Palestina strana 3 z 5

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Izraelská rukojmí, propuštěná ve čtvrtek v rámci dohody o příměří, strávila v zajetí Hamásu 482 dnů. Podle psychoterapeuta Daniela Štrobla u nich byla znát extrémní hrůza. Bývalý vojenský psycholog vysvětloval mentální zátěž, jakou rukojmí procházejí. Odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš (STAN) v 90' ČT24 uvedl, že zacházení s rukojmími z palestinské strany neproběhlo podle stanovených pravidel.

Izrael od čtvrtka přerušuje veškeré styky s agenturou OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Ve východním Jeruzalémě pak její činnost skončí úplně. Židovský stát instituci kritizuje za to, že dovolila, aby do ní pronikli stoupenci militantních palestinských skupin. Ředitel agentury varuje před rozsáhlými humanitárními dopady.

Izrael začal pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. K večeru se tam vrátily již stovky tisíc lidí. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmí. Hamás v pondělí předal Izraeli seznam, podle kterého je z 33 rukojmí určených k propuštění naživu 25.

Americký prezident Donald Trump navrhuje, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Podle amerických médií to řekl na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Návrh odsoudila palestinská teroristická hnutí včetně Hamásu, který v Gaze vládne, i prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás, uvítali jej naopak izraelští nacionalističtí politici. Desetitisíce Palestinců mezitím čekají uprostřed Pásma Gazy, až je Izrael pustí na sever. Trump podle amerických médií dále potvrdil, že pošle Izraeli ničivé bomby blokované jeho předchůdcem Joem Bidenem.

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.

Izrael zaútočil na palestinské město Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Armáda židovského státu prohlásila, že v místě zahájila rozsáhlou „protiteroristickou“ akci. Tamní palestinské úřady tvrdí, že si úder vyžádal šest mrtvých a pětatřicet zraněných. Údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua má operace, nazvaná „Železná zeď“, posílit bezpečnost a vymýtit terorismus v oblasti. Izraelská média očekávají, že operace potrvá nejméně několik dní.

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Čekání ve frontě na jídlo je pro Lamís každodenní realita. Šestnáctiletá dívka je stejně jako devadesát procent obyvatel Pásma Gazy závislá na humanitární pomoci. Tvrdí, že vzpomínka na dobu před válkou, kdy si doma stěžovala, že je k obědu jen vařený květák, jí teď přijde k neuvěření.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.

Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslovila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.

Dva nejmenované zdroje v úterý sdělily agentuře AP, že teroristické hnutí Hamás souhlasí s návrhem dohody na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Zároveň však hnutí po více než osmi hodinách nepřímých rozhovorů oznámilo, že stále čeká, až Izrael předloží mapy znázorňující stažení své armády z Pásma Gazy. V oficiálním prohlášení Hamás uvedl, že jednání, která se konají v Kataru, jsou v závěrečné fázi. Podle mluvčího katarského ministerstva zahraničí jsou jednání nejblíže dohodě za poslední měsíce a podařilo se vyřešit zásadní spory, vyzval ale k opatrnosti. Izraelský zdroj sdělil agentuře Reuters, že jednání jsou blízko k uzavření dohody.

Do čela teroristické organizace Hamás v Pásmu Gazy se postavil bratr zabitého vůdce hnutí Jahjá Sinvára Muhammad. S odkazem na arabské a izraelské zdroje to napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Cílem Muhammada Sinvára je podle listu obnovit struktury hnutí Hamás, které poničily izraelské údery, a nábor nových členů. Hamás informaci listu nekomentoval.

S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu roste v řadách izraelské radikální pravice očekávání, že by osady na Západním břehu mohly být anektovány k Izraeli. O něčem podobném osadníci uvažovali už před pěti lety. Tehdy i nyní ale podobné úvahy narážejí na ostrý nesouhlas Palestinců.

Během bojů mezi Izraelem a palestinskou teroristickou skupinou Hamás zemřelo v Pásmu Gazy mnohem víc lidí, než uvádějí místní úřady, vyplývá z recenzované studie dvou britských univerzit, kterou publikoval vědecký časopis The Lancet. Od začátku útoku na Izrael předloni 7. října zahynulo během izraelské odvety v enklávě podle studie přes sedmdesát tisíc osob, přičemž ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem ve čtvrtek oznámilo nejméně 46 tisíc obětí.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Palestinské teroristické hnutí Hamás podle zdroje agentury Reuters schválilo seznam 34 rukojmí, jejichž propuštění požaduje Izrael v případě dosažení dohody o příměří. Úřad izraelského premiéra nicméně uvedl, že hnutí zatím jmenný seznam neposkytlo. Zdroj Reuters z Hamásu rovněž potvrdil, že propuštění rukojmí je podmíněno dosažením dohody o stažení izraelské armády z Pásma Gazy a o trvalém příměří. Dle stanice BBC není jasné, kolik z rukojmí zůstává naživu.

Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.

Spojené státy v pondělí a úterý podnikly řadu úderů na vojenské pozice hútíů v jemenském hlavním městě Saná a v pobřežních oblastech země, uvedla americká armáda. Jemenské povstalecké hnutí po útocích prohlásilo, že Jemen hodlá pokračovat v sebeobraně, píší tiskové agentury.

Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až dvaceti civilistů, napsal list The New York Times (NYT).

Izraelská protivzdušná obrana zachytila v noci na úterý střelu, která se blížila z Jemenu. Sestřelena byla ještě mimo hranice židovského státu, informovala agentura DPA s odvoláním na izraelskou armádu. V několika oblastech se po odpálení projektilu rozezněly výstražné sirény.

Klid zbraní v Gaze by mohl nastat do konce roku. Při vyjednávání zbývá překonat neshody Izraele a vedení teroristického Hamásu ohledně počtu rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi. Izraelské nálety mezitím za posledních 24 hodin zabily nejméně tři desítky lidí, včetně civilistů. Podle OSN se z Gazy snaží uprchnout skoro dva miliony lidí – mezi ně patří i Razan, které k útěku pomáhají čeští dárci.

Izrael uzavře svou ambasádu v Dublinu, oznámil v neděli izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Krok zdůvodnil tím, co označil za „extrémní protiizraelskou politiku irské vlády“. S odkazem na Saarovo prohlášení o tom informovala agentura Reuters. Irský premiér Simon Harris rozhodnutí označil za hluboce politováníhodné.