Palestina

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac prohlásil, že armáda je připravena „dokončit práci“ v Pásmu Gazy a následně odsunout celé dva miliony obyvatel z tohoto palestinského území, informovala agentura AFP. Izrael podniká v Gaze od října 2023 rozsáhlou vojenskou operaci, která následovala po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás.

Izraelská levicová lidskoprávní skupina B’Tselem vydala zdrcující zprávu o izraelské politice vůči Palestincům na Západním břehu. Násilnosti, omezování pohybu nebo hospodářský útlak podle ní vedou k úplnému odstranění palestinské kolektivní existence na tomto území. Dokument tvrdí, že situace se prudce zhoršila za stávající vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.

Izrael má připraveny plány na odsun Palestinců z Pásma Gazy, ale čeká, až Spojené státy vymyslí, kam je odvézt, pronesl podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac na konferenci pořádané izraelským serverem Ynet a deníkem Jediot Achronot. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua je podle Kace připravena Palestince z Pásma Gazy „dostat pryč“, a to „po moři, letecky, jakýmkoli možným způsobem“. Netanjahu ve středu řekl, že Izrael z Pásma není na odchodu.

Nepřítel se snaží vyvolat rozkol mezi muslimy na celém světě, uvedl v neděli v prohlášení zveřejněném na sociální síti Telegram íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí. Podle stanice al-Džazíra tím měl na mysli Spojené státy a Izrael. Vyzval muslimy na celém světě k jednotě a země Perského zálivu, aby se postavily „skutečnému nepříteli“.

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič zveřejnil část volebního programu své strany Náboženský sionismus, jejímž cílem je podle agentury AFP „judaizovat dvě izraelské oblasti s vysokým počtem arabských obyvatel“.

Izraelští osadníci se po dvaceti letech vrátili do vesnic na Západním břehu, které nechala vyklidit tehdejší izraelská vláda. Obnovování a rozšiřování osad vyvolává kontroverze na mezinárodní úrovni. Naposledy tyto plány odsoudili lídři desítky západních zemí. Radikální osadníci nicméně mají zastání u některých členů současné izraelské vlády.

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.

Palestinci na Západním břehu se bouří proti rostoucímu násilí židovských osadníků. Ty mnohdy chrání vojáci nebo jim i asistují. Velení armády to ostře odmítá. Extremisti z řad osadníků se ale těší podpoře části izraelských ministrů. Za poslední tři roky v oblasti zahynulo přes 1100 Palestinců.

Izraelští prokurátoři obvinili židovského osadníka Jinona Leviho ze zabití z nedbalosti v souvislosti s loňskou smrtí významného palestinského aktivisty a učitele Audy Muhammada Hasalína na okupovaném Západním břehu. Hasalín spolupracoval na oscarovém snímku Žádná jiná země. Jde o jeden z mála případů, kdy Izrael obvinil někoho z osadníků z násilí proti Palestincům, píše agentura AP.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl páteční návrh Rady pro mír na cestu k ukončení bojů v Pásmu Gazy, píše list The Times of Israel. Ten oznámil americký prezident Donald Trump a souhlas s ním potvrdil Hamás. Netanjahuovi vadí, že plán počítá se stažením izraelské armády ze současných linií na takzvanou žlutou linii v Gaze před úplným odzbrojením palestinského teroristického hnutí Hamás.

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.