Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Malajsie se stále vzpamatovává z jedněch z nejhorších záplav v historii země, které si vyžádaly tři životy a tisíce lidí připravily o domov. Vietnam a Filipíny mezitím čelily roku ve znamení ničivých bouří a povodní, které si vyžádaly stovky životů.

To, co se jeví jako bezprecedentní počasí, je přesně tím, co klimatologové dlouhodobě předpovídali jako novou normu, která bude znamenat ničivé bouře, povodně a devastaci. „Jihovýchodní Asie by se měla připravit na pokračování a možné zhoršení tohoto extrémního počasí v roce 2026 a v letech následujících,“ varovala Džemilah Mahmúdová, šéfka centra pro planetární zdraví při Sunwayské univerzitě v Kuala Lumpuru.

Klimatická situace loni přispěla k vytvoření podmínek pro extrémní počasí v roce letošním. Atmosférické hladiny oxidu uhličitého v roce 2024 narostly nejvíce v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) to výrazně urychlilo klimatické změny, což vedlo právě k extrémnějšímu počasí. Asie nese hlavní nápor těchto změn, protože se otepluje téměř dvakrát rychleji, než je globální průměr. A vědci se shodují, že intenzita a četnost extrémních jevů se v tomto regionu zvyšuje.

Teplejší oceány poskytují bouřím více energie, takže jsou silnější a provázejí je intenzivnější srážky, zatímco stoupající hladina moří zesiluje bouřkový příboj, uvedl přírodovědec hongkongské univerzity Benjamin Horton. Bouře přicházejí později, než je obvyklé, a navazují jedna na druhou, protože klimatické změny ovlivňují vzdušné a oceánské proudy, které udržují mořskou vodu déle teplou a prodlužují tak období tajfunů. S větším množstvím vlhkosti ve vzduchu a změnami v povětrnostních podmínkách se zároveň bouře mohou tvořit rychleji.

„I když celkový počet bouří nemusí dramaticky vzrůst, jejich síla a nepředvídatelnost ano,“ upozornil Horton.

Klimatologové vývoj předpovídali

Loňská studie organizace World Weather Attribution (WWA) popsala, že klimatické změny měly klíčový vliv na nejhorší meteorologické katastrofy posledních let.

„Změna klimatu není nějaká vzdálená hrozba. Zhoršila extrémní povětrnostní jevy, při nichž zahynulo více než 570 tisíc lidí. Tato studie by měla otevřít oči politikům, kteří lpí na fosilních palivech, jež ohřívají planetu a ničí životy,“ sdělila Friederike Ottová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně, která WWA spoluzaložila. „Pokud budeme dál spalovat ropu, plyn a uhlí, utrpení bude pokračovat,“ tvrdí.

Státy umí na katastrofy reagovat, ne jim předcházet

Nepředvídatelnost a intenzita extrémního počasí v posledních týdnech přetěžuje vlády států jihovýchodní Asie, připomněl Aslam Perwaiz z Asijského střediska pro připravenost na pohromy (ADPC). Perwaiz to přisuzuje tendenci kabinetů soustředit se na reakci na katastrofy spíše než na přípravu na ně.

„Na přípravu na budoucí katastrofy budeme mít ještě méně času,“ varoval Perwaiz.

Neregulovaný rozvoj, který poškozuje místní ekosystémy, zhoršil škody způsobené záplavami, domnívá se Sandun Thudugala ze srílanské neziskové organizace LST. Srí Lanka podle něj musí přehodnotit způsob, jakým staví a plánuje, a přijmout budoucnost, ve které bude extrémní počasí normou.

Videa z Indonésie, na nichž jsou vidět kmeny unášené proudem, naznačují, že katastrofální následky záplav mohlo ještě zhoršit odlesňování. Od roku 2000 přišly indonéské provincie Aceh, Severní Sumatra a Západní Sumatra podle organizace Global Forest Watch o 19 600 kilometrů čtverečních lesa. Tyto provincie byly povodněmi zasaženy nejsilněji. Úředníci tvrzení o přehnaném odlesňování odmítli s tím, že dřevo vypadalo na videích staře a pravděpodobně pocházelo od zemědělců.

Bohaté země chtějí pomáhat těm chudším

V reakci na stále zoufalejší volání o pomoc ze strany států postižených dopady změny klimatu se bohaté země na globální klimatické konferenci COP30 minulý měsíc v Brazílii zavázaly ztrojnásobit finanční prostředky, které poskytují rozvojovým státům na přizpůsobení se globálním změnám klimatu. Je to ale stále výrazně méně ve srovnání s tím, co rozvojové státy požadovaly. A není jasné, zda a kdy se tyto prostředky skutečně uvolní.

Jihovýchodní Asie se nachází na klimatické křižovatce, míní Thomas Houlie z německého vědeckého a politického institutu Climate Analytics. Region rozšiřuje využívání obnovitelných zdrojů energie, ale nadále zůstává silně závislý na fosilních palivech. „To, co se odehrává v regionu, je dramatické a bohužel to slouží jako drsná připomínka důsledků klimatické krize,“ řekl Houlie.

Výše zmíněná organizace WWA na základě svých předchozích zpráv, mezi nimiž je také analýza letošních povodní v Česku, připravila sadu doporučení, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování – například právě zářijové povodně ve střední Evropě ukázaly, jak účinné mohou být. Mezi dalšími navrženými opatřeními je zvýšení odolnosti měst a zajištění infrastruktury.

Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit. Ničivé události se navíc prý mohou stát tak častými, že na opatření nebude dost zdrojů – a podle modelů jich bude přibývat, dokud budou stoupající emise fosilních paliv klima ohřívat.

„S každým zlomkem stupně oteplení budeme svědky dalších rekordních událostí, které budou tlačit země na hranice jejich možností – bez ohledu na to, jak jsou připraveny,“ sdělila Joyce Kimutaiová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...