Palestina

Válka v Gaze se přelévá i do akademického prostředí ve Spojených státech. V mnoha univerzitních kampusech vznikají provizorní stanová městečka. Americké univerzity jsou dějištěm protestů již od loňského října. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Columbia University zavolalo policii na své vlastní studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní akce se následně začaly objevovat po celé zemi.

Stavba plovoucího mola u břehu Gazy podle amerického ministerstva obrany začala. O projektu se mluví od března. Má umožnit vykládku humanitární pomoci pro Palestince přímo z lodí. A to v situaci, kdy se Izrael chystá k ofenzivě v Rafáhu, která může vyvolat další nápor na systém zásobování civilistů.

Teroristické palestinské hnutí Hamás ve středu zveřejnilo nové video s jedním z rukojmí, která jeho ozbrojenci unesli 7. října při teroristickém útoku na jižní Izrael. Na zhruba dvouminutovém videu vystupuje 23letý Izraelec s americkým občanstvím Herš Goldberg-Polin. Zveřejněná nahrávka znovu vyostřila protesty Izraelců, kteří tlačí na vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby udělala víc pro propuštění zbývajících unesených.

Nesouhlasným pokřikováním přivítali studenti newyorské Kolumbijské univerzity předsedu Sněmovny reprezentantů USA, republikána Mikea Johnsona. Navštívil instituci, která se v posledních dnech stala dějištěm masivního protestu proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.

Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva v pondělí podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. V rezignačním dopise nyní uvedl, že zpravodajská jednotka nesplnila úkol, který jí byl svěřen. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Po 38 letech služby opustí i armádu.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

Evropská unie vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky. Důvodem jsou opakované útoky na palestinské obyvatelstvo na Západním břehu. Podle lidskoprávních aktivistů museli Palestinci opustit v posledních měsících nejméně sedm obcí. Palestinci považují Západní břeh za součást jejich budoucího státu, Izrael ho ale v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Část Izraelců navíc požaduje urychlení výstavby na tomto území.

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

Vítězným snímkem letošního ročníku fotografické soutěže World Press Photo se stal snímek truchlící Palestinky, která drží v náručí tělo své mrtvé pětileté neteře zabalené do bílé látky. Fotograf agentury Reuters Muhammad Sálim ho pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

V sobotu startuje jedna z nejvýznamnějších událostí výtvarného umění – bienále v Benátkách. Jeden z pavilonů ale zůstane zavřený. Umělkyně, která byla vybrána, aby reprezentovala Izrael, odmítla svou expozici otevřít, dokud nebude uzavřeno příměří a dohoda o propuštění rukojmí v Gaze. O vyloučení Izraele z bienále se zároveň snaží propalestinští aktivisté, bienále jejich žádost oslyšelo.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

„Záměry Bibiho Netanjahua nejsou jasné ani Izraelcům,“ prohlásil o izraelské operaci v Pásmu Gazy a následných plánech premiéra židovského státu hudebník Jordan Haj. V debatě umělců o situaci na Blízkém východě připustil filmový režisér a producent Václav Marhoul, že reálná situace v regionu je pro něj nepřehledná, cíle Izraele jsou však prý jasné. O problematice konfliktu hovořili v pořadu Události, komentáře.

Izraelská operace v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy skončila. Poté, co zařízení opustily tanky a vozidla izraelských jednotek, hovoří palestinské úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás o desítkách mrtvých, píše agentura AFP. Místní úřad civilní obrany, rovněž kontrolovaný Hamásem, podle agentury DPA tvrdí, že je tři sta mrtvých v nemocnici a jejím okolí.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Napětí v Rudém moři nepolevuje. Poslední incident se odehrál o víkendu, kdy jemenští povstalci hútíové vypálili několik raket směrem k čínskému ropnému tankeru. Podle kapitána britského torpédoborce HMS Diamond Petea Evanse riziko stoupá, protože hútíové používají stále modernější a účinnější zbraně.

Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu. Text vyzývá k okamžitému příměří. Trvat má během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely, ačkoliv izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval USA k vetu. Po hlasování uvedl, že Spojené státy svým postojem poškodí válečné úsilí Izraele v boji proti Hamásu a zrušil cestu svých úředníků do Washingtonu. Hamás přijetí rezoluce uvítal.

Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafáh na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Většina domů v napadených kibucech u hranic s Gazou zůstává dál prázdná. Přesto se do izraelských osad na jihu země pomalu vracejí někteří obyvatelé. Jednou z ožívajících lokalit je kibuc Nir Oz, z něhož teroristé z Hamásu 7. října minulého roku unesli nebo brutálně zabili čtvrtinu ze 400 lidí. Osmadvacet z nich stále zůstává v rukou palestinských teroristů. Zda jsou všichni naživu, není jasné.