Palestina

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí večer středoevropského času po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.

Už rok vědí české úřady o tom, že v tuzemsku má dům a firmu osoba zapojená do financování teroristické organizace Hamás. Americké ministerstvo financí na Hamída al Ahmara i na jeho firmy uvalilo sankce loni v říjnu. Úřady mají za prokázané, že hraje významnou roli ve struktuře, která zajišťuje předákům Hamásu luxusní život v zahraničí. Po stopách jemenského podnikatele pátrali Reportéři ČT v Teplicích a okolí, kde má vilu a kde také žije početná arabská komunita. Natáčel Jan Moláček.

Na okupovaném Západním břehu byli zastřeleni dva Palestinci poté, co se podle videozáznamu z místa vzdali izraelským bezpečnostním silám. Oba se jevili neozbrojení, informuje Reuters. Palestinská samospráva podle agentury AFP Izrael obvinila z válečného zločinu.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Přes třicet tisíc Palestinců ze Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Útok na židovským státem okupovaném Západním břehu Jordánu si v úterý vyžádal život jednoho Izraelce a další tři zraněné, uvedly tiskové agentury. Izraelská armáda oznámila, že dva teroristé najeli automobilem do lidí, načež spáchali útok nožem. Útočníky později identifikovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které o jejich smrti informovaly izraelské úřady s tím, že jde o dva osmnáctileté Palestince.

Rada bezpečnosti OSN (RB) schválila rezoluci, která počítá s vysláním mezinárodních bezpečnostních sil do Pásma Gazy. Rada také souhlasila s možností budoucí cesty k nezávislému palestinskému státu. Informuje o tom agentura AP, podle níž americký návrh prošel v poměru třináct ku nule. V hlasování se zdržely Rusko a Čína.

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v pátek uvedl, že jeho země začala vyšetřovat původ letadla, které za neobvyklých okolností ve čtvrtek ráno přistálo v Johannesburgu se 153 Palestinci na palubě. Úřady pustily cestující z letadla až po dvanácti hodinách. Vysvětlily to tím, že žádný z pasažérů neměl v pasu potvrzení, které by za normálních okolností vydaly izraelské úřady lidem opouštějícím Pásmo Gazy. Cestující rovněž neměli zajištěné ubytování v zemi ani zpáteční letenky, informovala v pátek agentura AFP.

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.

Německá policie zadržela po příjezdu z Česka člena palestinské teroristické organizace Hamás. Čelí podezření, že obstaral zbraně, které měly posloužit k útokům na izraelské či židovské objekty v Německu a jinde v Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo Generální spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Už na počátku října informovalo o zadržení tří členů Hamásu v Berlíně. Případy souvisejí.

Izrael ve středu po dvou měsících trvale otevřel pro vstup kamionů s mezinárodní humanitární pomocí na palestinské území přechod Zikim na severní hranici Pásma Gazy. V provozu jsou tak nyní celkem tři přechody pro vstup pomoci do oblasti, zbylé dva se však nacházejí v jižní části regionu. Palestinská média v úterý uvedla, že židovští osadníci podnikli žhářské útoky na Západním břehu Jordánu.

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Radikální izraelští osadníci napadli podle agentury Reuters na okupovaném Západním břehu skupinu Palestinců. Jedenáct z nich zranili, mezi nimi i novinářku a fotografa Reuters. V ulicích židovského státu mezitím pokračují protesty proti vládě Benjamina Netanjahua.

Německo zakázalo radikální islámské uskupení Muslim Interaktiv a zabaví jeho majetek. Policie také prohledala prostory dvou dalších islámských sdružení, informovalo ve středu německé ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Pozůstatky tří těl, které v pátek vrátilo teroristické hnutí Hamás do Izraele, nepatří žádnému z mrtvých rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy. S odkazem na úřady to napsal server The Times of Israel (ToI). Hamás ani izraelská armáda se podle něj k situaci zatím oficiálně nevyjádřily. V Pásmu Gazy tak nadále zůstává jedenáct mrtvých rukojmí.