Vojáci

Za téměř čtyři roky obrany proti ruské agresi padlo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet jich je pohřešován. Řekl to v rozhovoru s televizí France 2. Odhady západních odborníků o počtu padlých Ukrajinců ve válce vyvolané Ruskem jsou o poznání vyšší.

V důsledku ruských úderů přibývá v posledních měsících v ukrajinských rehabilitačních centrech zraněných civilistů a dětských pacientů. V rozhovoru pro Českou televizi s reportérkou Ilonou Zasidkovyčovou to řekla ředitelka centra Superhumans Olga Rudnevová. Zároveň dodala, že velký počet amputací končetin nastává po dronových útocích.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.

USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.

Thajsko ve středu propustilo osmnáct kambodžských vojáků, které zadržovalo od letošního července, informovaly podle agentury Reuters kambodžské úřady. Po sérii přeshraničních bojů panuje mezi oběma zeměmi od uplynulé soboty nový klid zbraní.

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.

Ukrajinské ministerstvo obrany za poslední dva roky vyčlenilo domácím výrobcům dronů v přepočtu přes padesát miliard korun. V následujících třech měsících vydá na objednávky prostřednictvím digitálních platforem dalších šest miliard korun. Vojáci i celé jednotky často přímo spolupracují s výrobci na modifikaci strojů.

Často se hasiči nebo vojáci musí zorientovat v nepřehledné situaci a zachraňovat životy jen v několika sekundách, současně ale sami sebe vystavují nebezpečí. Mít lepší přehled o zasahujících jednotkách jim pomůže nový systém ČVUT. Umí třeba určit riziko kolapsu z vyčerpání nebo vzniku popálenin a ukázat polohu jednotlivých členů i s jejich zdravotním stavem. Všechny informace se pak promítají na malé obrazovce umístěné na zásahové helmě. Celý systém s rozšířenou realitou zatím zdokonalují vědci společně s armádou a záchranáři, připravený by měl být k intenzivnímu testování za rok na podzim.

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Naši američtí přátelé a partneři nám mnohokrát kázali o demokracii, co znamená, teď ale předstírají, že jsou slepí a nechtějí vidět ani slyšet nic o ukrajinské ústavě, řekl v rozhovoru pro ČT Serhij Prytula, ředitel Prytulovy charitativní nadace, která pomáhá ukrajinským ozbrojeným silám a civilistům zasaženým válkou. Zdůraznil, že Ukrajina nevyměňuje, neprodává ani nedaruje žádná území. Podle něj ve společnosti platí obecný názor, že nejlepším vyjednavačem jsou ukrajinské ozbrojené síly. Prytula dodal, že nyní je pro zemi klíčová pomoc partnerů z EU. Ocenil, že v Česku je možné vybírat – na rozdíl od některých jiných západoevropských států – peníze přímo na vojenské potřeby Ukrajiny.

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.

Případem údajného vynášení neveřejných informací o veřejných zakázkách univerzit, ve kterém čelí obžalobě děkanka Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové (UHK) Alena Myslivcová Fučíková, se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 6. Odvolací Městský soud v Praze totiž zrušil původní verdikt. Děkanka vinu dlouhodobě odmítá.

Nejméně šest pákistánských vojáků bylo zabito a sedm dalších utrpělo zranění při útoku na kontrolní stanoviště na severozápadě země. Tři policejní a bezpečnostní zdroje podle agentury Reuters uvedly, že útok provedli islamističtí ozbrojenci napojení na afghánský Taliban.

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Kulaté 220. výročí bitvy u Slavkova připomněla rekonstrukce přímo v dějišti někdejšího střetu. Akce se konala u Tvarožné na Brněnsku a přilákala asi 1600 vojáků z osmnácti zemí a stovku jezdců na koních. Svoje působení v roli Napoleona tady po dvaceti letech ukončil americký herec Mark Schneider. Takzvaná bitva tří císařů byla jedním z hlavních střetnutí napoleonských válek. Stály v ní proti sobě armády francouzského císaře Napoleona, ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Francouzská armáda porazila spojené rakousko-ruské síly. Výsledek bitvy potvrdil Napoleonovu dominanci v Evropě.