Vojáci

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.

Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země sto padesát vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla armáda. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a ve středu. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se spíše jedná o preventivní opatření, úkolem vojáků bude monitoring.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Další zdroje uvádějí, že se Rusové snaží Ukrajincům znemožnit i případný ústup k hranici. Jejich silám podle některých zdrojů tak hrozí obklíčení, což ale odmítl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.

Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.

Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.

V české armádě dochází ke změně myšlenkového nastavení, tak jak se pro ni mění zadání, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Je potřeba primárně budovat kolektivní odstrašení, abychom se v budoucnu vyhnuli možnému střetu,“ řekl s tím, že výdaje na obranu a bezpečnost budou muset být nejméně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nyní jsou to dvě procenta.

Denní ztráty ruské armády na Ukrajině se dlouhodobě zvyšují. Vyplývá to z dat ukrajinského ministerstva obrany souhrnně pro zabité, nezvěstné, raněné či jinak z boje vyřazené ruské vojáky. Tato data den po dni ukazuje graf níže. Je nutné je vnímat jako odhady jedné ze stran konfliktu, skutečná čísla není možné v podmínkách aktivních bojů nezávisle ověřit.

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Ukrajinské síly postoupily v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od okresního města Sudža, které obsadily už dříve, píší analytici z Institutu pro studium války. Informace o nových ukrajinských útocích v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek. Moskva tvrdila, že všechny odrazila. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také uvedl, že v Kurské oblasti znovu bojují severokorejští vojáci. Rusko také v pátek oznámilo, že dobylo ukrajinské město Toreck, k čemuž se Ukrajina nevyjádřila. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinské jednotky u Pokrovsku pomalu ztrácejí území. Frontu před důležitým logistickým bodem sice drží všemi silami, nedostává se jim ale vojáků ani vybavení. Moskva se mezitím snaží dobýt co nejvíce ukrajinského území, a to i kvůli nové americké vládě. Ta tlačí na začátek jednání o ukončení války a zastavila zahraniční pomoc Ukrajině – i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vojenská pomoc stále proudí.

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Střídání české armády v zahraničních operacích pokračuje. Z Pobaltí se vrátili dělostřelci s houfnicemi Dana, místo nich na místě začíná působit chemická jednotka. Armáda teď čeká na nová, moderní děla Caesar, která budou mít už standardní ráži NATO. To usnadní logistiku a případné nasazení. Podle ministerstva obrany jsou nyní vyrobeny dva předsériové kusy děl Caesar, potřebné vojskové zkoušky mají nové zbraně absolvovat letos ve třetím čtvrtletí, pak mohou následovat dodávky.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

Příslušníci ukrajinské armády bojující v ruské Kurské oblasti zajali dva zraněné vojáky ze Severní Koreje a odvezli je do Kyjeva k výslechu, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o první severokorejské zajatce v rukou Ukrajinců, kteří přežili, řekl mluvčí ukrajinské tajné služby SBU Artem Dechtjarenko. Kyjev tak podle něho získal „nezpochybnitelné důkazy" o účasti KLDR na válce Ruska proti Ukrajině.

Armáda je právě teď uprostřed střídání v zahraničních misích. Vojáci v nich rotují po půlročním nasazení. Nejvíce jich bude působit opět na Slovensku a v Pobaltí, kam se vrací například i liberečtí chemici. Na Island zamíří po delší době gripeny.

Dvaadvacet ukrajinských vojáků absolvovalo pouť na horu Athos v Řecku. V klášterech, které jsou duchovním centrem pravoslaví, hledali úlevu od traumat z konfliktu, který zpustošil jejich vlast. Čtyřdenní pobyt, organizovaný ukrajinskými úřady, zahrnoval modlitby, meditace i vzájemnou podporu a podle organizátorů výrazně pomohl s jejich rehabilitací. Přibližuje ho fotoreportáž agentury Reuters.

Mezi látky, jejichž zákaz ve středu vláda schválila, nepatří podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) HHC a jeho deriváty. Bude zařazeno na nový seznam látek, jejichž škodlivost budou odborníci posuzovat a nebude trestné je vlastnit. Na jednání vlády prý půjde příští týden. Opatření budou vyžadovat notifikaci Evropskou komisí, u seznamů ji Válek očekává zhruba za deset dní, u souvisejících vyhlášek počítá s 1. červencem 2025. Vláda v úterý rozhodovala i o povodňové pomoci či platech vojáků.

Vojenská pomoc v oblastech zničených zářijovou povodní s listopadem končí. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji pomáhalo více než pět tisíc vojáků.