Palestina

Před čtvrt stoletím skončila izraelská okupace jižního Libanonu. Za více než dvě dekády nedokázala zajistit bezpečí na severu židovského státu a stvořila mocný Hizballáh. Koloběh vojenských vpádů do sousední země ale pokračuje. Poslední invaze v reakci na ostřelování šíitských teroristů si vyžádala životy tisíců Libanonců včetně civilistů a zdevastovala infrastrukturu.

V Pásmu Gazy v posledních dnech zemřelo na vyhladovění 29 dětí a seniorů a tisíce dalších jsou ohroženy. Podle agentury Reuters to oznámil ministr zdravotnictví palestinské autonomie Mádžid abú Ramadán. Podobné zprávy nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

Jemenští islamisté hútíové v pondělí večer oznámili, že zahájili „námořní blokádu“ Haify, a varovali, že všechny lodě plující do tohoto hlavního izraelského přístavu budou od nynějška terčem, informovala agentura AFP s odvoláním na mluvčího Íránem podporovaných džihádistů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání bezpečnostního kabinetu schválil okamžité obnovení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informoval o tom list Times of Israel. Podle agentur Jeruzalém umožní omezený dovoz potravin, aby zabránil hladovění. Blokádu uplatňoval židovský stát od letošního 2. března.

V letošním 69. ročníku Eurovize zvítězilo Rakousko, které reprezentoval zpěvák JJ, alias Johannes Pietsch, s písní Wasted Love (Promarněná láska) o neopětované lásce. Skladba spojuje prvky opery v návaznosti na rakouskou tradici klasické hudby, techno a vysoké vokály. Získala si odbornou porotu i diváky hlasující po telefonu. Druhý byl Izrael a třetí Estonsko. Česko zastupoval zpěvák ADONXS, který se ale do finále nedostal.

Při izraelských vzdušných úderech v Pásmu Gazy v noci na sobotu zahynulo nejméně 58 Palestinců, napsala agentura Reuters s odvoláním na tamní nemocnici. Za poslední tři dny počet palestinských obětí v důsledku intenzivních úderů přesáhl tři sta, tvrdí tamní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac potvrdil, že armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci zvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout na hnutí tlak.

Téměř sto lidí zahynulo od půlnoci při izraelských úderech na severu Pásma Gazy, uvedla podle stanice BBC místní civilní obrana. Agentura AP píše o nejméně 93 mrtvých. Stovky dalších Palestinců byly podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zraněny. Izrael v posledních dnech útoky výrazně zintenzivnil. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás a údaje není možné nezávisle ověřit.

Při izraelských vzdušných úderech na Pásmo Gazy v noci na středu přišlo o život nejméně 48 lidí včetně 22 dětí, uvádí podle agentury AP místní Indonéská nemocnice poblíž uprchlického tábora Džabálija na severu palestinské enklávy. Izraelská armáda se odmítla k úderům vyjádřit. Údaje není možné ověřit.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás vyzval ve středu teroristické hnutí Hamás, aby se vzdalo správy Pásma Gazy, odevzdalo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Na teroristy zároveň apeloval, aby propustili zadržované rukojmí. Podobné výzvy ze Spojených států nebo Izraele Hamás v posledních měsících odmítal.

Vyšetřování zabití patnácti palestinských záchranářů při březnovém útoku v Pásmu Gazy zjistilo řadu profesních pochybení, neuposlechnutí rozkazů a neúplné nahlášení události. Oznámila to izraelská armáda. Vojáci podle ní nestříleli bez rozmyslu, zástupce velitele bude nicméně odvolán.

Tisíce kritiků prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vládou, která podle nich ohrožuje demokracii. Lidé odmítli masové deportace, rozpočtové škrty, nátlak na univerzity, média i právníky, ale i přístup k válce v Gaze, píše Deutsche Welle (DW). Protesty se konaly na Manhattanu, před Bílým domem či v Massachusetts.

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí jednal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Netanjahu po rozhovoru sdělil, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Trump prohlásil, že měl s izraelským premiérem „skvělou diskusi“ o Íránu i obchodu. Spojené státy podle Trumpa s Teheránem jednají o tamním jaderném programu. O odložení cel podle Trumpa ale USA zatím neuvažují. Podle šéfa Bílého domu mohou být trvalá, nevylučuje ale zároveň jednání.

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V Gaze již čtvrtým dnem protestují Palestinci proti hnutí Hamás. Agentury píšou o největších demonstracích od začátku izraelské ofenzivy po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023, které jsou vzácným projevem nesouhlasu s teroristickým hnutím. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka mají protesty obrovský účinek. „Stovky demonstrantů v Gaze mají neskonale větší dopad než statisíce protestujících ve svobodném světě,“ vysvětluje.

Z Gazy přicházejí informace o protestech místních obyvatel, kteří odmítají vládu teroristického hnutí Hamás a žádají ukončení války s Izraelem. V úterý demonstrovaly stovky lidí na severu Pásma Gazy, což agentura Reuters označila za vzácný projev nesouhlasu s hnutím. Podle agentury AP se výzvy k protestům objevovaly i ve středu a nejméně jedna demonstrace se uskutečnila ve městě Gaza.