Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Výzkum archeologové ukončili tento měsíc. Hromadný hrob z roku 1745 souvisí s bitvou u Žďáru a tři hromadné hroby z 19. století s prusko-rakouskou bitvou u Nového Rokytníku. Ve všech čtyřech hrobech objevili experti ostatky patřící celkem více než 40 vojákům.

Na výzkumu v úseku dlouhém 3,6 kilometru mezi Studencem a obcí Střítež na Trutnovsku spolupracovali vědci z Archeologického centra Olomouc (ACO) a Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové.

„Na začátku září zahájili pracovníci MVČ detektorovou prospekci, při které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ přiblížila archeoložka z ACO Michaela Bartoš Dvořáková.

Ostatky 23 pohřbených příslušníků rakouského vojska
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

Za unikátní označila nález u obce Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Z něj jsme vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků jde o evropský unikát.

„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ uvedl archeolog MVČ Matouš Holas. Podle historických pramenů střet skončil pruským vítězstvím.

Válečné příběhy

Na úseku směrem ke Stříteži, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými. Z pruských hrobů získali archeologové i množství textilního materiálu a další předměty.

Hromadný hrob více než dvou desítek rakouských vojáků z roku 1866 našli archeologové u Studence, padli také v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob je v blízkosti již známého pohřebního místa s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy.

Obsah kapsy jednoho z rakouských vojáků
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

V hrobě archeologové našli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých. „Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ sdělila Bartoš Dvořáková.

Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli k analýzám, čištění, konzervaci a dokumentaci do laboratoří ACO. Poté nálezy skončí v MVČ. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků pohřbeny v souladu s platnou legislativou, sdělili zástupci archeologů.

Úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova je posledním z celé D11, který se ještě nestaví. Měl by být dokončený v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.