Uvolňování je zapotřebí, stát by měl však dál budovat protikoronavirové kapacity, tvrdí Konvalinka

Nahrávám video
Biochemik Jan Konvalinka hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Situace kolem koronaviru je v současnosti v Česku příznivá, je proto důležité vracet se k normálnímu životu. V pátečním Interview ČT24 to uvedl Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Stát by ale měl podle něj i nadále budovat kapacity pro testování i v nemocnicích. O covidu-19 toho přitom vědci vědí už hodně, a to, že už je dostupný první – provizorně schválený lék – je neuvěřitelný výkon, domnívá se Konvalinka.

Česko v pondělí čeká další vlna uvolnění protikoronavirových opatření. Podle Jana Konvalinky je na takový krok vhodná doba, je důležité vracet se k normálnímu životu. Současně je však potřeba dodržovat základní hygienická opatření.

Koronavirus je přitom podle něj nebezpečný. „Nesouhlasím s řadou mých – velmi vážených – kolegů, kteří ho přirovnávají ke chřipce. Myslím si, že to není dobré srovnání, je určitě pětkrát, možná desetkrát smrtnější,“ uvedl biochemik. 

„Na druhou stranu dobrá zpráva je, že se ho podařilo v naší zemi a v zemích sousedních do značné míry zabrzdit. Máme jenom desítky nových případů denně, což je velmi dobrá situace,“ domnívá se Konvalinka.

Je podle něj nicméně potřeba, aby se nebezpečí této nemoci v budoucnu nepodceňovalo. „Stát by podle mého názoru měl stále budovat kapacity, abychom byli připraveni testovat proti koronaviru – abychom mohli rychle zjistit a izolovat případná ohniska nákazy – a abychom měli připravenou kapacitu v nemocnicích,“ řekl.

Pokud by po uvolnění čísla zase začala růst do nezvladatelné křivky, je nutné opatření opět zpřísnit, připustil Konvalinka. „Ale aby nemusela být tak drastická jako v březnu – a tehdy byla drastická zcela oprávněně – tak to musíme dělat takovým způsobem, abychom mohli izolovat jenom ohniska…  A právě proto potřebujeme testovací kapacity, testovat a provádět chytrou karanténu,“ dodal.

Vědci už znají strukturu všech proteinů viru

O viru, který vznikl asi před půl rokem, toho odborníci podle Konvalinky přitom vědí už hodně. „My teď známe přesnou sekvenci všech jeho asi 30 tisíc písmen, známe dokonce strukturu všech jeho proteinů,“ řekl biochemik s tím, že do značné míry vědci také mohou říct, že už zjistili i smrtnost tohoto koronaviru.

Navíc už je podle něj známý také mechanismus, jak virus zabíjí či jakým způsobem se dostává do buňky. „A dokonce už máme první aspoň provizorně schválený lék, což je po pěti měsících úplně neuvěřitelný výkon,“ poznamenal.

Překvapivá je však skutečnost, že infikovaný člověk je nakažlivý i v době, kdy nemá žádné příznaky, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
před 1 hhodinou

Vědci dohnali mezeru v poznání a popsali všechny nervy v klitorisu ve 3D

Zatímco nervy v penisu vědci prozkoumali detailně už dávno, klitoris zůstával stranou pozornosti. Napravil to tým expertů z Nizozemska. Jejich práce by mohla velmi rychle přinést pozitivní změny pro ženy rovnou v několika oblastech života.
před 1 hhodinou

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 6 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 19 hhodinami
Načítání...