Vojáci

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Ukrajinská armáda hlásí, že zasáhla základnu 448. ruské raketové brigády v Kurské oblasti. Ta se podílela na nedělním útoku na město Sumy, při kterém zemřelo 35 lidí. O útoku informoval Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti, informoval v úterý server Ukrajinska pravda a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na představitele vlády v parlamentu Tarase Melnyčuka. Arťuch v pondělí v rozhovoru se stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že během nedělního ruského útoku na Sumy měli ve městě slavnostní setkání vojáci.

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

Čína důrazně odmítá, že by na ukrajinské bojiště vyslala své vojáky. Peking k této reakci donutil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v úterý prohlásil, že se ukrajinští vojáci střetli s nejméně šesti čínskými občany v řadách ruských sil. Dosud bylo známo, že své vojáky organizovaně vyslala na pomoc Rusku jen Severní Korea. Do plnohodnotné invaze se na straně agresora prokazatelně zapojili ozbrojenci z mnoha států, mapovala Zóna ČT24.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

České firmy chtějí obnovit své projekty v Ghaně. Většinu z nich před třemi lety zastavila finanční krize a platební neschopnost západoafrického státu. Zajímají se o výstavbu mostů a nemocnic nebo spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Pomoci k novým vazbám má také cesta prezidenta Petra Pavla, který navštívil i Mauritánii a tamní českou jednotku.

Účet premiéra Petra Fialy (ODS) na síti X byl napaden, v úterý ráno se na něm objevily falešné příspěvky, sdělila mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Podvržené příspěvky se objevily i na účtu koalice SPOLU. Zmíněné příspěvky lživě informovaly třeba o útoku na české vojáky ruskou armádou nebo odvetách za americká cla. Fiala uvedl, že účty byly napadeny ze zahraničí. Případem se zabývá policie.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Tři roky plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině se podepisují nejen na náladě vojáků, ale i české společnosti, míní válečný fotograf na volné noze Stanislav Krupař, který dění v napadené zemi dokumentuje od anexe Krymu v roce 2014. Lidé jsou podle něj z informací o bojích unavení a mají pocit, že je to nezajímá, na což reagují i redakce. „Zní to cynicky, ale Ukrajina v médiích a v charitativních organizacích už dávno netáhne,“ shledal v Interview ČT24.

Vláda by mohla ještě před volbami výrazně přidat policistům, hasičům a vojákům. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhuje s platností od 1. července zvýšit platy policistů a hasičů v průměru o čtyři tisíce korun. Všichni policisté a hasiči by dostali 3200 korun v příplatcích a osm set korun by se týkalo odměn. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hodlá ke stejnému datu zvýšit výdělky vojáků.

Vyšetřování rumunského ministerstva obrany odhalilo, že stovky záložníků armády podepsaly smlouvy s nejrůznějšími soukromými bezpečnostními společnostmi, které operují ve válkou zmítaném středoafrickém Kongu. Coby žoldáci v Kongu bojovalo i několik rumunských vojáků v aktivní službě, kteří odešli na rodičovskou dovolenou, píše server Euractiv.com.

Česká armáda chce vyměnit stávající obrněné transportéry Pandur II za nová vozidla. S modernizací už nepočítá. Část strojů se po patnácti letech blíží ke konci životnosti a hlavně se změnilo požadované vybavení takových strojů. Sněmovní výbor pro obranu chce o záměru ale ještě jednat. Další možnosti jsou podle vojáků otevřené, ve hře můžou být nové Pandury i jiné typy.

Záchranáři vytáhli z trosek hotelu v myanmarském hlavním městě Neipyijto živého šestadvacetiletého muže, informovaly agentury AP a AFP. Naděje na nalezení dalších přeživších pět dní po ničivém zemětřesení ovšem slábne a záchranáři vyprošťují hlavně mrtvé. Počet obětí v Myanmaru přesáhl tři tisíce, uvádí Reuters a AP s odvoláním na tamní a čínská média. Myanmarská junta vyhlásila v rámci usnadnění pomoci po katastrofě dočasné příměří s místními povstalci.

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.

Ukrajinská armáda chce postupně přezbrojit na pušky standardů NATO. V tomto procesu mohou pomoci české zbrojovky. Stále častěji jsou teď ve válčící zemi vidět třeba české pušky Bren.