Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Výzkum archeologové ukončili tento měsíc. Hromadný hrob z roku 1745 souvisí s bitvou u Žďáru a tři hromadné hroby z 19. století s prusko-rakouskou bitvou u Nového Rokytníku. Ve všech čtyřech hrobech objevili experti ostatky patřící celkem více než 40 vojákům.

Na výzkumu v úseku dlouhém 3,6 kilometru mezi Studencem a obcí Střítež na Trutnovsku spolupracovali vědci z Archeologického centra Olomouc (ACO) a Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové.

„Na začátku září zahájili pracovníci MVČ detektorovou prospekci, při které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ přiblížila archeoložka z ACO Michaela Bartoš Dvořáková.

Ostatky 23 pohřbených příslušníků rakouského vojska
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

Za unikátní označila nález u obce Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Z něj jsme vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků jde o evropský unikát.

„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ uvedl archeolog MVČ Matouš Holas. Podle historických pramenů střet skončil pruským vítězstvím.

Válečné příběhy

Na úseku směrem ke Stříteži, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými. Z pruských hrobů získali archeologové i množství textilního materiálu a další předměty.

Hromadný hrob více než dvou desítek rakouských vojáků z roku 1866 našli archeologové u Studence, padli také v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob je v blízkosti již známého pohřebního místa s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy.

Obsah kapsy jednoho z rakouských vojáků
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

V hrobě archeologové našli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých. „Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ sdělila Bartoš Dvořáková.

Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli k analýzám, čištění, konzervaci a dokumentaci do laboratoří ACO. Poté nálezy skončí v MVČ. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků pohřbeny v souladu s platnou legislativou, sdělili zástupci archeologů.

Úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova je posledním z celé D11, který se ještě nestaví. Měl by být dokončený v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...