Uvolňování je zapotřebí, stát by měl však dál budovat protikoronavirové kapacity, tvrdí Konvalinka

Nahrávám video
Biochemik Jan Konvalinka hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Situace kolem koronaviru je v současnosti v Česku příznivá, je proto důležité vracet se k normálnímu životu. V pátečním Interview ČT24 to uvedl Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Stát by ale měl podle něj i nadále budovat kapacity pro testování i v nemocnicích. O covidu-19 toho přitom vědci vědí už hodně, a to, že už je dostupný první – provizorně schválený lék – je neuvěřitelný výkon, domnívá se Konvalinka.

Česko v pondělí čeká další vlna uvolnění protikoronavirových opatření. Podle Jana Konvalinky je na takový krok vhodná doba, je důležité vracet se k normálnímu životu. Současně je však potřeba dodržovat základní hygienická opatření.

Koronavirus je přitom podle něj nebezpečný. „Nesouhlasím s řadou mých – velmi vážených – kolegů, kteří ho přirovnávají ke chřipce. Myslím si, že to není dobré srovnání, je určitě pětkrát, možná desetkrát smrtnější,“ uvedl biochemik. 

„Na druhou stranu dobrá zpráva je, že se ho podařilo v naší zemi a v zemích sousedních do značné míry zabrzdit. Máme jenom desítky nových případů denně, což je velmi dobrá situace,“ domnívá se Konvalinka.

Je podle něj nicméně potřeba, aby se nebezpečí této nemoci v budoucnu nepodceňovalo. „Stát by podle mého názoru měl stále budovat kapacity, abychom byli připraveni testovat proti koronaviru – abychom mohli rychle zjistit a izolovat případná ohniska nákazy – a abychom měli připravenou kapacitu v nemocnicích,“ řekl.

Pokud by po uvolnění čísla zase začala růst do nezvladatelné křivky, je nutné opatření opět zpřísnit, připustil Konvalinka. „Ale aby nemusela být tak drastická jako v březnu – a tehdy byla drastická zcela oprávněně – tak to musíme dělat takovým způsobem, abychom mohli izolovat jenom ohniska…  A právě proto potřebujeme testovací kapacity, testovat a provádět chytrou karanténu,“ dodal.

Vědci už znají strukturu všech proteinů viru

O viru, který vznikl asi před půl rokem, toho odborníci podle Konvalinky přitom vědí už hodně. „My teď známe přesnou sekvenci všech jeho asi 30 tisíc písmen, známe dokonce strukturu všech jeho proteinů,“ řekl biochemik s tím, že do značné míry vědci také mohou říct, že už zjistili i smrtnost tohoto koronaviru.

Navíc už je podle něj známý také mechanismus, jak virus zabíjí či jakým způsobem se dostává do buňky. „A dokonce už máme první aspoň provizorně schválený lék, což je po pěti měsících úplně neuvěřitelný výkon,“ poznamenal.

Překvapivá je však skutečnost, že infikovaný člověk je nakažlivý i v době, kdy nemá žádné příznaky, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 12 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 17 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 18 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 18 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...