Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Výzkum archeologové ukončili tento měsíc. Hromadný hrob z roku 1745 souvisí s bitvou u Žďáru a tři hromadné hroby z 19. století s prusko-rakouskou bitvou u Nového Rokytníku. Ve všech čtyřech hrobech objevili experti ostatky patřící celkem více než 40 vojákům.

Na výzkumu v úseku dlouhém 3,6 kilometru mezi Studencem a obcí Střítež na Trutnovsku spolupracovali vědci z Archeologického centra Olomouc (ACO) a Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové.

„Na začátku září zahájili pracovníci MVČ detektorovou prospekci, při které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ přiblížila archeoložka z ACO Michaela Bartoš Dvořáková.

Ostatky 23 pohřbených příslušníků rakouského vojska
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

Za unikátní označila nález u obce Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Z něj jsme vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků jde o evropský unikát.

„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ uvedl archeolog MVČ Matouš Holas. Podle historických pramenů střet skončil pruským vítězstvím.

Válečné příběhy

Na úseku směrem ke Stříteži, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými. Z pruských hrobů získali archeologové i množství textilního materiálu a další předměty.

Hromadný hrob více než dvou desítek rakouských vojáků z roku 1866 našli archeologové u Studence, padli také v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob je v blízkosti již známého pohřebního místa s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy.

Obsah kapsy jednoho z rakouských vojáků
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

V hrobě archeologové našli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých. „Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ sdělila Bartoš Dvořáková.

Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli k analýzám, čištění, konzervaci a dokumentaci do laboratoří ACO. Poté nálezy skončí v MVČ. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků pohřbeny v souladu s platnou legislativou, sdělili zástupci archeologů.

Úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova je posledním z celé D11, který se ještě nestaví. Měl by být dokončený v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 1 hhodinou

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...