Palestina strana 3 z 5

Izraelská armáda oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma, ve středu večer pak uvedla, že Pásmo Gazy během dne opustilo zhruba 550 Palestinců.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.

Úřady ovládané Hamásem uvádějí, že pondělní izraelské údery ve městě Gaza zabily nejméně šestnáct lidí. Zničily nejvyšší budovu ve městě a několik dalších. Město, kde armáda židovského státu pokračuje v ofenzivě, již opustila značná část obyvatelstva. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na návštěvě Izraele řekl, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, která ale podle něj nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Valné shromáždění OSN v pátek jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla agentura Reuters. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj Valného shromáždění odmítl a označil ho za hanebný, palestinský viceprezident ho označil za krok vedoucí ke konci okupace, píše agentura AFP.

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Izraelská armáda zničila ve městě Gaza budovu, o níž tvrdí, že v ní mělo základnu teroristické hnutí Hamás, píše server The Times of Israel (ToI). Předtím vyzvala k evakuaci okolí. Vícepodlažní budovu podle Jeruzaléma využíval Hamás ke shromažďování informací. Vojsko také před pár hodinami vyzvalo Palestince z tohoto města, aby se evakuovali do nově budované humanitární oblasti na jihu Pásma Gazy u města Chán Júnis.

Každý den čelí ohrožení života, starostem o obživu a nejistotě. Kromě toho děti v Pásmu Gazy nemají šanci navštěvovat školu. Podle OSN jich je 660 tisíc, což jsou téměř všechny ve školním věku. Devadesát procent škol v oblasti je zničených nebo vážně poškozených a zbylé slouží jako útočiště pro tisíce vnitřně vysídlených obyvatel. Provizorními vzdělávacími zařízeními jsou často stany a lektorují v nich dobrovolníci bez nároku na honorář. Panují tak obavy, že mezi troskami vyrůstá ztracená generace.

Z Jeruzaléma zní varování, že pokud některé západní vlády uznají Stát Palestina, může Izrael zabrat osady na Západním břehu Jordánu, který už nyní v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Právě na Západní břeh si přitom kompletně dělají nárok Palestinci. Případná anexe navíc ohrožuje diplomatické styky s umírněnými arabskými státy. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu proto téma na poslední chvíli vyřadil z porady politických a vojenských špiček. Část kabinetu i veřejnosti ale na záměru trvá.

Nemocnice v Pásmu Gazy ovládané teroristickým hnutím Hamás uvedly, že izraelské útoky zabily dalších 73 Palestinců, z toho 42 lidí zemřelo ve městě Gaza, informoval deník Ha'arec. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo za posledních 24 hodin v Pásmu Gazy 76 Palestinců a dalších 281 bylo zraněno, napsal také list.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.

„Společnost je rozdělená, ale co spojuje nás všechny, je, že chceme, aby byl co nejdříve návrat rukojmí (ze zajetí palestinského teroristického hnutí Hamás),“ popsala Češka žijící v Izraeli Nikol Cohen náladu tamní společnosti uprostřed rozsáhlých demonstrací v ulicích izraelských měst. Jaký je převažující názor tamní společnosti na postup v Pásmu Gazy, nelze podle ní jednoznačně říct. „Je rozdíl, když máte někoho z rodiny, který je přímo tam jako voják, nebo kdo ztratil někoho po 7. říjnu. Jsou také lidé, kteří tvrdí, že ofenziva musí být, ať se děje, co se děje,“ přibližuje Cohen názorovou různorodost mezi Izraelci. „Lidé vám často svůj názor neřeknou, spousta názorů není politicky korektních,“ míní.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar prohlásil, že nepočítá se vznikem palestinského státu. Podle agentury Reuters to řekl na novinářský dotaz po středečním setkání se svým americkým protějškem Marcem Rubiem ve Washingtonu. Jednání, které se mělo týkat mimo jiné poválečného uspořádání Pásma Gazy, označil Saar bez bližších podrobností za produktivní.

Egyptská armáda je kvůli plánům Izraele na převzetí vojenské kontroly v Gaze v nejvyšším stavu pohotovosti za poslední roky a na severu Sinaje je nyní nasazeno asi 40 tisíc vojáků. Webu The Middle East Eye (MEE) to řekl vysoce postavený vojenský zdroj. Káhira se obává přílivu vysídlených Palestinců. Jeruzalém jedná s více zeměmi o možném převzetí Gazanů, podle agentury AP je mezi nimi i Jižní Súdán, východoafrický stát zpustošený válkou. Džuba to ale popírá.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Nové židovské osady, které by měly vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko východního Jeruzaléma, by znamenaly porušení mezinárodního práva. Izraelská vláda by měla rozhodnutí, které povoluje jejich výstavbu, zvrátit. Uvedla to ve společném prohlášení dvacítka zemí, mezi kterými jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko či Austrálie. Dokument podepsala i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Česko mezi signatáři nefiguruje.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Smrt desítek tisíc Palestinců v Gaze je „nezbytná a potřebná pro budoucí generace“. Na uniklé zvukové nahrávce to uvedl generálmajor a bývalý šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva. Informovala o tom americká stanice CNN. Nahrávky zveřejnila izraelská televize Channel 12. Jeruzalém opakovaně odmítá nařčení z válečných zločinů či genocidy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařkl francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že rozdmýchává oheň antisemitismu. Netanjahu to uvedl v souvislosti se záměrem Francie uznat nezávislý Stát Palestina, píše AFP, která se seznámila s dopisem zaslaným izraelskou vládou. Macronova kancelář dopis odmítla. Netanjahu také v úterý označil za „slabého politika“ australského premiéra Anthonyho Albanese.