Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Výzkum archeologové ukončili tento měsíc. Hromadný hrob z roku 1745 souvisí s bitvou u Žďáru a tři hromadné hroby z 19. století s prusko-rakouskou bitvou u Nového Rokytníku. Ve všech čtyřech hrobech objevili experti ostatky patřící celkem více než 40 vojákům.

Na výzkumu v úseku dlouhém 3,6 kilometru mezi Studencem a obcí Střítež na Trutnovsku spolupracovali vědci z Archeologického centra Olomouc (ACO) a Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové.

„Na začátku září zahájili pracovníci MVČ detektorovou prospekci, při které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ přiblížila archeoložka z ACO Michaela Bartoš Dvořáková.

Ostatky 23 pohřbených příslušníků rakouského vojska
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

Za unikátní označila nález u obce Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Z něj jsme vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků jde o evropský unikát.

„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ uvedl archeolog MVČ Matouš Holas. Podle historických pramenů střet skončil pruským vítězstvím.

Válečné příběhy

Na úseku směrem ke Stříteži, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými. Z pruských hrobů získali archeologové i množství textilního materiálu a další předměty.

Hromadný hrob více než dvou desítek rakouských vojáků z roku 1866 našli archeologové u Studence, padli také v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob je v blízkosti již známého pohřebního místa s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy.

Obsah kapsy jednoho z rakouských vojáků
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

V hrobě archeologové našli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých. „Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ sdělila Bartoš Dvořáková.

Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli k analýzám, čištění, konzervaci a dokumentaci do laboratoří ACO. Poté nálezy skončí v MVČ. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků pohřbeny v souladu s platnou legislativou, sdělili zástupci archeologů.

Úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova je posledním z celé D11, který se ještě nestaví. Měl by být dokončený v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...