Petr Zavadil

Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí ve Španělsku zaplatit internetovým médiím 479 milionů eur (11,5 miliardy korun). Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se Meta dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Informuje o tom agentura Reuters. Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.

Ve čtvrtek je to půl století od úmrtí španělského diktátora Francisca Franca – s jeho odkazem se ale země potýká dodnes. Debaty o něm, kromě samotného výročí, znovu rozdmýchal i bývalý král Juan Carlos I., když ve svých pamětech vyjádřil vůči Francovi svůj obdiv. Potomci obětí jeho diktatury požadují, aby za to zaplatil vysokou pokutu.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Americký prezident Donald Trump vyrazí na svou asijskou misi. V programu má zastávky v Jižní Koreji, Japonsku či v Malajsii na summitu ASEAN. Trump se soustředí především na obchodní dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Chce s ním mluvit také o omezení nákupu ruské ropy a nevylučuje ani shodu v otázce jaderných zbraní. Setkat by se měli v Jižní Koreji. Množí se i spekulace, že by se šéf Bílého domu mohl sejít i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, z kterého se stal neochvějný spojenec Moskvy.

V USA probíhá tažení hnutí MAHA (Make America Healthy Again – Udělejme Ameriku opět zdravou) proti vědě, tvrdí analýza agentury Associated Press (AP). Ta odhalila, jak moc pronikají tyto snahy do tvorby zákonů v jednotlivých státech. Paralelně s těmito snahami ve Spojených státech pokračuje pokles proočkovanosti populace, což zjednodušuje šíření nakažlivých nemocí.

Peruánský Kongres rozhodl o odvolání prezidentky Diny Boluarteové, jedné z nejméně oblíbených světových političek. Na její místo následně nastoupil dosavadní předseda Kongresu José Jerí. Podle zákonodárců nezvládla vláda bývalé prezidentky boj s kriminalitou, informovala agentura AP. Na odvolání prezidentky se shodly téměř všechny strany politického spektra.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

V neděli se v Sýrii konají parlamentní volby, vůbec první od pádu diktatury rodiny Asadů. Původně se měly konat už v září. Jenže organizace voleb v zemi rozvrácené válkou je složitá. Vláda se proto rozhodla, že volby nebudou přímé. Třetinu z dvou set deseti poslanců dokonce jmenuje sám prezident Ahmad Šará. Podoba voleb se nelíbí hlavně příslušníkům některých menšin.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Republikánští zákonodárci v Texasu ve středu večer schválili změny volebních obvodů ve svém státě. Na popud prezidenta Donalda Trumpa tak učinili první krok k získání až pěti nových křesel ve volbách do federální Sněmovny reprezentantů v příštím roce. Informují o tom agentury AP a Reuters, podle nichž tak texaští republikáni zřejmě zahájili celostátní bitvu o překreslování volebních obvodů ve vlastní prospěch jedné ze dvou dominantních politických stran v USA.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.

Tisíce obyvatel některých španělských měst vyšly do ulic na protest proti nadměrné turistice. Obrovský příval návštěvníků podle nich města ničí. Tvrdí, že turismus vyhání ceny nájmů i potravin na úroveň, kterou si původní obyvatelé nemůžou dovolit.

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.

Výbušná zpráva tajných služeb ve Francii znovu otevřela debatu o politickém islámu. Odtajněný dokument tvrdí, že se Muslimské bratrstvo snaží narušovat francouzskou společnost a zavádět islámské právo šaría. Cílí přitom na mešity, školy a kulturní i sportovní asociace. Ovlivnit se údajně snaží také evropské instituce.

OSN oznámila, že se jí stále nedaří dostat humanitární pomoc k lidem v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády ve středu večer překročila hranice enklávy stovka kamionů. V pondělí Izrael přerušil blokádu, kterou na toto území uvalil před jedenácti týdny. Distribuce pomoci ale vázne. Zároveň pokračuje izraelská vojenská operace, která má za cíl vypuzení Hamásu a osvobození zbylých rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je otevřený dočasnému příměří. Trvá ale na tom, že operace skončí, až židovský stát ovládne celou Gazu.

Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Ukrajinské síly tvrdí, že její pozemní jednotky posledních 24 hodin bojují v ruské příhraniční Kurské oblasti. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu. Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila. Ukrajina v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti, prohlásil pak gubernátor regionu Alexandr Chinštejn.

Prezident USA Donald Trump nařídil znovu otevřít a rozšířit slavnou věznici Alcatraz. Poslat do ní chce ty nejhorší zločince. Šéf Bílého domu o tom informoval na své sociální síti Truth Social. Vězení pověstné svou drsností fungovalo necelé tři dekády, nyní je turistickou atrakcí.

Izrael zaútočil na cíl poblíž prezidentského paláce v syrské metropoli Damašku, oznámil v pátek podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který zároveň zopakoval slib chránit členy menšinové komunity drúzů – náboženské skupiny s islámskými kořeny, která v Sýrii tvoří kolem tří procent populace.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.