„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Nahrávám video

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.

Středeční útok zachytila průmyslová kamera. Na seniora stojícího u zastávky se útočník vrhl zničehonic a opakovaně ho bodl nožem. Podobně poté napadl dalšího člověka. Po zásahu ochranky synagogy ho nakonec zneškodnili taserem policisté, když nereagoval na výzvu, aby nůž pustil z ruky. Oba pobodaní ve věku 34 a 76 let skončili v nemocnici. Jejich stav je stabilizovaný. 

Útočník měl podle policie násilnickou minulost a psychické problémy. Úřady ho dřív vytipovaly jako kandidáta do programu pro prevenci extremismu. Případ se vyšetřuje jako terorismus. „Buďme upřímní. Toto není izolovaný případ. Stala se řada antisemitských útoků,“ poznamenal britský premiér Keir Starmer.

Ve čtvrtek Starmer slíbil, že jeho vláda „udělá vše, co je v jejích silách, aby tuto nenávist (vůči Židům) vymýtila“. „Antisemitismus je velmi stará nenávist. Historie ukazuje, že kořeny jsou hluboké a když je vytrhnete, znovu dorostou,“ řekl během televizního prohlášení z Downing Street. „Přesto příliš mnoho lidí v této zemi toto zlehčuje,“ dodal premiér.

Vláda nyní hodlá vyhradit dalších 25 milionů liber (zhruba 705 milionů korun) na ochranu synagog, škol a dalších židovských center. Po zvýšení dosáhne rozpočet určený na ochranu židovské komunity v Británii 58 milionů liber (asi 1,64 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Jak už bylo zmíněno, Británie také ve čtvrtek zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem v zemi ze značného na vážný, což znamená, že považuje útok za vysoce pravděpodobný. Jde o druhý nejvyšší stupeň ohrožení z pěti.

Opozice chce zakázat protiizraelské pochody

Opozice chce zajít ještě dál a zakázat pravidelné pochody na podporu Palestinců a proti Izraeli. „Lidé si mysleli, že protestují proti válce na Blízkém východě. Teď je vcelku jasné, že se to zneužívá jako záminka k násilí a zastrašování židů,“ míní předsedkyně britských konzervativců Kemi Badenechová. Vláda zákaz demonstrací nepodporuje, ale slíbila, že připraví zákony, které umožní stíhat „jednotlivce a skupiny jednající jménem organizací podporovaných státy“.

Otevřené výzvy k útokům na židy přitom v londýnských ulicích zaznívaly už před poslední válkou v Gaze. Například už v roce 2021 protestující vulgárně uráželi židy. „Připojte se k boji za Palestinu! Vyžeňte je pryč, znásilněte jejich dcery!“ ozývalo se v Londýně. Čtyři zadržení muži tehdy vyvázli zcela bez trestu. 

Britští židé jsou přesvědčeni o tom, že liknavost úřadů při potírání podobných projevů antisemitismu musela nevyhnutelně vést k vystupňování násilí. „Přesně před tímto scénářem varujeme už měsíce. Říkali jsme, že pokřik ,Globalizujte intifádu!‘ znamená výzvu k vraždění anglických židů,“ řekl zakladatel organizace Stop the Hate (Zastavte nenávist) Itai Galmudy.

V posledních letech počet útoků narůstá

Britské úřady evidují v posledních letech výrazný nárůst antisemitských útoků. Patrný je zejména po začátku války v Pásmu Gazy před třemi lety. Zatímco v roce 2022 jich zaznamenaly 1660, o rok později to bylo skoro třikrát tolik. V posledních dvou letech šlo shodně zhruba o 3700 incidentů, tedy v průměru více než tři sta každý měsíc.

Nejhorší antisemitský útok ve Velké Británii za poslední roky se odehrál v Manchesteru. Loni v říjnu tam útočník najel autem do lidí. Pak vystoupil a začal do nich bodat nožem. S sebou měl výbušniny. Odpálit je nestihl, policie ho zastřelila. Zraněním podlehli dva lidé. V synagoze byl tou dobou velký počet věřících, kteří slavili největší židovský svátek Jom kipur.

Teroristický čin vedl téměř okamžitě k nárůstu antisemitismu. Ještě ten den zaznamenaly úřady čtyřicet menších útoků a stejný počet o den později. V listopadu pak vzkázala britská policie fanouškům izraelského fotbalového klubu Maccabi Tel Aviv, aby na utkání s domácím týmem Aston Villa nejezdili, neboť jim nemůže zaručit bezpečnost. Rozhodnutí nezvrátila kritika ze strany premiéra ani židovské komunity.

Časté jsou i jiné druhy útoků či incidentů. Například sprejování antisemitských hesel nebo žhářství. Jen v posledních dvou měsících pachatelé zapálili sanitky židovské charitativní organizace nebo synagogy. Takřka denně čelí židé ve Spojeném království osobním útokům. Od nadávek přes házení předmětů až po strkanice a fyzická napadení. Oběťmi jsou nejčastěji ortodoxní židé, kteří jsou snadno vizuálně rozpoznatelní, a lidé v okolí synagog a dalších židovských staveb.

Antisemitismus je na vzestupu i v některých dalších státech

Růst antisemitismu se ale netýká jen Velké Británie. Na židovskou komunitu cílil i útok v australském Sydney na konci minulého roku. Na oslavě chanuky na Bondi Beach tehdy bylo zavražděno patnáct lidí. Také tam židovské organizace dopředu varovaly, že riziko útoku je kvůli vyhrocenému antisemitismu a jeho toleranci ze strany úřadů velmi vysoké.

Antisemitismus je na vzestupu i v jiných státech. „Obecně podle statistiky největší nárůst je viditelný v zemích západní Evropy,“ sdělil odborník na antisemitismus ze Západočeské univerzity v Plzni Zbyněk Tarant, podle něhož jde kromě Británie třeba o Francii, Belgii nebo Německo. „Je to zemi od země, ale někde ten nárůst po událostech 7. října 2023 byl i sto a více procent,“ řekl s odkazem na den, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci provedli útok na Izrael, při němž zahynula řada civilistů a stovky dalších byly odvlečeny do Gazy jako rukojmí. Nedávný výzkum Eurobarometru z letošního ledna navíc podle oborníka ukázal, že se zhoršilo i vnímání antisemitismu mezi příslušníky dotčených komunit.

Války v Gaze nebo v Íránu jsou dle Taranta jakési spouštěče. „Obecně jakákoliv závažnější mezinárodně-politická krize, zvlášť, když jsou to třeba takovéto eskalace násilí na Blízkém východě, se projevuje u nás na evropské půdě ve formě vyššího množství antisemitských projevů nebo incidentů,“ podotkl expert s tím, že problémem je, že v minulých letech se krizí zřetězilo hned několik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
před 25 mminutami

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 14 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled