Egyptská armáda je kvůli plánům Izraele na převzetí vojenské kontroly v Gaze v nejvyšším stavu pohotovosti za poslední roky a na severu Sinaje je nyní nasazeno asi 40 tisíc vojáků. Webu The Middle East Eye (MEE) to řekl vysoce postavený vojenský zdroj. Káhira se obává přílivu vysídlených Palestinců. Jeruzalém jedná s více zeměmi o možném převzetí Gazanů, podle agentury AP je mezi nimi i Jižní Súdán, východoafrický stát zpustošený válkou. Džuba to ale popírá.
Izraelská armáda minulý týden zahájila v rámci úsilí o likvidaci teroristů z Hamásu první fázi útoku na město Gaza, nad nímž plánuje převzít moc. Plán vzbudil kritiku ve světě i v samotném židovském státě, kde panují obavy o životy izraelských rukojmí i dalších palestinských civilistů, které kvůli ofenzivě čekají masivní přesuny. V Gaze nyní žije přes milion lidí, včetně mnoha, kteří již byli v důsledku konfliktu dříve vysídleni.
Egypt kvůli obavám z vytlačení Gazanů z Pásma na sever Sinajského poloostrova rozmístil posily podél hranice s enklávou, řekl serveru MEE vysoce postavený vojenský zdroj. Na čtyřicet tisíc egyptských vojáků v oblasti je přitom téměř dvojnásobek počtu 22 tisíc, který povoluje izraelsko-egyptská mírová smlouva z roku 1979, a to pouze v zóně A ležící u Suezského průplavu.
„Egyptská armáda je v nejvyšším stavu pohotovosti, jaký jsme za poslední roky zažili,“ uvedl zdroj. Rozhodnutí o mobilizaci vojáků podle něj padlo na přímý rozkaz prezidenta Abdala Fattáha Sísího po schůzce s egyptskou Nejvyšší radou ozbrojených sil a Radou národní bezpečnosti.
Egyptské síly byly rozmístěny v různých částech Severní Sinaje, včetně zóny C, která sousedí s palestinskou enklávou. Na místo zamířila i obrněná vozidla, systémy protivzdušné obrany, speciální jednotky a bojové tanky M60, sdělil zdroj.
Izrael podle něj kritizoval rozsah egyptských posil, Káhira ale trvá na tom, že mobilizace je obranného charakteru. Egypt zároveň varoval před jakýmkoli úderem na své území.
Obavy z Palestinců na Sinaji
Hraniční přechod Rafah je kromě Izraele jedinou vstupní branou Gazy do okolního světa. Otázka možného přesunu Palestinců z enklávy na sever Sinaje se objevuje v posledních letech opakovaně, Káhira ale takový scénář odmítá s tím, že by byl nad její síly.
Debata se rozproudila opět začátkem tohoto roku, kdy americký prezident Donald Trump navrhl vystěhovat Gazany z válkou zdevastovaného Pásma do okolních arabských zemí včetně Jordánska a Egypta a vytvořit z enklávy „riviéru Blízkého východu“, což vyvolalo v těchto zemích i u mezinárodního společenství značné pobouření.
„Přesun Palestinců nelze nikdy tolerovat ani dovolit. Řešením není vystěhovat palestinský lid z jeho domova,“ zdůraznil tehdy Sísí.
Odmítavé stanovisko rezonuje i na severu Sinaje, kde místní obyvatelé považují násilné vysídlování Palestinců za nespravedlivé a destabilizující. „Naše země nese hroby našich předků a my se o ně nikdy s nikým nemůžeme dělit,“ řekl MEE 78letý příslušník kmene v beduínském městě Šajch Zuvajd, který si přál zůstat v anonymitě.
Egypt představil letos vlastní plán, který později schválila Liga arabských států a jenž má umožnit Palestincům zůstat ve své vlasti, přičemž oblast by spravovala nezávislá komise palestinských odborníků. Obnova Pásma má podle plánu stát 53 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu korun). První fáze by trvala do roku 2027, druhá fáze do roku 2030. Návrh ale odmítl jak Izrael, tak USA.
Egypt byl první arabskou zemí, která s Izraelem oficiálně normalizovala vztahy, a se židovským státem udržuje spolupráci na ekonomické úrovni i přes ostrou kritiku ofenzivy v Gaze.
Za zhoršením vztahů stojí také izraelská kontrola nad Filadelfským koridorem, což je úzký pás podél hranice mezi Egyptem a Gazou, který židovský stát dobyl v květnu 2024. Káhira tvrdí, že tento krok porušuje mírovou smlouvu, podle Jeruzaléma jde o nezbytný nárazník k zabránění pašování zbraní, píše MEE.
Jižní Súdán jako možné útočiště
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v srpnu uvedl, že Jeruzalém jedná s několika zeměmi o možném přijetí Palestinců vysídlených v důsledku války s Hamásem. Tu odstartoval brutální útok palestinských teroristů na židovský stát dne 7. října 2023, při němž zemřelo přes dvanáct set lidí a další byli odvlečeni jako rukojmí do Gazy. Následná izraelská ofenziva si podle místních úřadů v Pásmu Gazy ovládaných Hamásem vyžádala 62 tisíc mrtvých, data však nelze nezávisle ověřit.
Jeden z vysoce postavených izraelských činitelů řekl americké stanici CNN, že Jeruzalém jedná o možném převzetí Gazanů s Jižním Súdánem, Somalilandem, Etiopií, Libyí a Indonésií. Výměnou za přijetí Palestinců podle něj tyto země požadují „významnou finanční a mezinárodní kompenzaci“.
Rozhovory s Jižním Súdánem potvrdilo agentuře AP šest lidí obeznámených s touto záležitostí. Není jasné, jak daleko jednání pokročila, ale pokud by došlo na realizaci plánu, znamenalo by to přesun lidí z jedné válkou zpustošené země, která je ohrožena hladomorem, do druhé, což by vyvolalo obavy z porušování lidských práv, upozornila AP.
„Jižní Súdán je zhroucená země, která leží uprostřed ničeho, kde nic nefunguje, kde je občanská válka a kde není žádná infrastruktura pro přijetí jakéhokoli množství přesídlených lidí odkudkoliv,“ komentoval variantu politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Druhý aspekt je ten, že Palestinci jsou doma tam, kde jsou, to znamená v oblasti zvané Palestina, v tuhle chvíli tvořené dvěma částmi, a to Pásmem Gazy a Západním břehem. Co Izrael teď požaduje, je pokračováním řekněme genocidy, kterou na Palestincích provádí velkou část i předchozích dekád, to znamená odpírání těm lidem žít ve svých domovech, kde se narodili,“ tvrdí Jelen. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se opakovaně brání nařčení z genocidy.
Tři zdroje agentury Reuters uvedly, že možnost přesídlení Gazanů do jedné z nejchudších zemí světa byla nadnesena během srpnového setkání mezi izraelskými představiteli a jihosúdánským ministrem zahraničí Semayou Kumbou.
Džuba si chce naklonit Trumpa
Jižnímu Súdánu by dohoda s Jeruzalémem mohla pomoci vybudovat užší vazby s Izraelem jako regionální vojenskou mocností a naklonit si Washington. Džuba totiž oroduje za zrušení nařízení Trumpovy administrativy, jež zakazuje Jihosúdáncům vycestovat do USA a zavedla sankce proti některým jihosúdánským elitám, podotýká CNN s tím, že tato africká země už přijala několik osob v rámci Trumpových hromadných deportací.
„Jižní Súdán, který trpí finanční nouzí, potřebuje jakéhokoli spojence, finanční zisk a diplomatickou jistotu, kterou může získat,“ řekl CNN Peter Martell, novinář a autor knihy „First Raise a Flag“ o válce, která rozdělila Súdán.
Izraelská tajná služba Mosad poskytovala pomoc Jižnímu Súdánu během občanské války proti arabské vládě v Chartúmu před vyhlášením nezávislosti v roce 2011, uvádí se v knize.
Náhlá humanitární pomoc
Jen pár dnů po zveřejnění zpráv o možných jednání Džuby s Jeruzalémem oznámila izraelská diplomacie, že plánuje dodat Jižnímu Súdánu humanitární pomoc včetně potravin, zdravotnického vybavení a prostředků na čištění vody. Válkou zničený východoafrický stát trpí podle OSN od října 2024 závažnou epidemií cholery. K letošnímu 7. červenci bylo v zemi potvrzeno více než 80 tisíc případů a přibližně čtrnáct set úmrtí, napsal list Times of Israel.
Jižní Súdán nicméně rozhovory o přesídlení Palestinců popřel s tím, že zprávy jsou „nepodložené a neodrážejí oficiální postoj“ země. Rovněž Somaliland začátkem roku tvrdil, že se žádná jednání nekonají. Indonésie v srpnu oznámila, že je připravena přijmout dva tisíce Gazanů, kteří potřebují lékařské ošetření, následně je ale vrátí do enklávy, uvádí CNN.
Řada Palestinců by možná chtěla opustit Gazu dočasně, aby unikli válce a kritické humanitární situaci, Palestinci ale dlouhodobě odmítají jakékoli trvalé přesídlení z území, které považují za nedílnou součást své vlasti. Obávají se, že jim Izrael nikdy nepovolí návrat a v enklávě by navíc mohl znovu vybudovat židovské osady, jak požadují krajně pravicoví ministři v izraelské vládě, upozorňuje americká stanice.
Jeruzalém zatím nepředstavil detailní plán toho, co se stane s Pásmem Gazy po válce, opakovaně ale zmiňuje odchod Palestinců do jiných zemí. V nedávném rozhovoru pro izraelskou televizi i24 Netanjahu podle CNN prohlásil, že plán „nevytlačuje“ Palestince, ale místo toho „jim umožní odejít“ v rámci „dobrovolné migrace“.
„Myslím, že správná věc, i podle válečných zákonů, jak je znám, je nechat obyvatelstvo odejít a pak se vší silou postavit nepříteli, který tam zůstává,“ prohlásil izraelský premiér.
Idea „Velkého Izraele“
Netanjahu v rámci stejného rozhovoru vzbudil emoce prohlášením, že je „velmi“ oddán vizi takzvaného Velkého Izraele. Tento termín byl používán po šestidenní válce v červnu 1967 k označení Izraele a oblastí, které právě dobyl – východního Jeruzaléma, Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova a Golanských výšin, zmiňuje server Times of Israel.
Často se ale používá také jako odkaz na biblický Izrael, který by zahrnoval části dnešního Egypta, Sýrie, Jordánska a Libanonu, zmiňuje CNN. Egypt následně „požadoval vysvětlení“ ohledně používání tohoto termínu a varoval před vyvoláním nestability a eskalací v regionu. Výrok izraelského premiéra kritizovaly i Saúdská Arábie či Katar.
