Vojáci

USA v noci na neděli provedly novou sérii úderů na Írán, informovalo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Cílem podle něj bylo potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních útocích Teheránu. Armáda islámské republiky v reakci podle státních médií uvedla, že provedla dronové útoky na dvě americké základny v Kuvajtu. Íránské rakety likvidovalo Jordánsko. Ammán si podle agentury AFP předvolal íránského chargé d'affaires.

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.

Izraelská střelba zabila v úterý v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh podporované Íránem incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami, střelbu odsoudilo, ale neuvedlo, zda podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

V Černém moři podle ukrajinských námořníků přibývá útoků na civilní plavidla. Jen za poslední měsíc jich vojáci napočítali nejméně šest. Častým úderům čelí také přístavní město Oděsa – z pevniny se proto tamní protivzdušná obrana přesouvá na moře.

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.

I Estonsko posiluje svou obranu. Země například zabezpečuje východní hranici. Hlavně kvůli ruským provokacím, které v posledních měsících nabraly na intenzitě. Estonskou obrannou linii navštívil prezident Petr Pavel. Armáda s budováním opevnění začala loni. Region v posledních dnech čelí pravidelným provokacím. Bezpilotní letouny hned několikrát narušily vzdušný prostor nejen Estonska, ale i okolních států. „Nebudeme tolerovat narušení našeho vzdušného prostoru, stejně jako by Rusko netolerovalo, kdybychom jeho vzdušný prostor narušovali my,“ sdělil prezident.

Ukrajinské koordinační centrum pro zacházení s válečnými zajatci oznámilo spuštění webu, který má odhalovat ruský systém náboru cizích státních příslušníků do války proti Ukrajině. Informoval o tom Koordinační štáb.

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.