Hrozí, že klimatická krize smaže desetiletí pokroku dosaženého v oblasti zdraví, a vlády jsou špatně připraveny na to ji zvrátit. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO), která zjistila, že zdravotní odborníci mají přístup k systémům včasného varování před vedry a dalším nezvyklým počasím jenom asi v polovině sledovaných zemí.
Klimatická krize smaže desetiletí pokroku ve zdraví, varuje WMO
Tři čtvrtiny národních meteorologických agentur zasílají údaje o klimatu zdravotním úřadům ve své zemi, ale méně než jedno ze čtyř ministerstev zdravotnictví tyto informace využívá k ochraně lidí před riziky, které představují například extrémní vedra. Vyplynulo to ze zprávy meteorologické organizace, která vyšla 2. listopadu.
„Klimatická změna představuje bezprecedentní hrozbu pro lidské zdraví,“ upozornila Madeleine Thomsonová, vedoucí oddělení dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně v charitativní organizaci Wellcome. Sdružení financuje výzkum v oblasti zdraví a podílelo se na vypracování zprávy. „Mnoho zemí se již teď musí potýkat s nebezpečnými důsledky rekordních teplot. Většina z nich je špatně připravena,“ dodala.
Přestože vysoké teploty zabíjejí daleko více lidí než jiné druhy extrémního počasí, zdravotničtí experti mají přístup k varovným službám před vedry pouze v polovině sledovaných zemí, vyplynulo ze zprávy.
Rok 2023 byl varovný
Vědci varovali, že vlny veder budou kvůli klimatické krizi stále teplejší a delší. Svět se již oteplil o 1,2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí. Přesto letošní rekordní teploty vědce ohromily.
„Prakticky celá planeta letos zažila vlny veder. Nástup jevu El Niño v roce 2023 výrazně zvýší pravděpodobnost dalších teplotních rekordů, což vyvolá ještě extrémnější horka v mnoha částech světa a v oceánech – a tím se tato výzva ještě zvýší,“ řekl šéf WMO Petteri Taalas.
Ve snaze snížit ztráty na životech mají WMO a Úřad OSN pro snižování rizika katastrof (UNDRR) snahu zajistit do roku 2028 systémy včasného varování pro všechny obyvatele planety. Podle WMO pouze polovina zemí tvrdí, že má odpovídající mechanismy včasného varování před různými klimatickými riziky.
Zpráva také kritizuje nedostatečné investice do zdravotní péče, zatímco se planeta ohřívá. Pouze dvě desetiny procenta půjček a grantů poskytnutých na projekty související s přizpůsobením se klimatu šlo na programy, v nichž bylo zdraví označeno za hlavní cíl. „Zdravotnictví je tak špatně připraveno na ochranu těch nejzranitelnějších,“ stojí v dokumentu.
„Klimatická krize je zdravotní krize, protože způsobuje závažnější a nepředvídatelnější výkyvy počasí, přispívá k většímu šíření nemocí i vyššímu výskytu nepřenosných onemocnění. Pokud budeme spolupracovat na zpřístupnění vysoce kvalitních klimatických služeb zdravotnickému sektoru, můžeme přispět k ochraně zdraví a blahobytu lidí, kteří čelí nebezpečí klimatických změn,“ řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WMO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.