Palestina

V Izraeli budí obavy úspěch některých levicových kandidátů Demokratické strany v nedávných volbách do Kongresu USA, kteří kromě zpřísnění politiky vůči židovskému státu volají i po návratu milionů potomků vyhnaných Palestinců. Protiizraelské nálady v americké společnosti zesílila válka s Íránem a změny v zahraniční politice už naznačují i někteří republikáni. Kongres by v příštích letech mohl zesílit tlak na kontrolu zbrojních dodávek Izraeli. Prezident Donald Trump už oznámil, že hodlá ukončit každoroční miliardovou pomoc klíčovému blízkovýchodními spojenci.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli odpoledne formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Dle AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedený nový kabinet, pokud „jim opravdu jde o národní jednotu“. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o další dva týdny.

Povolebním Izraelem zmítá nejistota. Nejen kvůli výsledkům, ale také kvůli zostřující se kritice zrychlené výstavby osad na Západním břehu i prudce narůstající agrese osadnických extremistů. Jejich cílem se vedle Palestinců stali už i zahraniční diplomati a novináři. Kritickým místem zabírání půdy izraelskými radikály je arabská vesnice Kusra.

Úspěch arabských stran v izraelských volbách může přinést změnu i na Západní břeh. Vláda Benjamina Netanjahua tam prudce zrychlila výstavbu židovských osad. Jen za poslední čtyři roky jich schválila 103. Za celých třicet let předtím jich bylo jen šest. OSN a řada západních partnerů kritizuje alarmující situaci kolem palestinského města Džanín.

Osm lidí včetně dítěte zahynulo v neděli při několika izraelských úderech v Pásmu Gazy, napsala s odkazem na tamní záchrannou službu a nemocnici agentura AFP. Palestinská agentura WAFA uvádí, že od východu slunce při úderech v Pásmu Gazy zemřelo deset lidí.

Velkou šanci proniknut do amerického Senátu má vůbec poprvé muslim. Abdul El-Sayed z levicově progresivního křídla Demokratů kandiduje v Michiganu, kde žije největší arabská komunita v USA – více než 400 tisíc lidí s kořeny v arabských zemích. Právě ta může rozhodnout vyrovnaný souboj mezi El-Sayedem a republikánským kandidátem Mikem Rogersem. Před dvěma lety v prezidentských volbách se muslimové často přikláněli k republikánu Donaldu Trumpovi. „Hlavním tématem je Palestina a práva Palestinců. Na to myslí vždy, když jdou k volbám. Pro letošní hlasování však průzkumy ukazují, že lidé nejčastěji zmiňují vysoké životní náklady,“ sdělil Matt Stiffler z Národní rady pro arabsko-americké komunity.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Izraelské úřady a izraelské síly spáchaly na okupovaném Západním břehu zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, uvedla ve zprávě nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo dokument za propagandu, jejímž cílem je „podkopat právo Izraele na sebeobranu“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.

Izrael oznámil, že do Pásma Gazy již nebude dováženo komerční zboží. S odvoláním na středeční prohlášení úřadu izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT) to ve čtvrtek napsala agentura AP. Ta upozornila, že tamní hladem ohrožení Palestinci tak před přicházející zimou ztratí klíčový zdroj dodávek potravin a materiálů potřebných pro provizorní přístřešky v oblasti zničené válkou.

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.

Zdroje agentur AFP a Reuters tvrdí, že mezi pěti oběťmi sobotního izraelského úderu na obytnou budovu ve městě Gaza jsou muž a čtyři ženy, včetně dvou pravoslavných křesťanek. Izraelská armáda v sobotu večer úder potvrdila s tím, že útok mířil na vysoce postaveného člena teroristického hnutí Hamás Alího Ámúdího. Armáda stále prověřuje, zda byl Ámúdí při úderu zabit nebo zraněn.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac prohlásil, že armáda je připravena „dokončit práci“ v Pásmu Gazy a následně odsunout celé dva miliony obyvatel z tohoto palestinského území, informovala agentura AFP. Izrael podniká v Gaze od října 2023 rozsáhlou vojenskou operaci, která následovala po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás.

Izraelská levicová lidskoprávní skupina B’Tselem vydala zdrcující zprávu o izraelské politice vůči Palestincům na Západním břehu. Násilnosti, omezování pohybu nebo hospodářský útlak podle ní vedou k úplnému odstranění palestinské kolektivní existence na tomto území. Dokument tvrdí, že situace se prudce zhoršila za stávající vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.