Uvolňování je zapotřebí, stát by měl však dál budovat protikoronavirové kapacity, tvrdí Konvalinka

Nahrávám video
Biochemik Jan Konvalinka hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Situace kolem koronaviru je v současnosti v Česku příznivá, je proto důležité vracet se k normálnímu životu. V pátečním Interview ČT24 to uvedl Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Stát by ale měl podle něj i nadále budovat kapacity pro testování i v nemocnicích. O covidu-19 toho přitom vědci vědí už hodně, a to, že už je dostupný první – provizorně schválený lék – je neuvěřitelný výkon, domnívá se Konvalinka.

Česko v pondělí čeká další vlna uvolnění protikoronavirových opatření. Podle Jana Konvalinky je na takový krok vhodná doba, je důležité vracet se k normálnímu životu. Současně je však potřeba dodržovat základní hygienická opatření.

Koronavirus je přitom podle něj nebezpečný. „Nesouhlasím s řadou mých – velmi vážených – kolegů, kteří ho přirovnávají ke chřipce. Myslím si, že to není dobré srovnání, je určitě pětkrát, možná desetkrát smrtnější,“ uvedl biochemik. 

„Na druhou stranu dobrá zpráva je, že se ho podařilo v naší zemi a v zemích sousedních do značné míry zabrzdit. Máme jenom desítky nových případů denně, což je velmi dobrá situace,“ domnívá se Konvalinka.

Je podle něj nicméně potřeba, aby se nebezpečí této nemoci v budoucnu nepodceňovalo. „Stát by podle mého názoru měl stále budovat kapacity, abychom byli připraveni testovat proti koronaviru – abychom mohli rychle zjistit a izolovat případná ohniska nákazy – a abychom měli připravenou kapacitu v nemocnicích,“ řekl.

Pokud by po uvolnění čísla zase začala růst do nezvladatelné křivky, je nutné opatření opět zpřísnit, připustil Konvalinka. „Ale aby nemusela být tak drastická jako v březnu – a tehdy byla drastická zcela oprávněně – tak to musíme dělat takovým způsobem, abychom mohli izolovat jenom ohniska…  A právě proto potřebujeme testovací kapacity, testovat a provádět chytrou karanténu,“ dodal.

Vědci už znají strukturu všech proteinů viru

O viru, který vznikl asi před půl rokem, toho odborníci podle Konvalinky přitom vědí už hodně. „My teď známe přesnou sekvenci všech jeho asi 30 tisíc písmen, známe dokonce strukturu všech jeho proteinů,“ řekl biochemik s tím, že do značné míry vědci také mohou říct, že už zjistili i smrtnost tohoto koronaviru.

Navíc už je podle něj známý také mechanismus, jak virus zabíjí či jakým způsobem se dostává do buňky. „A dokonce už máme první aspoň provizorně schválený lék, což je po pěti měsících úplně neuvěřitelný výkon,“ poznamenal.

Překvapivá je však skutečnost, že infikovaný člověk je nakažlivý i v době, kdy nemá žádné příznaky, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...