Palestina strana 3 z 5

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

Jedna petice kritizuje vládu za bezvýhradnou podporu Izraele, druhá ji chválí. Podporovatel pochvalné petice, katolický kněz a etik Marek Orko Vácha v Událostech, komentářích zdůraznil, že její příznivce mrzí každý zmařený život. Biskup Václav Malý, který by chtěl uvolněnější postoj vlády, zdůraznil, že současný konflikt zavinil Hamás. To ale podle něj neznamená, že izraelská reakce je přiměřená.

Česká republika by se mohla zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Pásma Gazy v polní nemocnici. Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Pokud se najde dohoda, musí ji schválit parlament. Černochová doufá v to, že by se tak případně stalo v řádu týdnů.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) čelí nové kritice poté, co izraelská armáda oznámila objev velicího a počítačového centra Hamásu přímo pod ústředím organizace v Gaza City. Mezinárodní instituce, která je klíčová pro distribuci humanitární pomoci po celé Gaze, už teď čelí dvěma vyšetřováním, a to kvůli přímé účasti dvanácti jejích zaměstnanců na teroristických útocích ze 7. října. Řada západních zemí jí kvůli tomu zmrazila příspěvky.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že nařídil armádě, aby připravila evakuaci Rafáhu před očekávanou pozemní invazí, píše agentura AP. Město Rafáh se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam uchýlilo mnoho civilistů. Podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů agentury Reuters Káhira na severovýchod Sinaje v posledních dvou týdnech kvůli posílení bezpečnosti vyslala zhruba čtyřicet tanků a obrněných vozidel. Kancelář předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedla, že cílem izraelské operace v Rafáhu je vyhnat Palestince z Pásma Gazy.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Jedenatřicet z rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý vpodvečer podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Jeruzalém dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 lidí odvlečených loni v říjnu teroristy.

Státní zástupce poslal k soudu případ starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který na sociální síti X označil Palestince za opice a vyzýval k jejich vybombardování. ČT to potvrdil náměstek obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Martin Černý. Novotný je podezřelý z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny a z podněcování k nenávisti. ODS se od jeho výroku distancovala. Novotný se za něj později omluvil. Kvůli dřívějšímu odsouzení je ve zkušební lhůtě.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Turecká policie zadržela dalších sedm lidí pro podezření ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mosad, informovala v pátek agentura AP s odvoláním na turecká média. Tamní úřady během minulého měsíce zadržely 34 lidí, kteří čelí podezření, že pracovali jako špioni pro Mosad a sledovali Palestince žijící v Turecku.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

Na základě obvinění Izraele, že se několik pracovníků agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) zapojilo do loňského útoku Hamásu, propustila humanitární organizace několik svých zaměstnanců. Dvanáct zemí už také pozastavilo financování agentury, včetně největších přispěvatelů, jako jsou Spojené státy. Tento krok však může prohloubit humanitární katastrofu v Pásmu Gazy, varují představitelé OSN.

Izraelští vládní činitelé slíbili v předchozích dnech Washingtonu, že nárazníková zóna, kterou armáda židovského státu buduje v Pásmu Gazy u hranic s Izraelem, bude jen dočasná. Jeruzalém se z ní údajně stáhne v okamžiku, kdy bude teroristická organizace Hamás zcela poražena. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ujistil, že zaměstnanci UNRWA podezřelí ze zapojení do teroristického útoku ze 7. října 2023 jsou hnáni k odpovědnosti. Znepokojení kvůli přerušení toku peněz od dárců vyjádřily Turecko a některé arabské země.

Vyjednavači se podle listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než sta rukojmí, která stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Po Spojených státech, Kanadě či Austrálii oznámily v sobotu pozastavení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) také Itálie, Velká Británie, Finsko, Nizozemsko či Německo. Země se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky úřadu, že se zapojili do útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října.

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.

Americké a britské síly v pondělí zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců, včetně cílů v blízkosti letiště u jemenské metropole Saná, uvedlo britské ministerstvo obrany. Pentagon oznámil, že cílem byly podzemní sklady, munice a další vojenské pozice. Jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, uvedla agentura AP.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že jednotky židovského státu v noci na úterý na jihu Pásma Gazy zcela obklíčily město Chán Júnis, které bylo podle nich baštou palestinského teroristického hnutí Hamás. Při této operaci za posledních čtyřiadvacet hodin zabili izraelští vojáci desítky teroristů, napsal web The Times of Israel (ToI) s odvoláním na armádu. V pondělí zároveň zemřelo 24 příslušníků IDF. Většinu z nich zabily exploze ve dvou budovách, záchranné práce trvaly několik hodin, doplnil portál.

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu. Napsal to server zpravodajské televize NBC News, podle něhož to ukazuje na vzrůstající neshody mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, která už se tak připravuje na čas po odchodu nynějšího šéfa izraelské vlády.