Proteiny

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.

O potenciálu umělých inteligencí (AI) vyhledávat a také navrhovat složité biologické struktury se spekuluje už roky. Teď vědci vyvinuli právě s pomocí velkého jazykového modelu viry určené k vyhledání a likvidaci bakterií Escherichia coli.

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley s pomocí umělé inteligence dokázali vytvořit vylepšení genetických nůžek CRISPR-Cas9. Toto vylepšení uvolnili i pro širokou vědeckou veřejnost. Editování genů by mělo být ještě jednodušší než v minulosti.

Američtí vědci v laboratoři vyrobili umělé buňky, které se chovají stejně jako ty přirozené. Mohlo by to podle nich mít obrovský význam pro medicínu.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Situace kolem koronaviru je v současnosti v Česku příznivá, je proto důležité vracet se k normálnímu životu. V pátečním Interview ČT24 to uvedl Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Stát by ale měl podle něj i nadále budovat kapacity pro testování i v nemocnicích. O covidu-19 toho přitom vědci vědí už hodně, a to, že už je dostupný první – provizorně schválený lék – je neuvěřitelný výkon, domnívá se Konvalinka.

40 milionů lidí na světě trpí demencí – nejčastěji ve formě Alzheimerovy choroby. Její objevitel si v roce 1906 všiml, že v mozku pacientky se všemi příznaky demence byly zvláštní chuchvalce. A právě ty zkoumá profesor Christopher Dobson, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.