Vědci poprvé nafilmovali zahnízdění lidského embrya

1 minuta
První nafilmované zahnízdění lidského embrya
Zdroj: IBEC

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

„Okamžik zázraku vzniku života“ je oblíbené novinářské i literární klišé, ale ve skutečnosti je velmi obtížné říct, kdy přesně tento okamžik nastává – už jen proto, že jde spíše o proces, než nějaký skok. Jednou z nejdůležitějších částí tohoto procesu je takzvaná nidace.

Lidsky se tento proces označuje jako zahnízdění, při němž se embryo usazuje v děložní sliznici matky. Při přirozeném početí začíná šestý až sedmý den po oplodnění vajíčka spermií a končí dvanáctý den po oplodnění. Z oplodněných lidských embryí jich přežije celý proces jenom asi třicet procent.

Nidace je klíčová pro to, aby se z lidského embrya vyvinulo zdravé lidské dítě, klíčovou roli má zejména při umělém oplodnění, kdy se lékaři pokoušejí tento přirozený proces napodobit. Je sice velmi dobře popsaný, ale současně stále ještě nedostatečně prozkoumaný.

Aktivní embrya

Španělští vědci se pokusili pomocí těch nejmodernějších zobrazovacích metod ukázat, jak zahnízdění probíhá. Záběry, které pořídili, jim prozradily, že embrya se při zavrtávání do dělohy dostávají dovnitř značnou silou. Autoři věří, že jim poznatky pomohou lépe pochopit, proč se embrya tak často neimplantují, což by ve výsledku mohlo vést k účinnější léčbě neplodnosti.

Až doposud se zahnízdění embrya studovalo hlavně u zvířat: je to sice dost podobné tomu, co se děje s embryem lidským, ale ne dostatečně. Lidský organismus je natolik komplikovaný a unikátní současně, že je zapotřebí specializovaného výzkumu. Toto téma je ale navíc eticky natolik citlivé, že bez přesných nebo citlivých metod není bádání možné bez závažných dopadů na matku a/nebo embryo.

Jak to vyřešili španělští vědci? Vytvořili materiál, který napodobuje vnější děložní tkáň, ke které se embryo připojuje za účelem implantace. Tato gelovitá matrice je z větší části tvořena kolagenem, ale obsahuje také další proteiny důležité pro vývoj embrya. Díky tomuto vynálezu byli vědci schopni mikroskopicky zaznamenat, jak se lidské embryo implantuje. Pro srovnání také studovali embrya myší a zjistili několik důležitých rozdílů.

Ty spočívají zejména v tom, že lidské embryo se snaží do děložní tkáně doslova zakopat, jako voják do zákopu. Na rozdíl od toho myšího, které se jen rozprostře na povrchu tkáně.

Nejvíce na tomto pokroku autoři studie oceňují vývoj metody, kterou využili a kterou nabídnou také dalším vědcům, aby ji mohli i oni využít pro vlastní studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 14 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...