Vojáci

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.

Izraelská střelba zabila v úterý v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh podporované Íránem incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami, střelbu odsoudilo, ale neuvedlo, zda podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

V Černém moři podle ukrajinských námořníků přibývá útoků na civilní plavidla. Jen za poslední měsíc jich vojáci napočítali nejméně šest. Častým úderům čelí také přístavní město Oděsa – z pevniny se proto tamní protivzdušná obrana přesouvá na moře.

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.

I Estonsko posiluje svou obranu. Země například zabezpečuje východní hranici. Hlavně kvůli ruským provokacím, které v posledních měsících nabraly na intenzitě. Estonskou obrannou linii navštívil prezident Petr Pavel. Armáda s budováním opevnění začala loni. Region v posledních dnech čelí pravidelným provokacím. Bezpilotní letouny hned několikrát narušily vzdušný prostor nejen Estonska, ale i okolních států. „Nebudeme tolerovat narušení našeho vzdušného prostoru, stejně jako by Rusko netolerovalo, kdybychom jeho vzdušný prostor narušovali my,“ sdělil prezident.

Ukrajinské koordinační centrum pro zacházení s válečnými zajatci oznámilo spuštění webu, který má odhalovat ruský systém náboru cizích státních příslušníků do války proti Ukrajině. Informoval o tom Koordinační štáb.

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.

Vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) k připravované nové koncepci armády. Předseda vlády také uvedl, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře má v úmyslu o tom jednat.

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.

Ukrajina, která se již pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi, tvrdí, že přibývá ruských vojáků, kteří se dobrovolně vzdávají ukrajinské armádě. Někteří z nich se prý dokonce chtějí přidat do řad ukrajinské armády.

Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.

Rusko ve středu vyslalo proti Ukrajině přinejmenším osm set dronů. Zabily šest lidí, desítky dalších zranily, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že po dronech mohou následovat i ruské rakety a střely. Útoky ruských dronů na Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde žije početná maďarská menšina, odsoudilo Maďarsko. Ukrajina podle slovenské policie kvůli masivnímu celodennímu náletu asi na dvě hodiny uzavřela hraniční přechody se Slovenskem.

Ve filipínském senátu, kde se skrývá senátor Ronald dela Rosa hledaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), zazněla střelba. Informovala o tom agentura AFP. Do budovy podle ní předtím vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Nejmenovaný činitel agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou známy žádné oběti. Svědci slyšeli několik výstřelů. Předseda senátu ale již uvedl, že dela Rosa je v bezpečí a pořádku.

Polsko jedná s USA o navýšení počtu amerických vojáků na svém území. Ve hře je několik variant jejich rozmístění, uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Zalewski. V Bruselu zároveň prohlásil, že Varšava je připravena investovat do potřebné infrastruktury.