Světová meteorologická organizace

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. V nově zveřejněné zprávě na to upozornila Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň, množství oxidu uhličitého (CO2) je nyní o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období. V nově zveřejněné zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky.

Hrozí, že klimatická krize smaže desetiletí pokroku dosaženého v oblasti zdraví, a vlády jsou špatně připraveny na to ji zvrátit. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO), která zjistila, že zdravotní odborníci mají přístup k systémům včasného varování před vedry a dalším nezvyklým počasím jenom asi v polovině sledovaných zemí.

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordní hodnoty zaznamenaly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Během letošního léta bylo ohlášeno nepočítaně teplotních rekordů, ať už v Česku nebo dalších zemích Evropy či v Severní Americe. Příčinou je nejen klimatická změna způsobená člověkem, vliv někdy může mít i „okurková sezona“.

Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.

Změna klimatu si v Evropě vybírá velkou lidskou, hospodářskou a ekologickou daň. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní. Uvádí to Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vypracovaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus. Evropa je podle dokumentu nejrychleji se oteplující kontinent světa.

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to ve středu Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí. Jednou z tvrdě zasažených zemí je Španělsko.

Pravděpodobnost výskytu klimatického jevu El Niňo je letos vysoká a v průběhu roku roste. Šance na výskyt do července je 60 procent, do konce září dokonce 80 procent. El Niňo pravděpodobně povede k novému rekordu v průměrné teplotě. Ve své středeční zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

Rychlost stoupání hladiny světových moří se proti první dekádě měření v letech 1993 až 2002 více než zdvojnásobila a loni byla dokonce rekordní. Ve zprávě o stavu světového klimatu za rok 2022 to v pátek uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování přibývat mimořádných veder, požárů, záplav a dalších dopadů klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Již třetím dnem trvající vlna veder v Evropě dále působí problémy. V Británii rekordní horko znovu narušilo dopravu, a úřady tak musely do středečního poledne uzavřít železniční trať z Londýna do Edinburghu. V souvislosti s vysokými teplotami už masivní lesní požáry v departementu Gironde na jihu Francie poškodily plochu o zhruba dvou stech metrech čtverečních. S ohněm bojuje už několik dní i Španělsko neboe Portugalsko. Plameny se šíří také v Řecku nedaleko Atén. Červencový  teplotní rekord zaznamenalo ve středu Dánsko.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Letošní Světový meteorologický den upozorňuje na potřebu včasného varování před katastrofami. Velká část světa to nedokáže a zbytečně kvůli tomu umírají lidé.

Klimatologové na začátku února oznámili, jaké jsou nejnovější klimatologické normály teplot a srážek pro Českou republiku – normu průměrné roční hodnoty zvedli skoro o půl stupně Celsia. Má to značný význam pro vnímání toho, co je normální, a co už ne.

Nejdéle trvající blesk rozzářil oblohu mezi Uruguayí a Argentinou na více než 17 sekund. Rekord z předloňského června 1. února potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO). Organizace zaznamenala i nový nejdelší blesk, který pokryl na jihu Spojených států v dubnu 2020 horizontální vzdálenost 768 kilometrů, což je zhruba vzdálenost vzdušnou čarou mezi Prahou a Ženevou. Podle expertů WMO ale skutečné rekordy mohou být i vyšší.

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři teploměry 20. června 2020 naměřily 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil v úterý generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Meteoroložka České televize Alena Zárybnická vybírá a komentuje fotografie, které soutěží o zařazení do kalendáře Světové meteorologické organizace. Vedle snímků sněhu, ledovců nebo radosti z deště upozorňuje také na fotografii svítících oblaků od českého autora Petra Hykše.

Kalendář Světové meteorologické organizace (WMO) poprvé vyšel v roce 2014 a za tu dobu získal celou řadu ocenění. Letos bude představen on-line na stránkách WMO a taky na platformách sociálních médií – vybrané fotografie budou součástí oslav Světového meteorologického dne, který připadá na 23. března.

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.