Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Malajsie se stále vzpamatovává z jedněch z nejhorších záplav v historii země, které si vyžádaly tři životy a tisíce lidí připravily o domov. Vietnam a Filipíny mezitím čelily roku ve znamení ničivých bouří a povodní, které si vyžádaly stovky životů.

To, co se jeví jako bezprecedentní počasí, je přesně tím, co klimatologové dlouhodobě předpovídali jako novou normu, která bude znamenat ničivé bouře, povodně a devastaci. „Jihovýchodní Asie by se měla připravit na pokračování a možné zhoršení tohoto extrémního počasí v roce 2026 a v letech následujících,“ varovala Džemilah Mahmúdová, šéfka centra pro planetární zdraví při Sunwayské univerzitě v Kuala Lumpuru.

Klimatická situace loni přispěla k vytvoření podmínek pro extrémní počasí v roce letošním. Atmosférické hladiny oxidu uhličitého v roce 2024 narostly nejvíce v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) to výrazně urychlilo klimatické změny, což vedlo právě k extrémnějšímu počasí. Asie nese hlavní nápor těchto změn, protože se otepluje téměř dvakrát rychleji, než je globální průměr. A vědci se shodují, že intenzita a četnost extrémních jevů se v tomto regionu zvyšuje.

Teplejší oceány poskytují bouřím více energie, takže jsou silnější a provázejí je intenzivnější srážky, zatímco stoupající hladina moří zesiluje bouřkový příboj, uvedl přírodovědec hongkongské univerzity Benjamin Horton. Bouře přicházejí později, než je obvyklé, a navazují jedna na druhou, protože klimatické změny ovlivňují vzdušné a oceánské proudy, které udržují mořskou vodu déle teplou a prodlužují tak období tajfunů. S větším množstvím vlhkosti ve vzduchu a změnami v povětrnostních podmínkách se zároveň bouře mohou tvořit rychleji.

„I když celkový počet bouří nemusí dramaticky vzrůst, jejich síla a nepředvídatelnost ano,“ upozornil Horton.

Klimatologové vývoj předpovídali

Loňská studie organizace World Weather Attribution (WWA) popsala, že klimatické změny měly klíčový vliv na nejhorší meteorologické katastrofy posledních let.

„Změna klimatu není nějaká vzdálená hrozba. Zhoršila extrémní povětrnostní jevy, při nichž zahynulo více než 570 tisíc lidí. Tato studie by měla otevřít oči politikům, kteří lpí na fosilních palivech, jež ohřívají planetu a ničí životy,“ sdělila Friederike Ottová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně, která WWA spoluzaložila. „Pokud budeme dál spalovat ropu, plyn a uhlí, utrpení bude pokračovat,“ tvrdí.

Státy umí na katastrofy reagovat, ne jim předcházet

Nepředvídatelnost a intenzita extrémního počasí v posledních týdnech přetěžuje vlády států jihovýchodní Asie, připomněl Aslam Perwaiz z Asijského střediska pro připravenost na pohromy (ADPC). Perwaiz to přisuzuje tendenci kabinetů soustředit se na reakci na katastrofy spíše než na přípravu na ně.

„Na přípravu na budoucí katastrofy budeme mít ještě méně času,“ varoval Perwaiz.

Neregulovaný rozvoj, který poškozuje místní ekosystémy, zhoršil škody způsobené záplavami, domnívá se Sandun Thudugala ze srílanské neziskové organizace LST. Srí Lanka podle něj musí přehodnotit způsob, jakým staví a plánuje, a přijmout budoucnost, ve které bude extrémní počasí normou.

Videa z Indonésie, na nichž jsou vidět kmeny unášené proudem, naznačují, že katastrofální následky záplav mohlo ještě zhoršit odlesňování. Od roku 2000 přišly indonéské provincie Aceh, Severní Sumatra a Západní Sumatra podle organizace Global Forest Watch o 19 600 kilometrů čtverečních lesa. Tyto provincie byly povodněmi zasaženy nejsilněji. Úředníci tvrzení o přehnaném odlesňování odmítli s tím, že dřevo vypadalo na videích staře a pravděpodobně pocházelo od zemědělců.

Bohaté země chtějí pomáhat těm chudším

V reakci na stále zoufalejší volání o pomoc ze strany států postižených dopady změny klimatu se bohaté země na globální klimatické konferenci COP30 minulý měsíc v Brazílii zavázaly ztrojnásobit finanční prostředky, které poskytují rozvojovým státům na přizpůsobení se globálním změnám klimatu. Je to ale stále výrazně méně ve srovnání s tím, co rozvojové státy požadovaly. A není jasné, zda a kdy se tyto prostředky skutečně uvolní.

Jihovýchodní Asie se nachází na klimatické křižovatce, míní Thomas Houlie z německého vědeckého a politického institutu Climate Analytics. Region rozšiřuje využívání obnovitelných zdrojů energie, ale nadále zůstává silně závislý na fosilních palivech. „To, co se odehrává v regionu, je dramatické a bohužel to slouží jako drsná připomínka důsledků klimatické krize,“ řekl Houlie.

Výše zmíněná organizace WWA na základě svých předchozích zpráv, mezi nimiž je také analýza letošních povodní v Česku, připravila sadu doporučení, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování – například právě zářijové povodně ve střední Evropě ukázaly, jak účinné mohou být. Mezi dalšími navrženými opatřeními je zvýšení odolnosti měst a zajištění infrastruktury.

Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit. Ničivé události se navíc prý mohou stát tak častými, že na opatření nebude dost zdrojů – a podle modelů jich bude přibývat, dokud budou stoupající emise fosilních paliv klima ohřívat.

„S každým zlomkem stupně oteplení budeme svědky dalších rekordních událostí, které budou tlačit země na hranice jejich možností – bez ohledu na to, jak jsou připraveny,“ sdělila Joyce Kimutaiová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...