Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Nahrávám video

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.

Armádní velitelství ve městě Ceuta vydalo rozhodnutí, podle kterého jsou vojákům od čtvrtka 13. srpna zrušeny všechny vycházkové povolenky a volna, píše agentura EFE. To podle ní znamená, že se k jednotkám musí vrátit i vojáci, kteří nyní čerpají volno či dovolenou, pokud nedostanou výjimku.

Velitelství četnictva pak vydalo zákaz udělovat nová volna po dobu zvýšených migračních tlaků kvůli zajištění bezpečnosti města a kontroly hranic. Policie se zatím pro omezení volna svých příslušníků nerozhodla.

Nápor mladistvých migrantů

V některých situacích armáda může pomáhat policii i ve vnitřních záležitostech. V pondělí vojáci například pomáhali policistům zvládnout nápor mladistvých migrantů, kteří se chtějí registrovat u španělských úřadů.

Odhady počtů dětí bez rodičů, které se dostaly do Ceuty na konci července, se různí. Ministr Ángel Víctor Torres v pondělí řekl, že jich bylo dosud zaregistrováno na 1400. Proces stále pokračuje, konečné číslo bude tedy zřejmě vyšší.

Torres uvedl, že prioritou je návrat mladistvých k rodinám, ačkoliv uznal, že to není snadné. Nezletilci bez doprovodu mají totiž výrazně silnější právní ochranu než dospělí migranti. Vláda zvažuje také přerozdělení části nezletilých migrantů mezi další španělské regiony. Tento mechanismus byl v minulosti použit v případě těch, kteří připluli na Kanárské ostrovy.

Média zároveň minulý týden informovala, že španělská policie zachytila na sociálních sítích v Maroku výzvy k překročení hranice do Ceuty v sobotu 15. srpna. Strážci zákona tak prošetřovali možnost dalšího rozsáhlého překročení hranice.

Ministr Torres v pondělí v Ceutě řekl, že do města mezi čtvrtkem 30. července a pátkem 31. července přišlo na 80 tisíc lidí, napsaly španělské agentury. Dosud se uvádělo 72 tisíc lidí. „Většina se vrátila (do Maroka) během 24 až 48 hodin,“ dodal.

Starosta Ceuty Juan Jesús Vivas v pondělí řekl, že se ve městě nachází bez povolení na osm až jedenáct tisíc migrantů. Starosta chce, aby vzniklo detenční centrum, kam by tito migranti byli umístěni. „Jejich svoboda pohybu by byla omezena, dokud by jejich procedura vyhoštění nebyla zahájena a dokončena,“ nastínil starosta.

Po nalezení nových těl se zvýšil počet mrtvých migrantů při pokusu o přechod hranice z konce července na nejméně 83, informovala už v neděli španělská média. Jedná se o počet evidovaný španělskými úřady. Podle dřívějších informací marocké úřady registrovaly nejméně jedenáct mrtvých. Marocké nevládní organizace naopak minulý týden zveřejnily údaj, podle kterého zemřelo přes 140 lidí.

Tlak na španělskou vládu

Pod sloganem „Ceuta je Španělsko“ se v neděli konala ve španělském městě na africkém kontinentu demonstrace. Někteří protestující vyzývali k demisi premiéra Pedra Sáncheze či k vyhoštění „nelegálních migrantů“. Svolavatelé demonstrace, mezi kterými byli zástupci křesťanské, muslimské, židovské a hinduistické komunity, poukazovali na to, že Ceuta nemůže současnou situaci zvládnout sama svými silami.

„Já migranty podporuji. Chápu, že chtějí mít lepší budoucnost. Ale takto se to dělat nedá. Ceuta je maličké město,“ prohlásila účastnice shromáždění.

Madrid čelí tlaku i ze zahraničí. Italové kvůli situaci v Ceutě budou minimálně do 15. srpna kontrolovat neevropské cestující ze Španělska, přestože obě země patří do schengenské zóny volného pohybu osob. Španělé na oplátku zavedli podobné opatření pro cestující z Itálie.

Trhliny se objevují i ve vztahu italské premiérky Giorgii Meloniové a německého kancléře Friedricha Merze. Ten nejprve podle zjištění novinářů prosadil zmírnění kritického dopisu iniciovaného Římem proti španělskému premiérovi. Nyní německé ministerstvo vnitra začalo s navracením uprchlíků do Itálie.

Podle aktualizovaných evropských migračních pravidel zodpovídá za žadatele o azyl ta země, kde poprvé vstoupili na půdu Evropské unie. Řím to dlouho odmítal. Nyní by Německo měla jako první 19. srpna opustit mladá žena ze Somálska.

Italská premiérka Meloniová se ohradila s tím, že uprchlíky ve Středozemním moři často zachraňují lodě německých nevládních organizací, které je poté vozí do Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu, posádka je v bezpečí

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to v noci na neděli britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Na palubě lodi vypukl požár a posádka je podle dostupných informací v bezpečí. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM mezitím oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď vyplouvající z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války s USA snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů a lodí.
před 1 hhodinou

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabské metropoli Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters saúdskoarabský úřad pro civilní letectví. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připustil, že by se Spojené státy mohly připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil Trump

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočnice zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, uvedla policie

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Střelec v Pensylvánii v pátek zabil devět lidí, včetně dvou dětí

Střelec ve městě Erie v americké Pensylvánii v pátek večer zabil devět lidí, mezi oběťmi jsou i dvě děti. Uvedl to místní zpravodajský server wkbw.com. Podezřelý byl později nalezen mrtvý, podle posledních zpráv se zastřelil.
před 11 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.