Palestina strana 3 z 5

Ismáíl Haníja, který byl zabit při atentátu, v Teheránu vedl politické křídlo Hamásu. Ve struktuře hnutí stál na samém vrcholu, byl jeho nejvyšším vůdcem. Kromě něj však ve vedení Hamásu působí další vlivní velitelé, jejichž význam s válkou v Pásmu Gazy stoupl. Jde především o šéfy právě gazánského křídla v čele s Jahjá Sinvárem.

Tisíce Palestinců byly zadrženy v Pásmu Gazy a odvlečeny do Izraele, kde se někteří stali obětí mučení, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle jeho zprávy čelili Palestinci mimo jiné waterboardingu, elektrošokům či odpírání spánku. V izraelské vazbě jich třiapadesát zemřelo, napsal úřad OSN.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.

Izraelská armáda v Pásmu Gazy nařídila evakuaci hustě zalidněné oblasti spadající do takzvané humanitární zóny, napsala agentura AP. Armáda židovského státu v této souvislosti uvedla, že plánuje v Chán Júnisu operaci namířenou proti teroristům z Hamásu. Chce se zaměřit i na část Mavásí, kde vznikl stanový tábor, do nějž se před boji uchýlily tisíce vysídlených Palestinců. Izrael mezitím pokračuje v úderech v Pásmu Gazy, při posledním vzdušném náletu cílil na školu v Dajr Balahu, kde bylo údajně velitelské centrum teroristů z Hamásu.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová naléhala v Bílém domě na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Harrisová po schůzce s Netanjahuem řekla, že premiérovi vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války. K uzavření příměří vyzval Netanjahua i prezident Joe Biden.

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v americkém Kongresu řekl, že Pásmo Gazy si po válce představuje „demilitarizované a deradikalizované“. Svět podle něj čelí střetu civilizace s barbarstvím a zdůraznil, že Izrael a USA musí stát při sobě. Před budovou Kongresu se zatím shromáždili protestující, policie proti nim použila pepřový sprej.

Čínský ministr zahraničí Wang I oznámil, že palestinské hnutí Fatah, teroristický Hamás a dalších dvanáct palestinských frakcí v Číně podepsalo dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy, až na tomto palestinském území skončí válka. Hamás mluví v souvislosti s dohodou o „odhodláni završit cestu národní jednoty“. Hnutí Fatah a Hamás jsou znesvářena od roku 2007, kdy se Hamás násilně chopil moci v Pásmu Gazy. Od té doby podepsaly obě strany už několik dohod o usmíření, žádná ale nebyla realizována.

Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.

Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.

Teroristická skupina Hamás přijala americký návrh dál jednat o příměří s Izraelem, sdělil agentuře Reuters člen palestinského hnutí. Jedním z důvodů obratu může být i odpor mezi obyvateli Pásma Gazy, který uprostřed izraelských útoků, válečného chaosu a mocenského vakua značně narůstá. Palestince v enklávě trápí také vysoké ceny potravin.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Poté, co v pondělí ráno zamířilo z Chán Júnisu asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce, nařídila izraelská armáda evakuaci města. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že se příkaz dotkl asi čtvrt milionu lidí. Z oblasti se přitom po jejím dobytí na začátku dubna vojáci stáhli, podle médií a zahraničního zpravodaje ČT současná situace naznačuje, že místo znovu ovládli teroristé hnutí Hamás. Židovský stát město nyní bombarduje a zřejmě do něj opět vstoupí i armáda.

Izraelská armáda oznámila, že při jejím útoku na uprchlický tábor Šatí ve městě Gaza zemřelo třináct lidí včetně sestry šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a její rodiny. Informoval o tom izraelský deník Ha'arec. Cílem byla budova, kterou používali teroristé z Hamásu. Někteří z nich se podle armády podíleli na zadržování izraelských rukojmí a také na masakru z loňského 7. října.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Uprostřed zhroucení pořádku v Pásmu Gazy zaměřili palestinští pašeráci svou pozornost na kontrabandy cigaret, jejichž cena v oblasti prudce vzrostla. Ohrožují tak dodávky pomoci, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Humanitární kamiony se stávají terčem útoků, což ztěžuje a zpomaluje distribuci.

Izraelská armáda v části jižního Pásma Gazy každý den na 11 hodin pozastaví vojenské operace, aby usnadnila dodávky humanitární pomoci. „Taktické přestávky“, jak pauzy izraelská armáda nazývá, budou platit do odvolání. Podle izraelských úřadů armáda začala pauzy dodržovat od soboty. Izraelský tisk ale později napsal, že premiér Benjamin Netanjahu ani další vládní představitelé o iniciativě předem nevěděli.

Více než třetina rukojmí, která jsou stále v zajetí palestinských teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. V pondělí izraelská armáda potvrdila smrt dalších čtyř rukojmí, jejichž těla jsou s dalšími sto dvaceti rukojmími držena v tunelech pod Pásmem Gazy. Jejich příběh je krátce shrnut v článku níže.

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Pásmu Gazy na Izrael obchodní embargo. Více než na izraelské firmy ale dopadá na ty palestinské na Západním břehu.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izraelskou metropolí Jeruzalémem prošel průvod Pride. Kvůli trvající válce v Gaze se ovšem letos konala akce ve skromnějším formátu. Účastníci si připomínali také oběti války z řad sexuálních menšin. Židovský stát je v regionu unikátním místem z hlediska společenské tolerance homosexuality. I tak – paradoxně – západní LGBT aktivisté často vystupují vůči Izraeli kriticky a otevřeně podporují palestinskou státnost.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.