aby ji mohli i oni využít pro vlastní studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 mminutami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 13 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 21 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026
Načítání...