Vojáci

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.

O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí. Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně České republiky samostatně bez hlavní role velmocí.

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.

Za téměř čtyři roky obrany proti ruské agresi padlo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet jich je pohřešován. Řekl to v rozhovoru s televizí France 2. Odhady západních odborníků o počtu padlých Ukrajinců ve válce vyvolané Ruskem jsou o poznání vyšší.

V důsledku ruských úderů přibývá v posledních měsících v ukrajinských rehabilitačních centrech zraněných civilistů a dětských pacientů. V rozhovoru pro Českou televizi s reportérkou Ilonou Zasidkovyčovou to řekla ředitelka centra Superhumans Olga Rudnevová. Zároveň dodala, že velký počet amputací končetin nastává po dronových útocích.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.

USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.

Ukrajinské ministerstvo obrany za poslední dva roky vyčlenilo domácím výrobcům dronů v přepočtu přes padesát miliard korun. V následujících třech měsících vydá na objednávky prostřednictvím digitálních platforem dalších šest miliard korun. Vojáci i celé jednotky často přímo spolupracují s výrobci na modifikaci strojů.

Často se hasiči nebo vojáci musí zorientovat v nepřehledné situaci a zachraňovat životy jen v několika sekundách, současně ale sami sebe vystavují nebezpečí. Mít lepší přehled o zasahujících jednotkách jim pomůže nový systém ČVUT. Umí třeba určit riziko kolapsu z vyčerpání nebo vzniku popálenin a ukázat polohu jednotlivých členů i s jejich zdravotním stavem. Všechny informace se pak promítají na malé obrazovce umístěné na zásahové helmě. Celý systém s rozšířenou realitou zatím zdokonalují vědci společně s armádou a záchranáři, připravený by měl být k intenzivnímu testování za rok na podzim.

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Naši američtí přátelé a partneři nám mnohokrát kázali o demokracii, co znamená, teď ale předstírají, že jsou slepí a nechtějí vidět ani slyšet nic o ukrajinské ústavě, řekl v rozhovoru pro ČT Serhij Prytula, ředitel Prytulovy charitativní nadace, která pomáhá ukrajinským ozbrojeným silám a civilistům zasaženým válkou. Zdůraznil, že Ukrajina nevyměňuje, neprodává ani nedaruje žádná území. Podle něj ve společnosti platí obecný názor, že nejlepším vyjednavačem jsou ukrajinské ozbrojené síly. Prytula dodal, že nyní je pro zemi klíčová pomoc partnerů z EU. Ocenil, že v Česku je možné vybírat – na rozdíl od některých jiných západoevropských států – peníze přímo na vojenské potřeby Ukrajiny.